Nemocné zuby škodí celému tělu

I když se od útlého dětství učíme, že si máme čistit zuby každý den ráno a večer, nejen děti, ale i řada dospělých má v péči o dutinu ústní značné mezery. Ať už jde o četnost čištění, techniku, nebo zanedbávání pravidelných kontrol u zubaře, který může pacienta na leccos včas upozornit.

Často tápeme i v tom, co se vlastně v „nevyčištěné“ dutině ústní děje a co to může způsobit. Pokud si zuby nečistíme pravidelně a nevěnujeme tomu dost času a péče, usazují se především na hůře přístupných místech, tedy mezi zuby, na spojnici mezi zubem a dásní a také na zadních stranách, nečistoty a lepkavý zubní plak. Ten je kromě složek slin a zbytků potravy tvořen bakteriemi, jež škodí nejen zubům, ale mohou pronikat i dále do těla.

Z plaku se také kvůli přítomnosti minerálů v našich slinách postupně tvoří zubní kámen. A nejrůznější bakterie, které se usazují na nevyčištěných místech, pak přispívají i ke vzniku zubních kazů a dalších potíží.

„Většina lidí přichází buď se zubními kazy, nebo se záněty dásní, které se typicky projevují otoky a krvácením. Pokud se dlouhodobě neléčí, vyvine se ze zánětu dásní tzv. parodontóza. Onemocnění postupně ničí čelistní kost, vyviklává zuby a v závěru nemoci dochází k jejich ztrátě,“ vysvětluje Štěpánka Bálková, zubní lékařka a členka České stomatologické komory.

U dětí podle ní převažují zubní kazy vznikající z nedostatečného čištění. „Takzvaná malhygiena ale může být příčinou zánětu dásní i v dětském věku.“

Jak přesně jsou na tom Češi s kazivostí zubů a které skupiny jsou postiženy nejvíce, se však mohou odborníci pouze dohadovat. Poslední epidemiologická studie byla provedena v roce 2008, a to pouze u dvou věkových kategorií dětí 5 a 12 let. Ty mezitím dávno vyrostly a aktuální čísla chybí.

Je jasné, že v péči o zuby hraje klíčovou roli prevence. Všichni pojištěnci v České republice mají ze zdravotního pojištění hrazenou preventivní stomatologickou péči jednou ročně. A pokud to zubní lékař považuje za nutné, hradí pojišťovna ještě druhé kontrolní vyšetření.

„Z mé zkušenosti přijde asi třetina lidí na obě kontroly, třetina dorazí jen jednou ročně a ta poslední se objeví třeba jednou za pár let,“ odhaduje lékařka.

Ovšem důvodem, proč bychom to měli změnit a zuby si efektivně každý den čistit a pravidelně navštěvovat zubaře, není jen fakt, že zkažené zuby jsou neestetické a při jejich ztrátě se nám špatně kouše a mluví.

Je totiž prokázáno, že toxické látky a bakterie, které se v zubních kazech a zánětlivých ložiskách v ústech nacházejí, se dostávají do krevního oběhu a zbytku těla. Mohou se podílet na poškození srdečních chlopní, negativně ovlivňují i různá onemocnění (např. cukrovku) a celkovou obranyschopnost organismu.

A nejen to. Bakterie můžeme přenášet, a to i na své děti. Jak je to možné? Plak mimo jiné obsahuje i ty mikroorganismy, jež způsobují zubní kaz (např. Streptococcus mutans). S těmito bakteriemi v ústech se ale nerodíme! Dostanou se tam například, když rodiče trpící na zubní kazy olíznou dítěti dudlík nebo lžičku. A pak už nikdy nezmizí.

„Když se v ústech nachází velké množství kazivých bakterií, zůstanou pak nalepené na zubech a organizují se jako určitý mikroorganismus. Dokážou i z běžné stravy vytáhnout sacharidy, tedy cukr, a způsobit zubní kaz,“ vysvětluje Štěpánka Bálková.

Získaný cukr totiž bakterie sídlící v plaku rozkládají. Při této reakci vznikají kyseliny, které naleptávají zubní sklovinu, a ta se začíná pomalu odvápňovat. Pokud nezasáhnou sliny, jež obsahují i minerály a dokážou povlak ze zubu „očistit“ a narušení od kyselin opravit, dojde k trvalému odvápnění skloviny.

„Vytváří se dírka, kterou už zub sám neopraví, navíc ji okamžitě osidlují přítomné kazivé bakterie a rychle v odvápnění pokračují, protože vrstva pod sklovinou, tzv. zubovina, je měkčí. Až nakonec musí přijít zubní lékař, vrtačkou odstranit kazivou hmotu a laicky řečeno pomocí plomby prostor vyplnit,“ dodává lékařka.

Preventivní prohlídky u zubaře jsou sice zdarma, na jednotlivé léčebné zákroky si ovšem pacienti často musí více či méně připlácet. A to včetně běžného „vrtání kazu a plombování“. O důvod víc, proč si zvyknout i na návštěvy u tzv. dentálních hygienistek či hygienistů. Levnější totiž bývá problémům se zuby díky dentální hygieně předcházet než platit za jejich následné a někdy bolestivé řešení.

Právě hygienistky pomáhají s nácvikem správné techniky čištění chrupu, ale především odborně odstraňují zubní plak, zubní kámen, nečistoty v mezizubních prostorách i pigmentace vzniklé konzumací nápojů či kouřením.

„S pacienty převážně řešíme krvácení dásní a citlivost zubů. Dále viklající se zuby, zápach z úst a také bělení chrupu,“ popisuje dentální hygienistka Kristýna Kohutová.

Klienti mohou přijít sami nebo na doporučení svého lékaře. „Čištění je potřeba provést například před plánovanými zákroky, ať už je to extrakce zubu, nebo protetické práce jako korunky, můstky či nahrazení chybějícího zubu implantátem. V takovém případě přinese pacient většinou i rentgenové snímky. Někdy k nám ale pošle zubní lékař i pacienta, který má problémy s čištěním zubů, a stomatolog logicky nemá při běžné kontrole čas na dlouhou edukaci.“

Dentální hygiena není hrazena z veřejného zdravotního pojištění a za jednu návštěvu zaplatíte řádově 1000–2000 Kč. Záleží na regionu, poloze v rámci města a vybavení ordinace.

Dražší bývá první návštěva, speciální cenu mají i některé zákroky jako například bělení zubů. V ceníku vybrané ordinace si předem zjistěte, co vše bude vaše návštěva obsahovat a kolik vás bude stát.

Přesto i na tuto péči můžete získat finanční příspěvek, a to od své zdravotní pojišťovny. Zda ho konkrétně ta vaše poskytuje, v jaké výši, komu a za jakých podmínek, zjistíte na příslušných internetových stránkách.

Špatná technika čištění, zubní plak a zubní kámen mohou také za krvácející dásně a v konečném důsledku i za obávanou parodontózu, provázenou zápachem z úst, obnažováním krčků a vypadáváním zubů. Někdy si rádi stěžujeme, že parodontóza je dědičná, ale odborníci to vyvracejí, dědičnost má podle nich na nemoc pouze minimální vliv. Problém je zkrátka opět v hygieně.

„Větší množství zubního plaku dráždí dásně, protože bakterie v plaku uvolňují také toxiny. Podrážděná dáseň reaguje imunitní reakcí, a tou je zánět. Dáseň oteče, je zarudlá a krvácí na dotyk,“ vysvětluje stomatoložka Bálková.

„Takovému pacientovi musíme odstranit nejen plak na rozhraní zubu a dásně, ale také naddásňový a poddásňový zubní kámen, který bývá v jakýchsi kapsách a také obsahuje bakterie. Musíme ho ale především dobře naučit čistit chrup,“ říká dentální hygienistka Kohutová.

Jak tedy mají vypadat správně vyčištěné zuby? Především jsou hladké. Před i po čištění si přes ně přejeďte jazykem. Pokud nahmatá drsnější místo, musíte ho dočistit, zůstal zde totiž plak. Pomůže i detektor plaku, např. v tabletách. Když je rozžvýkáte, zobrazí se nový plak i ten starší, a tedy rizikový. Ta místa musíte vyčistit.

Řada lidí také tápe s výběrem zubního kartáčku. Ideální jsou podle odborníků ty s malou hlavou a měkkými, hustými, rovně zastřiženými štětinami. Na hůře dostupná místa si pořiďte tzv. jednosvazkový kartáček.

„Nespoléhejte na pastu, i když navozuje svěžest a příjemně po zubech klouže. Vlastně ji ani nepotřebujeme, stačí kartáček a vlastní sliny,“ tvrdí hygienistka Kohutová.

„Klientům doporučuji, aby si večer k čištění klidně sedli ke knize nebo televizi a věnovali se každé plošce, zub po zubu, a to pomocí drobných krouživých pohybů od dásně směrem k zubu.“

Ideální počet kroužků je až deset na každém místě. Vodorovně čistěte pouze kousací plošky. Tlačte jemně a nezapomeňte na vnitřní strany zubů a mezizubní prostory, kde se často zubní kazy tvoří. Ty čistěte pomocí správné velikosti mezizubních kartáčků a zubní nitě – s jejich výběrem vám opět pomohou na dentální hygieně.

Může se vám hodit na Firmy.cz: Zubní ordinace, Dětské zubní ordinace, Dentální hygiena