Článek
| Hvězdou mezi nimi byl profesor z věhlasné pražské kliniky. Byl považován za špičkového lékaře a jezdil přednášet i operovat do zahraničí. Prostě kapacita, která vzbuzovala respekt a získávala mnohá ocenění. Byl navíc energický, chytrý, vzdělaný a vtipný. Nabídl mi místo na klinice, kterou vedl, a já ho přijala. Jeho pracoviště bylo prestižní a člověk se tu opravdu hodně naučil.Jako muž se mi pan profesor moc nelíbil. Prošedivělý pán se začínající pleší a bříškem, byť malým. Šuškalo se, že se líbí spoustě žen. Na řadu z nich skutečně dělá i dojem. Na mě ho ale neudělal. Měla jsem příjemného a hodného přítele.Při službách jsme se s panem profesorem setkávali. Jeho výkony byly obdivuhodné. Když jsme měli pauzu, seděli jsme spolu a povídali si. O medicíně, a pak i o jiných věcech. Imponoval mi svou vzdělaností, smyslem pro humor a optimismem. Začal mě přitahovat. Stýkali jsme se pak i mimo pracoviště. Tak se zrodila moje osudová láska.S přítelem jsem se rozešla a začala žít pro „svého profesora“. Měl mě od začátku také hodně rád, ale jeho situace byla jiná. Je o dvacet let starší a podruhé ženatý. Z prvního manželství má dceru a z druhého dva malé kluky. Vzorně se o ně stará.Když jsme spolu začali chodit, řekl mi rovnou, že mě miluje, ale nemůže opustit své kluky, protože v prvním manželství tu chybu udělal a dodnes ho mrzí. Vztahy mezi ním a dcerou nejsou ideální. Má mu za zlé, že od její matky odešel.Já jsem tuhle situaci naivně akceptovala. Náš vztah nabyl podoby jakéhosi divného manželství. Pomohl mi koupit byt a pravidelně se vídáme. Po několika letech kluci vyrostli a já jsem po něm začala chtít, aby se rozvedl. Sliboval, že to udělá, ale neudělal. Několikrát jsem se s ním rozešla, ale nikdy mi to dlouho nevydrželo. Když mě prosil, abych se vrátila, opět jsem podlehla. Tak to trvá patnáct roků.Čím jsem starší, tím se cítím osamělejší. Je mi 41 let a vím, že dítě už neporodím. Mám jen práci, pár přátel, jeho dvakrát týdně, ale jen na pár hodin. Občas společně letíme na mezinárodní kongres nebo na služební cestu. Na dovolenou, na koncert, do kina nebo na večeři musím s kamarádkou, případně s přáteli. On má stále hodně práce, musí se věnovat rodině a dětem. Mně jako by život unikal mezi prsty. Zase byly svátky a já zůstala sama. I letos jsem si pobrečela. Jako každý rok. Maminka jezdí k sestře a já celé rodině léta tvrdím, že jsem o svátcích s partnerem. Mám toho svého profesora stále ráda, ale pořád jen čekám. Na něco, co zřejmě nikdy nepřijde. |
Příběhů, jako je ten váš, jsem ve své ordinaci vyslechla hodně. Ale žádný z nich neskončil tak šťastně, jak si mé klientky přály nebo vysnily.
Zbyla jim jen osamělost, zklamání, žal a citová prázdnota. Případně vztek a zloba. Je to prostě tak, že muži se kvůli svým milenkám zas tak často nerozvádějí.
Nevěra ženatých mužů aneb Proč se kvůli milence málokdy rozvedou
Jak v těchto situacích uvažují?
Rádi si užívají příležitostná milostná dobrodružství. To se týká i těch, kteří mají rádi svou ženu a rodinu. Problém vznikne ve chvíli, když se do nové známosti zamilují a z milostné epizody se vyvine vztah. Nastává jim pak těžké období, kdy se snaží skloubit rodinu a milenku.
Znamená to honičku, utajování a lži na všech stranách. Je to docela dobrodružný, ale hlavně vyčerpávající životní styl.
Jakmile milenka začne naléhat na rozvod, muž zpozorní a zneklidní. Obvykle se snaží uvažovat věcně a představí si, co všechno by ho čekalo. Prostě si spočítá zisky a ztráty.
Váš přítel zvolil jinou variantu, jak se s tou situací vypořádat. Zřejmě si uvědomuje, že věčné poletování z květu na květ, tedy od ženy k ženě, je vysilující a hlavně nepraktické. A tak ze své nevěry udělal regulérní bigamii, tedy život se dvěma ženami.
Je pochopitelné, že se vám, podobně jako většině svobodných milenek, nelíbí být stále druhá a čekat, co na vás zbude. Jakmile však milenka začne naléhat na rozvod, muž zpozorní a zneklidní. Obvykle se snaží uvažovat věcně a představí si, co všechno by ho čekalo. Prostě si spočítá zisky a ztráty.
Pokud mu v současné rodině něco výrazně neotravuje život a nenutí ho, aby ji opustil, milenky obvykle prohrají.
Být milenkou má i své stinné stránky
Nepříjemnosti, které by muže čekaly, jsou totiž velké a jejich seznam docela dlouhý. Musí se smířit například s tím, že přijde o majetek, o děti, ale i o klid. Čekají ho soudní tahanice, navíc bude znovu muset budovat spoustu věcí a bez jistoty výsledku. To většinu mužů docela spolehlivě odradí od podobných experimentů.
Pokud nehrají fér a jako malí kluci si chtějí udržet svou příjemnou hračku co nejdéle, lžou své milence a vymýšlejí si spoustu závažných důvodů, proč musí nadále čekat. Tak utíkají měsíce nebo i roky a pán si zvykne na svou pohodlnou bigamii. Sobecky nepřemýšlí, že své milence ničí život a připravuje ji o jiné příležitosti.
Uvažování mnohých žen v této situaci je víc než naivní. Většinou si namlouvají, že jejich láska a ony samy jsou jedinečné. Ženatý partner proto musí dát přednost životu s nimi než s tou svojí starou, ošklivou a nesnesitelnou manželkou.
Jenže tady většinou nejde o soupeření dvou žen, ale o střet jedné slabé milenky s velkou silou různých vazeb. Ať už se týkají citů, majetku nebo rodinných vztahů jejich partnera. A to většinou bývají síly nesouměřitelné.
Nová image, motorka či milenka aneb Když muž propadne krizi středního věku
Přiznejte si, že život v čekárně je ztráta času. Připravuje vás o šance na opravdovou lásku a rodinné štěstí. Začněte pozitivní změny třeba tím, že přiznáte své rodině, jak to opravdu je. Budete pak moci trávit všechny svátky s ní, a ne zase sama v pláči.
Máte před sebou ještě mnoho let života a záleží jen na vás, jaký bude.