Článek
Spolupráce vznikla díky oděvní návrhářce a stylistce první dámy Štěpánce Pivcové, která Oldricha Voytu doporučila, nyní se jedná o další spolupráci s Hradem, sdělila mluvčí Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně Petra Svěráková.
„Se Štěpánkou jsme si spolupráci potvrdili zhruba dva týdny před inaugurací. V té době, ještě před samotným měřením, jsem připravil první zkušební model podle velikostního čísla a výšky podpatku. Při zkoušce s paní Evou jsem si pak vedle měření zaznamenal i přímo na lodičku, kde bota nesedí, a tedy v jakých místech se bude muset kopyto upravit. Poté jsem upravil kopyto do požadovaných měr, k pomoci mi ale byl i můj kopytář, na kterého nedám dopustit,“ uvedl Voyta.
V otrokovické společnosti do druhého dne vyrobili takzvané napínací stélky s ocelovým klenkem uprostřed. Jde o páteř boty, bez které není možné obuv na podpatku vyrobit.
Inaugurační šaty Evy Pavlové vysílají jasný vzkaz
„Na svršek jsme spolu se Štěpánkou a paní Evou vybrali pudrově růžovou látku ve spolupráci s firmou Polstrin. S nimi spolupracuji už několik let a využívám off-cuttovou metráž, což jsou přebytky látek z jejich produkce. Jde o nový materiál, který je pro ně jakožto výrobce designového nábytku již rozměrově nevyhovující, zato pro mě jde o materii, ze které jsem schopný vyhotovit několikero párů designových střevíců. Výhoda je i v tom, že takovýto materiál odolává odírání a zároveň mi umožňuje dělat environmentální výrobu, tedy ohleduplnou k životnímu prostředí. Ze stejné látky byla vyrobena i kabelka,“ uvedl Voyta, který lodičky barevně sladil k fuchsiovému kompletu od návrhářky Štěpánky Pivcové.
Podpatky vytiskl na 3D tiskárně české výroby od Josefa Průši, jejich tvar odráží klenbu Vladislavského sálu. „Zároveň jsem do patníku implementoval membránu, která jímá rázové vlny při chůzi, a tudíž přináší větší komfort,“ uvedl Voyta. Na patní šev ručně našil říční perly a křišťálky, vnitřní stélku obalil zlatou usní.
„V současné době je v jednání další spolupráce. Ale dokud se klientka v mých botách neprojde, tak vždycky existuje možnost, že může nakonec nazout alternativu. Oproti oděvu či jinému oděvními doplňku je to právě obuv, která podléhá především funkci, tedy musí být nejprve pohodlná a až potom esteticky zvládnutá a perfektně zpracovaná. Pro mne je tedy největší poctou dobrá zpětná vazba, kdy bota sedí, je pohodlná a dělá parádu nositelce,“ uvedl Voyta, který studuje doktorský program Technologie makromolekulárních látek v Centru výzkumu obouvání zlínské univerzity.
Věnoval se také výzkumu diabetické sportovní obuvi. „Podléhá nejvyšší míře komfortu a za tu cenu jde v naprosté většině světové produkce design stranou – a výsledkem je mnohdy nevzhledná obuv. Toto jsem se snažil posunout tak, aby i diabetici měli možnost volby. Věřím, že do několika let se taková obuv dostane i na pulty všem lidem, kteří ji potřebují,“ uvedl Voyta.
K obuvnickému řemeslu ho inspiroval španělský návrhář a obuvník s českými předky Manolo Blahnik, se kterým se Voyta i osobně seznámil.