Článek
Dnes dvaašedesátiletá Nashová to řekla v půli března v rozhovoru pro televizi CBS Boston.
Útok téměř stokilového cvičeného a do té doby neškodného šimpanze Travise, domácího mazlíčka její přítelkyně a šéfové v jedné osobě, jí nenávratně změnil život.
Zranění bylo tak hrozivé, že zdravotníci z první pomoci museli následně vyhledat pomoc psychologů.
Tělo Nashové sice odmítlo transplantované ruce, ale výměna tváře byla úspěšná.
Žena přišla kvůli infekci přenášené šimpanzem i o zrak a dlouhé dva roky musela nosit závoj přes obličej.
Pomohl armádní výzkum
Teprve pak jí svitla naděje. Americká armáda jí štědře zafinancovala transplantaci obličeje, protože chtěla v rámci pokusné studie vyzkoušet možnosti léčby podobně zmrzačených veteránů.
Nashová se výměnou za to zavázala, že bude i po operaci podstupovat zhruba každých čtrnáct dní testy. Vytváří tak časosběrné záznamy adaptace dárcovských tkání na její organismus. Tělo Nashové sice odmítlo transplantované ruce, ale výměna tváře byla úspěšná.
Žena dnes pravidelně absolvuje magnetickou rezonanci a počítačovou tomografii, aby lékaři zjistili, jaké signály vysílá její mozek nové tváři a jak je dárcovská tkáň zásobována krví. Výzkum je zčásti financován i z federálních zdrojů.
Dnes je Charla schopna žít zčásti soběstačně v bytě v Bostonu a asistentka za ní dochází jen na určitou denní dobu. Většinu času tráví poslechem audioknih a cvičením.
„Nová tvář mi dala nový život. Stala jsem se znovu součástí světa, vrátila jsem se do reality,“ řekla televizi CBS Boston.
Nebyla to ale snadná cesta – někdejší jezdkyně a závodnice ve westernovém parkúru se jen pozvolna učila trpělivosti, těžko si zvykala na to, že se musí naučit spoléhat na druhé lidi.
Dnes se už dívá do budoucnosti s nadějí a doufá, že až skončí medicínská studie, bude mít dost prostředků na koupi farmy a hospodaření někde v ústraní na venkově.
Opičí miláček médií
Její tragédii způsobil šimpanz Travis, známý z reklam na šortky značky Old Navy a Coca-Colu. Přesněji řečeno původkyní katastrofy byla přítelkyně Nashové Sandra Heroldová.
Té kdysi zahynula při autonehodě dcera a v roce 2004 rakovině podlehl manžel, a tak se přimkla k šimpanzovi. Časem ho začala vnímat jako náhradního syna.
Zvíře bylo natolik ochočeno, že otevíralo dveře, pilo víno ze sklenice, zalévalo zahradu, oblékalo se a obědvalo u stolu. Travis prý dokonce uměl ovládat počítač a jezdíval ve voze Heroldovy odtahové služby a mával na kolemjdoucí. Sám také několikrát vozidlo rozjel.
Miloval zmrzlinu a s oblibou čekal na zmrzlinářský vůz projíždějící městem North Stamford v Connecticutu. Uměl si čistit zuby a v televizi nejraději sledoval baseball.
Heroldová jej nechávala spát ve své posteli a společně se s ním také koupala. Lidé, kteří jej dobře znali, nicméně věděli, že je náladový a umí být agresivní. Majitelka však všechny incidenty popírala.
Běsnící bestie
Osudného 16. února 2009 tehdy 13letý šimpanz ukradl klíče od auta své paní a začal je zkoušet na zaparkovaných vozech.
Jednasedmdesátiletá žena jej zkusila nalákat zpět a dala mu napít ledového čaje s antidepresivem Xanax, které i u lidí snižuje zábrany, vyvolává halucinace a mívá nepředvídatelné účinky. Pak zavolala na pomoc svou zaměstnankyni Nashovou, aby jí pomohla zvíře dostat do klece.
Ta však vystoupila z vozu s jiným účesem, než na jaký byl Travis zvyklý.
Zvíře ji považovalo za nepřítele a zaútočilo s ničivou silou. Heroldová jej sice udeřila lopatou, a dokonce zezadu probodla kuchyňským nožem, ale marně. Šimpanz dál rval tvář Nashové.
Policejní pohotovost chvíli považovala telefonické volání o pomoc za nemístný žert, strašlivý řev ale policisty vyděsil, a tak vyrazili. Travis přiběhl k jejich vozu a rozbil tlapou sklo.
Pak obešel klidně vůz a otevřel dveře. Policista Frank Chiafari do něj v tu chvíli vyprázdnil zásobník. Šimpanz odběhl ke své kleci a tam jej nalezli mrtvého.
Dlouhá cesta očistcem
Nebezpečí bylo sice zažehnáno, ale pro Nashovou to byl teprve počátek očistce. Absolvovala sedmihodinovou operaci a byla zařazena na seznam kandidátů pro transplantaci obličeje.
Hned v březnu 2009 prostřednictvím právníka zažalovala svou bývalou přítelkyni a té skutečně obstavili veškerý majetek v hodnotě deseti miliónů dolarů.
Heroldová se však konce soudu nedožila, zemřela patnáct měsíců po smrti milovaného šimpanze. Dva roky po její smrti pak Nashová získala z jejího majetku čtyři milióny dolarů odškodného.
Později ještě zkoušela zažalovat stát Connecticut za to, že povolil chov nebezpečného zvířete, avšak neuspěla. Ani zákonodárci v tomto americkém státě neprosadili návrh nové legislativy, která měla zakázat podobný domácí chov některých exotických druhů, vedle šimpanzů a dalších opic například ještě lemurů.
Recept na přežití
Nashová se naučila postupně vést nový život. „Nesmíte přemýšlet o minulosti. Soustřeďte se jen na to, co budete dělat dnes a kam půjdete zítra,“ řekla televizi. Podle toho se snaží žít a prý se jí to daří.
Rozhlasová stanice WBZ jí nedávno věnovala lístky na bostonskou květinovou show, ona je však přenechala své pečovatelce. „Když pro vás někdo dělá tak moc, chcete mu to aspoň trošku vrátit,“ řekla televizi.
