Článek
„Na první pohled nemusí být vidět, kolik je kolem nás odpadků, ale jakmile se na ně zaměříte, vidíte je všude,“ tvrdí Marcela Čechová, která se považuje za perfekcionistku.
„Vždycky chci dělat věci na sto procent, ale to při uklízení na ulici, v parcích a v lese opravdu nejde. Člověk by se z toho zbláznil,“ postěžuje si devětadvacetiletá Pražanka s tím, že jeden běžec jen těžko vyčistí své okolí od všudypřítomného nepořádku.
Užitečný trend
„Nejvíc mě drásají plasty, ale sbírám všechno,“ vysvětluje Marcela Čechová, která celkově vyznává ekologicky šetrný životní styl. „Nedávno jsme byly s kamarádkou na výletě a našly jsme pohozené prázdné láhve od piva. Nechtělo se nám s nimi vláčet dalších patnáct kilometrů prostě proto, že jsou těžké. Tak jsme je aspoň postavily k silnici. Říkaly jsme si, že jsou zálohované, tak by je mohl někdo sebrat a vrátit, a pokud ne, alespoň se nebudou válet v lese.“
Plogging začali pod tímto názvem jako první provozovat Švédové. Průkopníci tohoto hnutí samozřejmě rádi a hojně zveřejňují snímky se svými „úlovky“ na sociálních sítích. Hrdě se fotí s gumovými rukavicemi, které si navléknou před během, a s taškami naplněnými petkami a jiným odpadem. I proto se tato bohulibá činnost propojená se sportováním velmi rychle rozšiřuje do dalších zemí světa.
U nás ji zatím vyznávají spíš jednotlivci, kteří o hnutí možná ani neslyšeli. Zato ve švédském Stockholmu vzniklo už i oficiální sdružení Plogga. Myšlenka inspirovala vyznavače běhu z mnoha jiných zemí a trend si záhy našel příznivce. V Paříži se jeho fanoušci sdružují pod hlavičkou neformální organizace Plogging France. Fotografie s pytli plnými odpadků zveřejňují i lidé z Británie, Austrálie, Thajska nebo Spojených států.
Sbírá i prezident Islandu
Islandu jde příkladem samotný prezident Gudni Th. Jóhannesson. Obyvatelé Reykjavíku mohou zahlédnout tohoto velkého podporovatele sportu a různých sportovních aktivit v ulicích poblíž prezidentského sídla a vidět, jak se hlava státu nezdráhá sehnout pro láhev, kterou odhodil jeho lhostejný spoluobčan.
Někteří ploggeři berou činnost jako službu komunitě a životnímu prostředí, jiní si tak i zpestřují trénink tím, že se pro smetí ohýbají, nebo si spíš udělají dřep podle zásad fitness a posilují i jiné svaly.
Hnutí ale vzniklo hlavně jako reakce na informace o alarmujícím množství plastů, které zahlcují oceány. Kromě tradičního tréninku jde o to, aby se odpadky dostaly tam, kam patří – do recyklačních kontejnerů, třídiček a míst ke zpracování.