Ondřej Kavan: Vůdcovský systém přeje manipulátorům a ideologům

Co by se dělo, kdyby se vůdce nacistů v těchto dnech probudil živý a zdravý? Kdyby se ocitl ve své válečné uniformě v některém z berlínských parků? O tom pojednává úspěšný bestseller Už je tady zas Timura Vermese, podle něhož byl natočen nejen film, ale vznikla i divadelní hra. Rozehrává se v ní tyranovo zmrtvýchvstání.

„Dnešní svět bohužel tomuto tématu nahrává. Už sedmdesát let panuje v Evropě mír. Žijeme si dobře, máme luxus výběru potravin a lidé jako by si toho nevážili. Chybí jim řád a taky hrdina,“ uvažuje herec Ondřej Kavan.

„To vysvětluje, proč jsou u moci třeba Putin či Trump nebo proč ožívají některé nacionalistické choutky. Jenže pokud se objeví silný vůdce, nelze zároveň udržet demokracii. To je nebezpečné. Vůdcovský systém přeje manipulátorům a ideologům. Jestliže je společnost zralá na silnou personu v čele, dal bych raději přednost monarchovi. Tak se alespoň zaručí rodová kontinuita a výchova v určitých hodnotách, které se předávají z generace na generaci.“

A jaké geny předaly předchozí generace jemu? „V našem rodě se sešla umělecká větev s ekonomickou,“ podotýká. Jeho maminka působila jako loutkoherečka Malého divadla v Českých Budějovicích, kde Ondřej vyrůstal. Dědeček Vladimír Janura byl v Jihočeském divadle velmi uznávaným hercem a babička tam pracovala jako inspicientka. „Tatínek je zase výborný amatérský muzikant, který pracoval v Podniku výpočetní techniky, pak byl požární technik a dneska je ve státní správě,“ uvádí herec.

Na divadelních prknech vystoupil poprvé ve druhé třídě. „Režisér Fridrich potřeboval do Strakonického dudáka, inscenovaného v Českém Krumlově, někoho do dětských rolí, a tak sáhl po hereckých potomcích. To bylo poprvé, kdy jsem stál na jevišti, kterým se stal trávník krumlovského zámku.”

„Hodně mě to bavilo, hlavně v září, protože jsem měl povolení chodit do školy až na druhou vyučovací hodinu, jelikož jsme se domů vraceli pozdě v noci,“ vzpomíná.

Krátce zvažoval, zda se nevydá na přírodovědeckou dráhu, ale divadelní prostředí, které odmala dobře znal, mu učarovalo. Po maturitě si podal přihlášku na DAMU a byl přijat.

Jeho o dva roky mladším bratrem je Martin Kavan, rovněž herec. Diváci ho znají jako pošťáka Ondru z pořadu Pošta pro tebe. Pokud máte trochu zmatek ve jménech, nejste sami. Lidé si bratry pletou často.

„Martin hrál kdysi v seriálu Rodinná pouta barmana Ondřeje Prchala. Pak mu nabídli roli pošťáka v Poště pro tebe, a protože ho lidé už znali jako Ondru, zůstalo mu to. Začali si nás plést nejen diváci, ale někdy i produkce. Nejdřív jsem s tím trochu bojoval, ale ne dlouho. Co jsem měl taky dělat? Ale oplátka přišla. V seriálu Světla pasáže jsem hrál postavu, která se jmenovala Martin. A bylo vyrovnáno,“ směje se Ondřej.

Jako malí se samozřejmě neubránili bratrským potyčkám. „A pak mi Martin jednou dal pěstí a já si uvědomil, že už to není jen ten malý brácha, kterého mohu stále pokoušet. Je ale pravda, že jsem ho často i chránil, jako správný starší bratr.“

Ondřej se objevil v několika filmech, hlavní roli studenta Bartušky měl například ve filmu Polojasno Filipa Renče z roku 1999, o deset let později vystoupil ve filmu Smyčka Viktora Polesného v roli básníka a nejnověji jsme ho mohli vidět ve snímku Zločin v Polné, kde si zahrál žalobce Baxu.

Účinkoval také v některých televizních seriálech, například Mordparta, Temný kraj nebo Svatby v Benátkách. Větší role si užil zejména na jevišti. Ve hře Leni ztvárnil legendárního moderátora Johnnyho Carsona, kontroverzní filmařku a fotografku Leni Riefenstahlovou hrála Vilma Cibulková. „Každé představení s ní bylo jiné,“ vzpomíná na podnětnou spolupráci.

Ve hře Midsummer si zase zahrál zoufalého pětatřicátníka Boba, který potká v předvečer letního slunovratu stejně zoufalou Helenu v podání Jitky Ježkové. Aniž by to kdokoli plánoval, prožijí spolu celý dost bizarní víkend. „Role Boba pro mě byla zásadní. Díky ní jsem se zbavil jisté prkennosti a uvolnil se. Režisér Lukáš Pečenka se mnou pracoval jinak, než je běžné, a dostal ze mě to nejlepší. Stejně jako Bob jsem si uvědomil, že nejjednodušší řešení problémů je začít o nich mluvit a zbavit se strachu.“

Když hru Midsummer začal v roce 2015 zkoušet, byl ještě ženatý. To se však mělo brzo změnit. Jeho manželství bylo bezdětné a rozvod s manželkou proběhl hladce. „Vycházíme spolu nadále dobře,“ shrnuje Ondřej Kavan.

Single však není. Už nějakou dobu žije s Josefínou Nesvadbovou, dcerou Světlany Nálepkové a Michala Nesvadby. Seznámili se před osmi lety, osud je však dohromady svedl až později. Se Světlanou Nálepkovou kdysi hrál ve hře Dva na kanapi. V roli jejího milence v této francouzské komedii alternoval se svým bratrem Martinem. Světlana Ondřeje tehdy pozvala na večírek, kam přijela i její dcera Josefína. Tehdy netušili, že z nich jednou budou partneři.

Jeho přítelkyně Josefína Nesvadbová provozuje ranč poblíž Berouna. Jmenuje se JoJo Ranch a pořádá v něm kurzy jízdy na koni pro děti. Setkání s ní Ondřejovi pomáhají vystoupit z role, kterou právě hraje.

„Postava Hitlera, který se ocitne ve světě nových způsobů komunikace, mobilů a sociálních sítí, vyžaduje trochu jiný projev než ten křiklounský, který známe z historických snímků. Teď už nemá svých tisíc věrných, nemá firmu, co mu ušije košile pro soukmenovce.”

„Hitler sice používá stejný nátlak, způsoby má ale jiné. Snaží se být lidštější, aby mu lidé snáz podlehli a on mohl zaútočit rafinovaněji. Do zkoušení jsem se hodně položil, je to silné téma se silnou energií, občas se přistihnu, že někdy argumentuji jinak, než jsem běžně zvyklý,“ uzavírá s nadsázkou herec své úvahy o hře. Ta měla premiéru symbolicky v březnových dnech 78. výročí německé okupace Československa.