Hlavní obsah

Petra Měchurová soutěžit nepřestává

Právo, Jana Rovenská

Přední česká kadeřnice Petra Měchurová prokazuje svůj výjimečný talent stále důrazněji a triumfuje jak na domácí, tak světové scéně. Získala další prestižní titul, Kadeřník roku 2006, ale se soutěžením nekončí. Baví ji to. Patří totiž mezi ty šťastlivce, kteří si za práci zvolili svého koníčka.

Článek

Šikovné ruce dostala Petra, jak říká, do vínku. "Už jako malá holka jsem česala a stříhala panenky, pak jsem to zkoušela i na spolužačkách na základce. Nikdy jsem neměla žádné jiné ambice, od malička jsem prostě věděla, že budu kadeřnicí," vysvětluje. O svých úspěších ale Petra nerada mluví. Je nesmírně skromná a její místo je, jak říká, u židle. Přesto se nechala ke krátkému rozhovoru přemluvit.

* Titul Kadeřník roku 2006 je další do vaší bohaté sbírky uznání. Jak velkou jste z něho měla radost?

Jsem moc ráda, že jsem ho po tolika letech dostala, byl to opravdu nejhezčí dárek k mým třicátinám. Jen nevím, jestli není příliš jednoduché vyhlásit kadeřníka roku ze tří fotek. V Anglii se k fotkám ještě posílají polaroidy, aby bylo vidět účes před a po úpravách, a nominovaní kadeřníci fotí znova další kolekci, takže těch prací je daleko víc. Pravda ale je, že nás hodnotila řada odborníků, tak jsem si to snad zasloužila. Snad ještě větší radost mně udělala cena za nejlepší tým Team Award. Jsem ráda, že moje děvčata na tomto fóru všem dokázala, že jsou nejlepší. Na to jsem asi nejvíc pyšná.

* Závěr loňského roku byl pro vás hodně hektický.

Dost náročné bylo, že jsme těsně před vyhlašováním Kadeřníka roku slavily se Salonem naše 5. narozeniny. Na těch si vždy nechávám hodně záležet, kreativní přehlídka, kterou na ně pravidelně připravujeme, je hodně náročná, takže na tom vždycky nechám duši. Beru to ale jako poděkováním zákazníkům i všem, kteří nám fandí. Pro tyto narozeniny jsem chtěla udělat něco hodně ženského, takže to bylo extrémně ženské a extrémně velké hlavy. Pak jsem letěla do Londýna a s dalšími vítěznými kadeřnicemi svého týmu následně do New Yorku na prezentaci české módy a životního stylu, kde jsem česala modelky pro přehlídku našich předních návrhářek, jejíž výtěžek šel na nadaci Heleny Houdové Slunečnice.

* K jakým dalším zajímavým věcem jste se v minulém roce dostala?

Byl to kalendář 2007 pro nadaci Petry Němcové Happy Hearts. Focení se zúčastnily vedle Petry Němcové další přední české modelky - Tereza Maxová, Simona Krajinová, Linda Vojtková, a navíc mladší Ivanka Trumpová.

* Jak všechno stíháte, když k tomu ve svém Salonu už pět let, jak říkáte, stojíte jedenáct hodin denně u židle?

Vlastně nic jiného nedělám. Ráno se probudím s prací a usínám s prací. Ale není to jen česání zákaznic. Právě, když přijde taková zajímavá věc, musím čas přizpůsobit tomu, abych ji mohla udělat. Vlastně před sebou pořád hrnu svou základní povinnost, česat v Salonu, a abych vyšetřila čas na focení a umělecké účesy, česání modelek na různé akce, musím přeobjednávat a nastavovat ráno i večer. Tyto věci však neberu jako práci navíc, protože mě to pořád posouvá výš. Určitě to souvisí s vniřním pocitem, že si člověk stále musí dokazovat, že na to má, že je nejlepší. Výhoda je, že jakmile k tomu uděláte fotku, okamžitě vidíte výsledek. Když se to pak vyhlásí ve velkém fóru, je to ještě větší pohlazení. A navíc je to pro Salon reklama, která je taky hodně důležitá.

* Tvůrčí účesová tvorba je podobná jako u návrhářek, několik kolekcí do roka?

Návrháři dělají přehlídky na jaro/léto a podzim/zimu, já jednu novou kolekci ročně za sebe, dvakrát se pak přizpůsobuji kolekci L'Oréal.

* Jak jste se dostala k tomu, že jste ambasadorkou této firmy?

Asi před sedmi lety mě doporučil majitel společnosti Bomton, pro který jsem tehdy pracovala s L'Oréalem, s nímž dělám deset let. Mám jejich přípravky ráda. Například barvy nemají podle mě konkurenci, styling je uzpůsoben kvalitě vlasů, vše na sebe přesně navazuje.

* Letos se chystáte po sedmi letech znovu na zkušenou do Londýna. I tam chcete česat slavné modelky?

Nechci o tom moc mluvit, protože teprve uvidím, jak to půjde. Co se ale slavných tváří týče, je sice dobré je česat, protože přitom člověk pozná, jaké tyto osobnosti jsou, ale zároveň je při tom hrozně omezený, protože ta tvář většinou přehluší účes. Ale je fakt, že pokud by se třeba Kate Mossová nechala ostříhat nakrátko, nebo si nechala udělat jinou velkou změnu, bylo by to samozřejmě něco jiného, tam by byl už můj účes vidět. Hlavně ale Anglie je jiná. Londýn je velice kreativní, nápaditý, nebojí se rozvinout fantazii, jít do extrémních účesů, tady přece jen ještě není tolik možností to prezentovat. Takže doufám, že tam budu moci představit nové věci, které se navíc budou moci ukazovat.

* A co novoroční předsevzetí a přání?

Je to vždycky stejné. Pokaždé brečím na Silvestra, že jsem o rok starší. Jinak si přeju, aby byli všichni zdraví a spokojení a hlavně dělali, co je baví.

Profesní dráhu nastartovala Petra Měchurová hned po vyučení před dvanácti lety, kdy uspěla jako juniorská mistryně v republikovém klání. Následoval dvojnásobný titul Mistryně v účesové tvorbě pro Českou republiku, po kterém se Petra rozhodla, že zkusí štěstí venku. Po stáži v italských Benátkách a v Londýně se dostala až do vzdáleného Aucklandu. Sbírala zkušenosti a pilovala angličtinu. Po návratu domů se opět zapojila do soutěžení. Hned v roce 2001 byla v soutěži Czech and Slovak Hairdressing Awards nominovaná na novinářskou cenu, v dalších letech už sklízela jednu cenu za druhou. V pětadvaceti se Petře splnil dávný sen založit si Salon Petry Měchurové a od té doby sbírá každoročně prestižní ceny i její pracovní tým. V roce 2005 získala Petra na kadeřnickém festivalu Beauté v Paříži cenu Mezinárodní asociace profesionálního tisku za fotograficky nejlépe ztvárněný účes Grand Throphy Paris. Řada jejích úspěchů je korunována dalším prestižním primátem: jako první z českých kadeřníků se fotografie z vlasových kolekcí vytvořené Petrou Měchurovou objevily ve světově uznávané francouzské ročence TRIBUTE, kde se otiskuje jen to nejlepší ze světové kadeřnické tvorby.
Související témata:

Výběr článků

Načítám