Článek
V něžných hlavinkách dívek a dam zajiskřilo poté, co na začátku loňského roku zhlédly britský film Holky z kalendáře. Skupina žen v něm nafotila hanbatý kalendář pro dobročinné účely. Dámy ze středočeské Vyžlovky - říkají si Liščí pětka - si usmyslely, že provedou v tuzemských reáliích to samé.
Martina Řepíková provozuje hospůdku Koupák. Rozešla se s přítelem, ale ne kvůli fotkám.
FOTO: Oleg Homola a Petr Hloušek, Právo
„Většině lidí se to líbí. Prudí jen někteří. Dokonce se tady lufťáci zastavují cestou na chatu, aby si ho koupili,“ říká hospodský v Hotelu Praha. Kalendář Vyžlovka a její krás(k)y visí vedle výčepu. Jde o výsledek několikaměsíčního snažení dívek a fotografa Olega Homoly. Plán nafotit akty, vytisknout kalendáře, rozprodat je a za strženou sumičku vybudovat na koupališti hřiště pro plážový volejbal nakonec vyšel. Zanedlouho se začne se stavět.
Obrázky z vesničky
Vyžlovka, kde žije zhruba pět set lidí, nemá náměstí. Vsi do -minují budovy hotelu a obec -ního úřadu. „Líbilo se to, ale naše obec je dost známá i bez kalen -dáře. Vždyť jsme oblíbenou rekreační oblastí,“ odvětí místostarosta Jiří Klégr. Z hlasu je znát, že mu dotazy ohledně kalendáře už lezou krkem a na novináře má pifku.
Akty byly foceny celé čtyři měsíce na území Vyžlovky. Například u kamenné zdi, na molu koupaliště, na fotbalovém hřišti, před cedulí obce nebo v okolních lesích. Některé dívky si zvolily předměty, které prozrazují jejich záliby. Hospodská kouří doutník, motorkářka sedí na repasovaném veteránu, matka v domácnosti má v rukou vidle. Úvodní strana kalendáře byla pořízena před autobusovou zastávkou u silnice, po níž sviští auta do Prahy.
„Výběr lokalit byl dost namáhavý. Jedna dívka chtěla jít sněhem zavátou strání, aby za ní zůstávaly krvavé stopy, za nimiž se táhnou vlci. To se hodně blbě dělá. Jiná si zase vymyslela duhu, další kolem sebe požadovala patnáct psů. No, občas jsem z toho byl na nervy,“ říká prošedivělý fotograf Homola.
Fotograf a muzikant Oleg Homola si s Liščí pětkou užil své.
FOTO: Petr Hloušek, Právo
Při focení pomáhal takřka celý klan Homolů. Jeho synové Honza s Matějem, kteří tvoří polovinu kapely Wohnout, dodali k jednomu aktu vlastní kytary. Jeho snacha Johana Tůmová je tváří uplynulého měsíce března. Jeho skoro snacha, zpěvačka Dara Rolins, sehnala vizážistku.
Ve vesnici to vyvolalo skandál a místní drbny mají dodnes o čem klábosit. Hanbatý kalendář rozdělil obyvatele na dvě skupiny. Fandové versus odpůrci. To samé se stalo i s obecní radou. „To je řečí kvůli kalendáři. Udělali jsme tady kanalizaci a o tom noviny nepíšou,“ padla památná věta. Na obecním úřadě to teď popírají s tím, že novináři všechno překroutí. Není divu, když děvčata předala kalendář na Czech Press Foto prezidentu Václavu Klausovi a pak se dozvěděla, že nyní visí na Hradě v jeho kanceláři.
Pět měsíčků
Koupaliště je kousek od návsi. Většina mladých se tady schází v hospůdce Koupák, což je i klubovna Liščí pětky. Teď se zde u kamen tlačí pětice žen. Pět měsíců. Přecházím mezi nimi jako Maruška v pohádce O dvanácti měsíčkách. V kalendáři je jich ale patnáct. Rozšířil se totiž o leden 2010, na který vyšla černovlasá Tereza, a na dvou fotografiích pózují páry děvčat.
Zpovídám je postupně po měsících. Hlavně jde o to, jak se jim změnil život. Tváří startovacího ledna je jednatřicetiletá Petra Borovanová alias Borůvka. Podniká v cestovním ruchu a zpívá v kapele Le Pneumatiq, která se podílela na hudbě k filmu Pusinky. Na popularitu je tedy zvyklá. Její cudná fotka prý byla poslední kapkou ve vztahu s přítelem, než pohár vzájemné trpělivosti přetekl. „Žárlil. Proto jsem teď ve svobodném vztahu s Čertem,“ směje se a ukazuje psa barvy noci.
Březen představuje už zmíněná Johana Tůmová čili Jožka. „Měla jsem trochu strach svlíknout se před tchánem, ale Oleg k tomu přistupoval profesionálně. Nikdo to nevěděl, ale byla jsem těhotná a teď mám několikaměsíční dcerku Rozárku. Slávu kolem kalendáře jsem tedy nijak významně neprožívala. Porodila jsem a od té doby kojím, vyměňuji plínky a řídím kočárek,“ poznamená bývalá učitelka angličtiny.
Johana Tůmová je tváří měsíce března. Od doby fotografování porodila Rozárku.
FOTO: Oleg Homola a Petr Hloušek, Právo
Květen zosobňuje třiatřicetiletá vedoucí krčmy Koupák Martina Řepíková. „Rozešla jsem se s pří -telem. Kalendář to ale nezavinil. Neshody totiž byly dlouhodobé. Zůstala jsem sama s dvouletou dcerou Danielou,“ vysvětluje. Právě ona nejvíc hecovala ostatní, aby toho při focení odhalily víc. U třicetileté Lucie Heralové, která na nás z kalendáře vykoukne v říjnu, ale moc nepochodila. „Fotili jsme na návsi a mám děti,“ ozřejmí matka dvou dcer, proč má na sobě v kalendáři slušivé minišaty.
„Jezdím na motorce Hornet a kdysi jsem fotila pro časopis Motocykl,“ říká pětadvacetiletá Lucie Pilátová, jinak slečna prosinec. U přeškrtnuté cedule Vyžlovka sedí v armádní košili na starém kostitřasu. Od památného focení se toho u ní změnilo až moc. Dala výpověď v práci, přestěhovala se do nedalekých Kozojed, zůstala singl a díky fotce v kalendáři ji po dvanácti letech kontaktovala kamarádka z dětství.
Půvabné vesničanky (většinou jde ovšem o „naplaveniny“ z Prahy) přiznávají, že se jim díky úspěchu projektu zvýšilo sebevědomí. „Vše se povedlo a některé životní neúspěchy se tím zastínily. Nabilo nás to a posílilo. Navíc jsme se stmelily jako parta, takže můžeme lépe odolávat škarohlídům a závistivcům,“ tvrdí svorně. Kluci na ně dnes hledí s dvojnásobným obdivem.
Nahatý fotograf
Jen pár kilometrů odtud, v Jevanech, pobývá v hnědém domku devětapadesátiletý fotograf a kapelník skupiny OPO Oleg Homola. Právě on si při focení kalendáře užil své. Patnáct žen na jednoho chlapa a každá s vlastní vizí, jak by chtěla na fotce vypadat a do jaké míry odhalí své vnady. Tedy od ruského porna - vidět jsou holá ramena a nohy - až po odvážné kreace. To nasadí brouky do hlavy i zkušenému profesionálovi.
„Holky hodně řešily stydlivost. Ženská se většinou svléká před manželem nebo přítelem, gynekologem a teď musely i před fotografem. V několika případech zasáhli rodiče anebo kámošky, co se ušklíbaly, že je to porno, a akty se musely přefotit a zeslušnit,“ tvrdí bývalý novinář, který si k článkům začal fotit a pak u toho zůstal. Byl i reklamním fotografem, ale to ho moc nebavilo, tak se přeorientoval na reportážní snímky.
Petra Borovanová se také rozloučila s přítelem. Žárlil.
FOTO: Oleg Homola a Petr Hloušek, Právo
I jeho děvčata donutila, aby si vyzkoušel pózu jako z britské komedie Donaha. „Jednou na mě vytáhly, že budu taky v kalendáři. Usmyslely si, že mě vyfotí nahatého. Při té hrůzné představě jsem se opotil. Nakonec jsem to vyfotil samospouští ze stativu. V lese jsem se ale bál, aby zrovna někdo nešel. Asi by si myslel, co jsem to za úchyla,“ vzpomíná, jak dělal autoportrét s foťákem zakrývajícím rozkrok.
Z pozdvižení kolem kalendáře pak vykvetla řada přidružených projektů. „Vlastně hlavně díky tomu jsme založili rodinnou kapelu Los Homolos, s níž zpívá Borůvka, a nedávno složili písničku Holky z kalendáře. Je o vodníkovi, který se vypraví na mejdan holek z kalendáře, aby tam sebral co nejvíc duší, ale víc kouká po jejich vnadách, za což ho stihne trest a zkamení. Už jsme hráli několikrát, ale nikdy všichni tři dohromady. Synové jsou rozlítaní,“ říká. S Petrou Borovanovou navíc nafotil sadu reklamních snímků pro lyžařský areál v Monínci.
Na rybník bez sinic
„Má to nádech erotiky a dobrodružství, sociální rozměr obyčejných ženských z vesnice a charitativní vyznění v podobě bohulibého záměru,“ shodují se všichni na tom, proč měla akce s kalendářem takový úspěch. Z podobných přísad vznikají ty nejlepší příběhy a po nich baží média jako slepice po flusu.
Výroba kalendářů stála kolem 60 000 korun. Každé z děvčat dalo půldruhého tisíce, našli se zámožní sponzoři, většina tvůrců pracovala zdarma a něco se vydělalo při dražbě originálních fotografií. Prostě hodně ochotníků udělalo velké divadlo. S distribucí pomáhali téměř všichni. Po me -diálním humbuku se rychle rozprodal první náklad pěti set kusů. Jeden za tři sta korun. Prvním kupcem byl všudypřítomný re -portér Stanislav Motl. Několik kalendářů z dotisku je ještě dnes k mání.
Lucie Pilátová má ráda motorky. Kvůli kalendáři se jí hodně změnil život.
FOTO: Oleg Homola a Petr Hloušek, Právo
Vydělalo se přes 200 000 korun, což by mělo na beachvolejbalové hřiště stačit. Nicméně Liščí pětka má s obcí další plány. Loni se totiž kvůli sinicím nedalo v rybníce na koupališti vůbec koupat. Děvčata se proto pustila do plánů na vyčištění rybníka. Kvůli slávě kolem kalendáře se jim ozval ředitel Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka v Praze Mark Rieder.
„Máme dotovaný výzkumný projekt pro koupací plochy. Jejich rybník využijeme jako modelový případ a najdeme nějaká řešení, která odstraní problémy s jeho znečištěním,“ ujišťuje Rieder.
Už teď ale ve vesnici přemýšlejí nad nespočtem jiných aktivit, aby byly další a další penízky. Holky z kalendáře jsou totiž odhodlané svou Vyžlovku zvelebovat, jak se dá.