Článek
S režisérem Jaroslavem Brabcem a Danielem Landou totiž natáčí první couchingový film na světě ve 3D, kdy herci nemají dabléry a všechno dělají sami. Hotový bude příští rok.
„Strávili jsme měsíc na Bali, dva týdny v Jihoafrické republice a na Sardinii. Potápěli jsme se do hloubky asi patnácti metrů mezi žraloky. Tenhle druh nesnáší teplou krev, takže člověka normálně nechá být, jen se podívá nebo kousne a pustí. Tedy pokud necuknete rukou, to by vám vytrhl kus masa.”
„Přesto mi bušilo srdce, protože jsem měla rozpuštěné vlasy a nikdo nevěděl, jak na to žraloci zareagují. Viděla jsem, jak předtím jeden napadl Dana, ale i s tím se počítalo, protože se kvůli natáčení šlo do extrému. Tam pak stačí jeden neopatrný pohyb,“ vypráví rodačka z Osečné-Lázní Kundratice, malého městečka na Liberecku, kde se léčí revma.
Odvážná byla už v mládí. Každý víkend jezdila s partou na vandr, spala pod širákem, ale i v jeskyních, v přírodě si musela poradit. Na vandrech také zpívala a hrála na kytaru. První píseň napsala ve čtvrté třídě, byla o růžičce. V patnácti letech začala zpívat ve své první folkové kapele.
Jezdí celá rodina
Olga bydlí v Praze, ale její rodina zůstává v Osečné. „Mám ještě pětiletou sestřičku Elišku, osmiletého brášku Danečka a sestru Mirku, které je 28 let. Všichni jsme od stejných rodičů.”
„Maminka mě porodila v sedmnácti a v šestačtyřiceti nejmladší ségru. Naši mají firmu na mezinárodní autodopravu. Mirka pracuje u rodičů na poloviční úvazek a na ten druhý dělá produkční filmu, který natáčíme. Nakazila jsem ji, protože se začala potápět se mnou. Malý brácha už jezdí Racer Buggy a Eliška chce také závodit.“
Takhle se zpívá na šálách. Vpravo visí její trenérka Eliška Brtnická.
Řidičák si Olga udělala v osmnácti letech a díky rodinné firmě seděla mnohokrát i za volantem kamiónů. Vyzkoušela si to také na traktoru. Svou nedávnou účast na závodech Bohemia Rally Sprint vysvětluje jednoduše: „Rok jsem dělala navigátorku silného WRC. Pak se v týmu uvolnilo auto, tak jsem začala řídit. Odjela jsem loni celou sezónu mistrovství ČR v rally sprintech.”
„Stejně pokračuji i teď. Na prvním velkém závodě – Bohemia Rally – jsme letos s kolegou skončili třetí ve své třídě N8. Jezdili jsme v Renaultu Clio po úzkých cestách v lese, bylo to dobrodružné.”
„Nejsem ale úplně závislá na adrenalinu. Na rally jsem se dívala už jako malá. Závodění je obrácená meditace, kdy se soustředíte na jízdu a na to, co vám říká navigátor. Nic jiného v hlavě nemůžete mít. Rychlostní zkouška – je jich třeba osm – trvá kolem patnácti minut a v cíli je vám potom dobře. Závodění mi dává velké emoce. Mám nový videoklip, který jsem věnovala závodníkům rally. Sestřička v něm hraje mě, když jsem byla malá.“
Jen ať se bojí
Také její záliba v závěsné akrobacii pramení z dětství. „Ten vzrušující pocit, když jsme lezli na prolézačkách, ve mně zůstal. Snad proto mě cvičení na šálách nadchlo. Vypadá velice žensky, a přitom je hodně silové. Našla jsem si v Praze kurz a chytlo mě to,“ vypráví.
„Nejsem žádná gymnastka, v závěsné akrobacii jsem úplná začátečnice. Na začátku jsem se naučila jen dva tři základní triky, teď už ale předvádím na koncertech poměrně složité kousky. Ráda diváky překvapuji, chci, aby se jim tajil dech a trochu o mě měli strach. Visím ve výšce dvou až pěti metrů, není to extrémně nebezpečné. Navíc jsem pojištěná. Svaly mám, i když se to nezdá,“ ukazuje biceps.
Už druhou sezónu jezdí Bohemia Rally ve sprintech. „Závodníkům jsem věnovala videoklip,“ říká zpěvačka.
„Když se o vás někdo bojí a vy víte, že vstupujete do něčeho malinko riskantního, pak si v normálním životě srovnáte snadněji priority, jsou jasnější a silnější. Člověk občas dělá něco, co ho nebaví, s tím je třeba počítat. Já ale přesně vím, co chci – na podzim vydat DVD z loňského turné a dopsat hudební pohádku.“
A v soukromí? „Se starší sestrou teď zažíváme díky malým sourozencům dost dobrou antikoncepci. Pomáhaly jsme rodičům s miminky, takže máme mateřské pudy zcela uspokojené. Navíc jsem bez přítele,“ směje se zpěvačka, která by přesto do pětatřiceti chtěla mít rodinu a v šedesáti také vnoučata.
„Doufám, že budu inovativní babička, jako je ta naše ze Stráže pod Ralskem. Používá Skype, mailuje, je s námi pořád v kontaktu. Složila jsem písničku, kde zpívám: „Až budu starou ženou, budu krásnou, šedou, ale hrdou jako olše, budu mít před stodolou 911 Porsche.“
