Článek
Jitka Palich Fučíková pracuje v Ústavu imunologie na 2. lékařské fakultě Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice v pražském Motole a v biotechnologické společnosti Sotio. Ve svém výzkumu se dlouhodobě zabývá problematikou imunogenní buněčné smrti a její rolí v imunoterapeutické léčbě nádorových onemocnění.
„Klíčovou molekulou imunogenní buněčné smrti je kalretikulin, tedy protein, který se za fyziologických podmínek nachází uvnitř nádorové buňky a během imunogenní apoptózy (buněčné smrti) dochází k jeho vystavení na buněčném povrchu, zde pak hraje klíčovou roli v procesu aktivace specifické imunitní odpovědi,“ vysvětluje Palich Fučíková.
Její studie pak přímo identifikovala kalretikulin jako indikátor u pacientů s nemalobuněčným karcinomem plic a akutní myeloidní leukémií.
Monika Dolejská působí ve výzkumném ústavu Ceitec na Veterinární a farmaceutické univerzitě v Brně, kde se věnuje oblasti mikrobiologie. Svůj výzkum věnovala zkoumání patogenních kmenů bakterie Escherichia coli vyvolávajících závažná onemocnění u člověka a zvířat.
„Výskyt těchto kmenů narůstá, šíří se po celém světě. Jedním z klíčových mechanismů, který pravděpodobně stojí za úspěchem těchto kmenů, jsou výhodné interakce mezi bakteriálním chromozomem a přídatnou genetickou informací ve formě plazmidové DNA,” vysvětluje Dolejská.
Cílem jejího projektu bylo přinést nové informace o vlastnostech a rysech těchto patogenních kmenů bakterií.
Ženy ve vědě mají malé zastoupení
„Zastoupení žen mezi výzkumníky dlouhodobě stagnuje, v roce 2015 působilo ve vědeckém prostředí pouhých 26,9 % žen, což je od roku 2005 vůbec nejnižší hodnota. V čele výzkumných vysokoškolských institucí a dalších institucí výzkumu a vývoje, jako jsou grantové agentury, Rada vysokých škol nebo Rada pro výzkum, vývoj a inovace stojí jen 10 % žen,“ upozorňuje socioložka Marcela Linková, předsedkyně Akademie věd ČR.
Žen tak ve vědě není opravdu moc. I proto před 20 lety vznikl projekt L´Oréal-UNESCO Pro ženy ve vědě, který se snaží finančně podpořit mladé vědkyně na jejich profesionální dráze.
„Tato finanční pomoc může být využita libovolně, ať už na samotný vědecký projekt, anebo na jakoukoli materiální či nemateriální podporu v jejich vědecké kariéře,“ říká o projektu generální ředitel společnosti L´Oréal Česká republika Tomáš Hruška.
Do letošního ročníku se zapojilo celkem 57 českých vědkyň, přičemž do dubnového finále, kde byly projekty posuzovány odbornou porotou, složenou ze zástupců Akademie věd ČR, UNESCO a společnosti L´Oréal, jich postoupilo 14. Soutěžilo se ve dvou věkových kategoriích – do 35 let věku včetně a od 36 do 45 let.