Pálení čarodějnic aneb Filipojakubská noc plná kouzel a magických rituálů

Filipojakubská noc neboli Valpuržina noc je noc plná kouzel a čar. Podle dochovaných písemností mají především zlé síly větší moc než jindy a lidé před nimi musí ochránit nejen sami sebe, ale i své domácnosti a dobytek.

Podle etnologů mají tyto tradice svůj původ u předkřesťanských pastevců, kteří považovali 1. květen za počátek nového půlročí, kdy docházelo k přechodu ze studeného období do teplého a doposud ustájený dobytek byl vyhnán na pastvu. Rychlý přechod ale pro dobytek představoval obrovské zdravotní riziko, které pastevci přisuzovali zlým silám.

Ve většině křesťanských zemí je poslední dubnový den spjat s ochranou před čarodějnicemi, kdy se především na kopcích pálí ohně a v nich zlé čarodějnice.

Muži staví velké hranice. Dívky ze starých hadrů dělají čarodějnice, připevněné ke koštěti a společně je zdobí dlouhým věncem z pampelišek.

Večer se zapálí hranice i s čarodějnicí. Chlapci zapalují košťata, vyhazují je do výše, prý proto, aby viděli čarodějnice létající na košťatech, či aby je takto srazili k zemi. Děvčata přeskakují ohniště a intenzivně myslí na to, co si přejí, nebo čeho se chtějí zbavit.

Keltové v tento den slavili svátek Beltine, při kterém se konalo mnoho očistných obřadů a v noci se tančilo a zpívalo.

Podle tradic se na Beltine pálily ohně, které měly všechny živé tvory zbavit všeho nečistého, co se nashromáždilo v temném zimním období a zároveň jim dodat ochranu pro období nadcházející.

"Půlnoc je hranicí mezi dvěma polovinami roku. V noci je zapalována dvojice ohňů a předěl mezi nimi symbolizuje hranici mezi temnou a jasnou částí roku. Mladí lidé přeskakují oheň, ostatní se spolu se zvířaty očistí tak, že se mezi ohni procházejí," uvádí literatura.

Vedle popisů veselí, tance a zpěvu se zachovaly zprávy o některých tradičních zvycích. Patřily mezi ně třeba soutěže mládenců ve vyhazování zapálených březových košťat do výše, stavění a hlídání májek, což se udrželo dodnes, očistné koupání či alespoň symbolické namáčení do potoka, čištění chlévů, řezání proutků jívy a polykání květů kočiček i další.

Snoubenci a dvojice zamilovaných se vydávali v předvečer svátku Beltine do lesů. Měsíc květen se pak následně stával symbolem sexuální volnosti, sexuálního zasvěcování a milostných her.

V tomto období se prý uzavírala zkušební manželství na rok a jeden den. Pokud svazek nefungoval, partneři se po tomto období prostě rozešli.

Z těchto dob nám zřejmě zbyl i zvyk líbat se na prvního máje pod rozkvetlou třešní, břízou či jiným stromem.

Podle dalších tradic patří tato noc i mezi nejplodnější, kdy mohou otěhotnět i ženy, které o dítě nestojí. Děti počaté na Beltine pak mají prý štěstí po celý život.

Noc také může prozradit tajné lásky, včetně nevěr. Například zvyk, který se ještě dnes dodržuje v Rakousku, tzv. vysýpání "cestičky lásky". Úzké bílé proužky vápna nebo písku vedou od jednoho stavení ke druhému, a na prvního máje zrána se tak celá ves dovídá, kdo s kým chodí. Cestičky občas směřují i k zadaným lidem a prozrazení nevěrníků je na světě.

V některých krajích se místo pálení čarodějnic upaluje Morana - pohanská bohyně smrti. Uctívali ji staří Slované a Baltové. Je zosobněna zimou, na jaře končí její vláda, proto se topí nebo bije. Není možné ji však považovat za čistě bohyni smrti nebo za nějakou ohyzdnou stařenu. Je prý velmi krásná.

Vynášení Morany a její upálení nebo utopení je tradičním rituálem praktikovaným i dnes. Nejčastěji se Morana hází z mostu nebo ze skály.

Do pražského klubu Ladronka se malé i velké kouzelnické bytosti slétnou již posedmé. Zábava začne v 15:00 a potrvá až do noci. "Na programu budou sporty, hry, soutěže, divadelní představení a koncerty kapel Žlutý pes a Airfare. Nebude chybět ani opékání špekáčků a písničky u táboráků," uvedla starostka Městské části Praha 6 Marie Kousalíková. Součástí akce je i volba Miss čarodějnice a Čarodějnice na kolečkách. Kdo se nestihne namaskovat doma, může se nalíčit v místním "čarodějném salónu šerednosti".

Jarní trhy spojené s pálením čarodějnic pořádá Spolek břevnovských živnostníků u Břevnovského kláštera v Praze. Návštěvníkům se zde představí řemeslníci a farmáři a mohou ochutnat domácí čokoládu či bramborové spirálky a zakoupit špekáčky k opékání. Zapálení ohňů se chystá od 17:00 a hlavní hranice se rozhoří o dvě hodiny později.

Velká oslava "čarodějnic" plná hudby, workshopů, divadla a prezentací neziskových organizací se koná v pražském Centrálním parku na Pankráci u kavárny Café Na půl cesty. Čarodějnický průvod nabídne akce s názvem Malostranské čarodějnice 2012. Sraz lampiónového průvodu s bubny je v 19:00.

Vyhlášení nejošklivějších čarodějnic a čarodějů se večer koná v Bedřichově na Liberecku. Návštěvníky čekají i žabí stehýnka, netopýří křidýlka a omamné lektvary.

Slet čarodějnic chystají i České Budějovice. Malí i velcí adepti čarodějnického řemesla budou mít k dispozici školu kouzel, součástí akce bude i bubenická show, rituální tanec a po setmění ohňová podívaná. Hlavním kouzelníkem celého dne bude Ondřej Sládek, který je mistrem České republiky v moderní magii.