Článek
„Něčeho se alespoň trochu obáváme naprosto všichni. Kdy se ale ze strachu stane fobie?“ ptá se profesor psychologie Jonathan Fader. „Fobie je strach ze specifické věci nebo situace, který způsobí měřitelné poškození funkčnosti organismu nebo měřitelný vysoký stres,“ vysvětluje.
„Podle mezinárodní statistické klasifikace nemocí a přidružených zdravotních problémů je některou formou specifické fobie postiženo 13 procent žen a 4 procenta mužů. Jedny z nejčastějších typů specifických fobií u lidí jsou pak fobie ze zvířat,“ doplňuje profesor Daniel Frynta z Národního ústavu duševního zdraví.
Víc než strach
Podle profesora Frynty označujeme za fobii klinickou dimenzi strachu. „Tento strach může být ochromující a výrazně narušuje každodenní fungování.“
Může také zapříčinit vyhýbání se určitým prostředím. Například lidé, kteří trpí ofidiofobií, tedy se chorobně obávají hadů, mohou svou situaci řešit tak, že zkrátka nevkročí do lesa, ale jinak fungují normálně. Zato člověk, který trpí širší sociální fobií, se může vyhýbat i nutným sociálním interakcím, například se nemusí vypravit do práce.
Proč hned nemalovat čerta na zeď
V závislosti na prostředí vznikají i nové druhy fobií. „V sedmdesátých letech asi nikdo netrpěl nomofobií - tedy strachem být bez mobilního telefonu. Nebo o něco dříve ipovlopsychofobií, chorobným strachem být na fotografii,“ doplňuje Fader.
Fobie se dají v zásadě shrnout do pěti kategorií:
- Zvířata. Strach z pavouků a hadů patří k těm nejběžnějším, nicméně může jít opravdu o jakékoliv zvíře, například mravence.
- Přírodní prostředí. Příkladem jsou třeba obavy z výšky, jeskyní nebo i bouřek, ale také např. z tmy a noci jako takové.
- Krev, injekční stříkačky a fyzická zranění. Paniku vzbuzuje braní krve, vakcinace nebo prostě pouhý pohled na krev.
- Určité situace. Časté jsou fobie např. z létání letadlem nebo jízdy výtahem.
- Ostatní. Například strach z udušení se zvracením.
Získané a vrozené
Také důvodů, proč se fobie objevují, je několik.
- Riziko vzniku fobie mohou zvýšit specifické zážitky. Například způsob výchovy, kdy rodiče dítě nadměrně ochraňují, ale také ztráta rodiče nebo formy zneužívání. A v neposlední řadě také trauma spojené se specifickým druhem strachu, například pokousání psem nebo náhodný pád do šachty.
- I když přesné příčiny nejsou zcela známé, některé specifické rysy osobnosti, jako jsou neurotismus nebo silné negativní myšlení, mohou zvýšit riziko vzniku fobických poruch.
- Roli také hraje genetika. Lidé, jejichž blízký příbuzný trpěl fobií, mají vyšší šanci psychické onemocnění získat.
Strach z pavouků a hadů patří k těm nejběžnějším, nicméně může jít opravdu o jakékoliv zvíře, například mravence.
Za to, že některé fobie dědíme, nejspíš může evoluce, pro přežití je totiž výhodné, pokud se instinktivně vyhýbáme nebezpečí.
„Vedle pavouků jsou hadi zvířata, jež u lidí vyvolávají nejčastěji fobie, protože jedovatí hadi i škrtiči představovali a neustále představují vážnou hrozbu pro člověka na mnoha místech na světě,“ vysvětluje Frynta, jehož výzkum se specializuje právě na strach z hadů.
„Byli pro nás nebezpečím v době, kdy se člověk jako druh zrodil, ale pravděpodobně i dlouho předtím, tedy pro naše předky primáty i malé savce.“
Rady, jak přemoci úzkost a lépe se vyspat
Schopnost hada rychle rozeznat a rychle na něj reagovat tak byla nezbytná pro přežití předků.
„Tento hluboce zakořeněný strach v nás přetrvává dodnes a hadi v nás proto mohou dodnes vyvolávat fobické reakce mnohem snáze než jiné druhy,“ uzavírá profesor.
Strach se dá zmírnit
Ať už vrozené, nebo získané fobie dokážou lidem značně znepříjemnit život. Potýkat se se silnou mírou strachu je velice obtížné. Podle psychologa Jonathana Fadera se dá s fobiemi začít vypořádávat v několika krocích:
- Pogratulujte si, že jste se rozhodli postavit svým strachům a udělat něco, aby se váš život zlepšil. I když před sebou máte dosažení nelehkého cíle, dosáhnete ho snáze s pozitivním přístupem a vlastním ujištěním se, že to zvládnete. Uvědomte si, že ne všichni udělají ten krok k tomu, aby porazili své strachy.
- Napište si seznam bodů, které vás motivují k překonání vaší fobie. Pojmenujte si konkrétní důvody. Například ten, že chcete chodit s dětmi v létě do lesa nebo si moci užít skupinové akce s přáteli. Tím, že si uvědomíte, co vám změna přinese, se i víc namotivujete k tomu, abyste vyhráli nad fobiemi.
- Najděte si dobrého terapeuta, který provádí kognitivně behaviorální terapii. Pokud nemůžete žádného najít nebo si ho nemůžete dovolit, začněte své fobie konfrontovat pomalu sami. Většinou pomáhá, když se začnete učit relaxační techniky, jako jsou dechová cvičení, řízená imaginace a vizualizace... Je jich skutečně mnoho, a i když nevyřeší vše, rozhodně přispívají ke zklidnění. Začněte je provozovat před tím a také během toho, kdy se rozhodnete postavit se tváří v tvář svým strachům.
- Pamatujte si, že překážky, které vás zbrzdí, i kroky zpátky jsou součástí procesu. Řešíte vážný problém, který nezmizí přes noc. Pokud zůstanete na cestě, své strachy nakonec porazíte.
Pacient se v rámci terapie postupně vystavuje věci nebo situaci, kvůli které ho ovládá strach.
| Pod dohledem odborníka |
|---|
| Léčbou specifických úzkostných poruch se zabývá kognitivně behaviorální terapie, která využívá respektované metody, jak se s fobií vypořádat. |
| Jednou z nich je tzv. odstupňovaná expoziční léčba, jež je považována za nejefektivnější. Problému by se mělo zbavit 80-90 % klientů už po pěti až deseti sezeních. Pacient se v rámci terapie postupně vystavuje věci nebo situaci, kvůli které ho ovládá strach. K tomu je ale vždy potřebná pomoc odborníka. |
| Tato léčba však má své podmínky - fobie například nesmí být vázána na další problémy, podnět, který ji spouští, by měl být dobře specifikován a klient by měl spolupracovat dobrovolně. Také musí být ochoten se postupně vystavovat zvýšené úzkosti |
Žena trpí fobií z jídla, jí jenom sendviče se sýrem a brambůrky
Jak poznat, že máte fobii?
- Zažíváte zvýšený strach v určité situaci či v kontaktu s určitým objektem po dobu delší než šest měsíců.
- Cítíte silnou potřebu útěku před touto situací nebo objektem.
- Pociťujete paniku v blízkosti objektu nebo situace.
- Neschopnost normálně fungovat.
- Uvědomujete si, že k tak silnému strachu není důvod.
- Zažíváte fyzické symptomy jako pocení, bolesti na hrudi, ztuhlost, sucho v ústech, pocity bodání po těle, zmatenost a dezorientaci, bolest hlavy.
