Netradiční Velikonoce bez koledy a dalších zvyků, v kruhu rodinném

Udržování nejen velikonočních tradic a příběhů s nimi spojených posiluje pocity sounáležitosti a vazeb mezi lidmi jinak než prostřednictvím sociálních sítí, k nimž stále více utíkáme. A nyní je ideální čas si toto všechno uvědomit.

Velikonoce bez pomlázky jako by nebyly. Vyšlehání proutkem, pomlázkou (tatarem), vařechou či jalovcem má ženám zaručit mládí, krásu, zdraví a plodnost.

Pletení pomlázky navíc může být i tvůrčí zábavou pro děti. Letos je navíc přestupný rok, kdy se v některých krajích mění role a pomlázky se ujímají dívky. Uplést si svou pomlázku tak mohou i dívky.

Na pletení pomlázky je vhodné zvolit proutí z vrby bílé, která roste u potoka. Z vrby smuteční by se proutí při pletení příliš ohýbalo. Záleží také na tom, jak je proutek suchý. Čerstvě utrhnutý se nebude při proplétání tolik lámat. Pomlázka se většinou plete z šesti či osmi proutků, stejně dlouhých a stejně silných.

Malovaná a zdobená vejce k Velikonocům neodmyslitelně patří, stejně tak pomlázka, mazanec nebo beránek.

V dnešní době existuje mnoho technik, jak lze kraslice barvit. Zkuste si doma připomenout tradiční způsoby, které používali naši předci a přitom dětem vyprávějte vaše zážitky z Velikonoc, když jste byli malí.

Dříve se vajíčka barvila především načerveno, protože červená je symbolem krve a lásky. Mnohdy naše prababičky získávaly barvu například z cihel, které kvůli červenému prachu rozbíjely. To už samozřejmě neděláme, ale některé techniky jsou realizovatelné dodnes, například barvení pomocí červených cibulových slupek.

Další známou technikou bylo barvení pomocí červené řepy. Omytá vajíčka vložte do vody k nakrájené řepě, přidejte ocet a sůl. Aby barva byla krásně sytá, řepou nešetřete.

Zelená vejce získáte pomocí špenátu nebo kopřiv. I zde platí pravidlo - čím víc, tím lépe. Do hrnce ke špenátu (může být i mražený) opět přidejte sůl, ocet a trochu kmínu.

Pokud chcete koledníky obdarovat například modrými kraslicemi, připravte si hlávku červeného zelí, kterou na struhadle nastrouhejte a vložte do hrnce s horkou vodou, přilijte ocet a dodejte špetku soli.

Jelikož letošní Velikonoce budou specifické především tím, že mnozí lidé nepůjdou vůbec na koledu, je ideální čas inspirovat se z našich okolních zemí a místo koledování tak připravit dětem zábavu v podobě hledání vajíček od zajíce buďto na zahradě, nebo i v bytě.

V označeném prostoru dospělí dětem poschovávají malé dárečky, které děti potom hledají - kdo je první najde, tomu zůstanou. Dospělí mohou dětem pomoci tím, jakmile se dítě k danému místu přiblíží, mohou provolávat „přihořívá” ... a v okamžiku naprosté blízkosti „hoří”.

Pokud budete chtít zážitek z dobrodružství ještě prohloubit, vytvořte kartičky nebo mapu se zašifrovanými nápovědami s tím, kde vajíčka a další drobnosti hledat.

Překážková dráha či běh s vajíčkem - stačí vám k tomu lžíce a vejce. Úkol je jednoduchý, s vejcem na lžíci přeběhnout co nejrychleji daný úsek. Pro větší zábavu je dobré si nejprve doma ze židlí, krabic, hraček utvořit překážkovou dráhu a tu zdolávat s vejcem na lžíci. Je jen na vás, jestli použijete vejce syrové, natvrdo, nebo vyfouknutou kraslici.

Foukaná - budete potřebovat brčko, vyfouklá či plastová vejce. Úkolem dětí bude pomocí foukání do brčka dostat vejce od startu k cíli.

Velikonoční ťukání - při této hře proti sobě stojí dva hráči, každý drží v ruce vejce a na povel o sebe ťuknou špičkami vajec. Ten, jehož vejce zůstane nepoškozeno, vyhrál.

Vaječné kutálení - stačí k tomu vejce a menší kopeček, stráň, ze které děti nechají kutálet svá vejce a vyhrává ten, jehož vejce se dokutálí nejdál.

Házená s vejcem - hráči stojí proti sobě a házejí si vejce. Ten kdo hodí, udělá krok zpět. Komu vejce spadne, prohrál. Vejce může být velké čokoládové, natvrdo uvařené slepičí či syrové.

Vejce na kopci - na rovnou plochu, např. stůl nasypte hrstku soli či písku. Vejce posaďte na tento „kopec”. Hráči se postupně střídají, přičemž každý odebere lžící trochu písku (soli). Ten, který způsobí, že vejce spadne, prohrál a musí postavit kopec pro další kolo.

Bojovka - tato hra je složitější na přípravu. Rodiče budou muset vytvořit plán hry, vyznačit pole, vyfouknout vejce a dětem připravit poklad plný dobrůtek, který odhalí až po nalezení a vyřešení všech šifer.

Plán hry s popisem a legendou, kam si následně dítě bude vypisovat části šifer, rodiče napíšou na malý lístek, který srolují do malinké ruličky a vloží do vyfouknutého vejce s nápisem Hra začíná. Části šifer pak ukryjí ve vyhrazeném poli.

Dětem pak dají vejce, ve kterém po rozbití najdou plán hry a začnou hledat jednotlivé šifry a doplňovat do legendy. Až najdou všechny části šifry a rozluští je, pochopí, kde najdou poklad.

Velikonoce neboli také svátky jara patří k pohyblivým křesťanským svátkům spjatým s umučením a vzkříšením Ježíše Krista. Podle církevní historie připadlo utrpení Kristovo na dobu, jež následovala po jarní rovnodennosti, a současně jí předcházel jarní měsíční úplněk.

Toto pravidlo bylo vzato za základ a křesťanské Velikonoce (Velikonoční neděle) se slaví vždy první neděli po prvním jarním úplňku.

Křesťané se na tyto svátky připravují čtyřicetidenním obdobím nazývaným postní doba, které začíná Popeleční středou. Samotný svatý týden pak začíná Květnou nedělí a Velikonoce jako takové končí Bílou nedělí (2. velikonoční nedělí - 19. 4.).

Tento den se vymetají saze z příbytků, tj. domy se čistí a připravují na svátky.

Název vznikl pravděpodobně z toho, že se v dřívějších dobách v tento den měla jíst jen zelená strava (zelenina).

Název byl odvozen od velkého tajemství. Velký pátek je připomínkou dne smrti a ukřižování Ježíše Krista, proto je prožíván jako den postu ve znamení smutku, ticha a rozjímání.

Skončením Bílé soboty skoncoval dlouhotrvající půst.

Kristus vstal z mrtvých za svítání „prvního dne v týdnu” neboli „prvního dne po sobotě” (která byla podle židovského kalendáře posledním dnem týdne).

Svým zmrtvýchvstáním dovršil Boží stvořitelské a vykupitelské dílo. Proto se křesťané v tento den začali pravidelně scházet k eucharistickému „lámání chleba” a tento den nazvali „dnem Páně”.

Tento den je pomlázka, velikonoční hodování, mrskut.

Druhá neděle velikonoční - je často dnem slavnostního prvního sv. přijímání.

Po Velikonocích nastává velikonoční doba, která trvá 50 dnů do svátků „Seslání Ducha svatého”.

Může se vám hodit na Zboží.cz: