Plastová ikona, která ohromila svět

Za šedesát čtyři let vyrobila společnost Mattel více než miliardu kusů barbín, přičemž vedení hračkářského molochu uvádí, že každou vteřinu prodá dvě až tři.

Ačkoli film v hlavní roli s Margot Robbieovou disponuje skvostnou výpravou a vtipnými scénami, o pikantních začátcích Barbie a jejím úctyhodném životopise se v něm mnoho nedovíte. Pojďme si na něj tedy posvítit…

Předchůdkyní dnešní Barbie byla panenka Lilli, která spíše než hračku pro děvčátka připomínala dívku z plakátů vyskytujících se v pánských šatnách. Postavička vnadných tvarů s vyšpulenými rty a vlasy staženými do culíku měla svou předlohu v provokativní hrdince lechtivého poválečného komiksu vycházejícího na stránkách deníku Bild.

Není divu, že poskrovnu oděnou Lilli kupovali především muži, kteří si ji s oblibou zavěšovali nad palubní desku svých aut.

Figurka se postupně ujala i mezi německými holčičkami a výrobce ji začal nabízet vybavenou oblečky na pláž i na tenis či tradičním německým krojem dirndlem.

Když ji na rodinné dovolené objevila Ruth Handlerová, spoluzakladatelka americké firmy Mattel, měla Lilli vyhráno. Mattel za práva na její výrobu zaplatil dvacet tisíc dolarů. Ruth Handlerová jí pak vtiskla image slušně vychované, byť ambiciózní americké slečny.

Součástí nové identity byla i změna jména, které Ruth zvolila podle své dcery Barbary, kterou oslovovala podomácku Barbie.

Právě malá Barbara ji k vytvoření nové panenky ponoukla - hračky reprezentující miminka a batolata vyžadující mateřskou péči ji začínaly nudit. Potřebovala hračku, s níž by se mohla sama ztotožnit. Psal se rok 1959 a malá Barbara ji skutečně dostala - a spolu s ní i první stovky tisíc dalších dívek.

První Barbie působila v tehdejším hračkářském světě plném napodobenin miminek jako zjevení. Panenka představující dospělou ženu s bujným poprsím, v černobílých pruhovaných plavkách doplněných zlatými náušnicemi a slunečními brýlemi vyvolala diskuse, zda je vůbec vhodná pro malá děvčátka.

Škarohlídi zase předpovídali, že se netradiční hračka stane obchodním propadákem. Nemohli se více mýlit.

Mattel se názory samozvaných ochránců morálky a pesimistických posměváčků nenechal zviklat a hned v prvním roce vychrlil 350 tisíc kousků dlouhonohé krasavice, a to v blond i tmavovlasé variantě. Jedna stála tři dolary a prodaly se všechny. Kdo ji v té době vlastnil a udržel v dobré kondici do současnosti, může si gratulovat. Nejstarší panenky Barbie se prodávají na aukcích za desítky tisíc dolarů.

Po první Barbie v černobílých plavkách přišly na řadu její další, neméně úspěšné varianty a spolu s nimi rozkošné příslušenství - auta, domy a v neposlední řadě osvalený sympaťák Ken.

Alfou a omegou však zůstávala garderoba, na jejíž tvorbě se postupně podílelo více než šedesát módních návrhářů. Najdou se mezi nimi i ti nejproslulejší - Christian Dior, Yves Saint Laurent či Karl Lagerfeld.

Vedle skvostných oblečků se korunou panenčiny krásy staly husté vlasy, nejčastěji v blond odstínu, přičemž se ukázalo, že čím delší, tím komerčně úspěšnější.

Nejprodávanějším modelem všech dob je Totally Hair Barbie, kterou společnost Mattel uvedla na trh v roce 1992. Holčičky ji milovaly pro její bujnou, po kotníky dlouhou hřívu, kterou bylo možné donekonečna česat a různě upravovat.

Panenka Barbie zrcadlí nejen módní svět a její proměny dobře ukazují, jak se Amerika i další kontinenty vyvíjely. Že je světovým fenoménem ovlivňujícím popkulturu, potvrdila opakovaně.

Pronikla nejen do filmu, ale i na malířské plátno. Inspirací se stala představiteli pop-artu Andymu Warholovi, který v roce 1985 vytvořil sérii třiadvaceti obrazů s motivem Barbie v různých variacích a barvách.

O dvanáct let později o ní hudební skupina Aqua složila hit Barbie Girl, jenž se stal předmětem soudního sporu. Zástupců Mattelu se dotklo, že jejich panenka vychází z písničky jako bezduchá bytost žijící v nekomplikovaném růžovém světě, což poškozuje její dobré jméno. Po delších tahanicích se nakonec obě strany dohodly - populární song se hraje dál, a Mattel ho dokonce využívá k vlastní propagaci.

Inspirace ovšem proudila i opačným směrem. Populární kultura v čele s postavami z kultovních filmů se pro návrháře Mattelu stala oblíbeným zdrojem.

Barbie postupně oblékli do modelů inspirovaných sci-fi sérií Star Trek, stylizovali do kouzelnice Hermiony z Harryho Pottera nebo ji představili coby postavu s modrou kůží z filmu Avatar.

K dostání byly i panenky kopírující vizáž topmodelek Cindy Crawfordové či Naomi Campbellové.

Svou kopii v podobě Barbie má dokonce i slavná mexická malířka Frida Kahlo. Její uvedení na trh však před pěti lety provázel menší skandál. Její pozůstalí příbuzní nebyli s podobou panenky spokojení. Zdála se jim příliš hubená a hlavně jim chyběl typický Fridin poznávací znak - husté srostlé obočí.

Kritika panenčiny postavy a nerealistického vzhledu přitom nezazněla poprvé. První hlasy upozorňující na to, že Barbie reprezentuje pouhý sexuální objekt bez vlastního mozku, profese či ambic, přišla už s rozvojem feministického hnutí v šedesátých a sedmdesátých letech minulého století. Jeho představitelky poukazovaly na bizarní rozměry figury, hodně vzdálené proporcím skutečných žen.

Tlak zesílil s přelomem milénia, kdy už bylo jasné, jaké škody mohou nevhodné vzory na dívčích duších napáchat.

Začalo se víc mluvit o poruchách příjmu potravy v čele s anorexií a obecně o nezdravém postoji k vlastnímu tělu.

Zástupci Mattelu se podrbali na hlavě a v reakci na kritiku nechali Barbie ztloustnout. V roce 2016 dokonce představili tři rozličné typy postav - se zaoblenými ženskými křivkami, drobnou a vysokou.

S měnící se atmosférou doby a jejími hodnotami přibývala také povolání, která původně pasivní panenka vykonávala. Vedle prodavaček, kadeřnic či letušek pronikly do holčičích pokojíků dětské lékařky i veterinářky.

Později rodiče mohli svým dětem kupovat i panenky představující technicky zaměřené profese - astronautku, matematičku, geoložku, architektku nebo pilotku. Došlo i na prezidentku a v době covidové pandemie dokonce na vakcinoložku.

Vyřčené i podprahově působící poselství Mattelu znělo jasně - buď, čím chceš, a hlavně u toho vypadej dobře.

Druhá část výše uvedeného sdělení se nezamlouvá feministkám, a nejen jim.

Hodnoty současné společnosti podporující rozmanitost, inkluzi a potírající postoje vedoucí ke znevýhodnění přiměly Mattel k výrobě panenek různých odstínů pleti i těch s tělesným postižením.

Do hračkářství tak vjela Barbie-vozíčkářka následovaná panenkou s naslouchátkem. Nejnovějším přírůstkem, jímž firma letos na jaře deklarovala svou otevřenost a schopnost vyslyšet hlas doby, se stala Barbie s Downovým syndromem.

Proč to všechno Mattel dělá? Podezírat americký hračkářský gigant z altruismu by bylo naivní. Jak už to tak bývá, o zisk jde v první řadě. Účetní čísla spolehlivě ukazují, že jakmile hračky odrážejí dění ve skutečném světě, prodej roste.

Poslední úspěšnou novinkou na trhu je limitovaná série figurek reprezentujících hlavní hrdinku filmu Barbie. Kráska z Barbie Landu, jak se ve filmu idylický svět obývaný samými panenkami nazývá, se v českých obchodech prodává za cenu od necelé tisícovky do téměř tří tisíc korun.

Odhaduje se, že haló efekt způsobený vyprodanými kiny přinese letos do pokladny Mattelu navíc zhruba sto milionů dolarů (přes 2,2 miliardy korun).

Bručounům, kteří čtyřiašedesátileté panence ještě nedávno předpovídali blížící se zmar, nezbývá než s obdivem smeknout. Plastová ikona se znovu postavila na své dlouhatánské nohy a vše nasvědčuje tomu, že ji čeká dlouhý a spokojený život.

Může se vám hodit na Zboží.cz: Panenky Barbie