Naučte se správně dýchat. Budete šťastnější, ale i zdravější

Každý den se musíme nadechnout alespoň 20 000x. Jen tak zajistíme svému tělu dostatečný přísun kyslíku ke všem orgánům, aby mohly správně fungovat.

Nádech, výdech a nedýchat, slyšíme často u lékaře. Jedná se v podstatě o tři fáze dechu, z nichž každá plynule přechází v tu další. Klidné a rovnoměrné dýchání je pro naše zdraví velmi důležité, protože harmonizuje tělo i mysl. Naopak rychlý a povrchní dech může způsobit stres, napětí a bolesti. Většina lékařů se shoduje, že lidé dýchají nesprávně a nevědomky si způsobují mnoho zdravotních komplikací.

Jak tedy správně dýchat, abychom svému organismu dopřáli co nejvíc životodárného kyslíku? Dýchat bychom měli neslyšně, nosem a prodechnout až do břicha (to se pěkně i se žebry vyklene), nikoli jen do hrudníku.

Technice správného dýchání nás spolehlivě naučí každý instruktor jógy nebo jiných, nejlépe východních zdravotních cvičení (taj-či, čchi-kung apod.). Někdo by nám ho prostě měl alespoň jednou předvést a zkontrolovat naše první pokusy.

Pokud se nám nedostává času, postačí knížka (či spolehlivý internetový server) o józe či východních cvičebních technikách. A pak můžeme hluboký nádech a výdech trénovat, kdekoli to jen bude možné. Začít můžeme třeba na pracovišti, při šéfově hysterickém výlevu. To se intenzivní dýchání dostaví téměř samo a radostně!

Potřeba kyslíku při stresu se prudce zvyšuje, a pokud ho svému tělu v dostatečné míře nedopřejeme, dostaví se bolesti hlavy, šíje, únava. Jak těmto obtížím předejít, je nasnadě. Místo skleničky alkoholu nebo tabulky čokolády velikosti fotbalového hřiště začít intenzivně dýchat!

Že bychom měli přijímat kyslík a nikoli jen vzduch obohacený výfukovými plyny, je zřejmé. Studie z norského Osla nám to v plné míře potvrzuje. Porovnali vzorek stejně starých žen z podobného sociálního prostředí a stejné profese z průmyslové oblasti a z vesnice.

Ženy žijící v čistém prostředí měly až o 10 procent více červených krvinek a celkově lepší zdravotní stav než jejich vrstevnice z města. Za zamyšlení by stálo, co vlastně v ekologii značně průkopničtí Norové považují za znečištěnou oblast a jak by podobný výzkum dopadl u nás.

Ovšem je namístě jedno varování – při stresových situacích nebo hysterii může dojít naopak ke zrychlenému, ale mělkému intenzivnímu dýchání, odborně k hyperventilaci. První pomocí je igelitový pytlík, do kterého postižená osoba chvíli, ale opravdu jen chviličku, dýchá.

Intenzivní dýchání snižuje práh bolestivosti až o polovinu. Notoricky známé je dýchání při porodu nebo žlučníkové či ledvinové kolice. Méně rozšířené je povědomí o mírnění bolesti při úrazech nebo chirurgických zákrocích. Anestezii asi nenahradí, ale zmírnit utrpení může! Nevěříte?

Ani světově proslulý biochemik V. F. Frolov nevěřil, dokud se díky intenzivnímu dýchání nezbavil částečné paralýzy spojené s ústřelem sedacího nervu. Ostatně nemusíme chodit až do Novosibirska, odkud pan Frolov pochází. Stačí se podívat na jiného světově proslulého velikána, Krtečka. Jak ten umí dýchat při řízení autíčka nebo výrobě kalhotek ze lnu! Radost pohledět…

Efekt zmírnění bolesti také dobře znají všichni sportovci a pravidelně cvičící populace. Kouzelnou větičku „Prodýchejte to!“ opakuje jako mantru snad každý instruktor či trenér. Namáhané svaly se při důkladném „prodýchání“ nejen okysličí, ale také uvolní – a méně bolí. Což má pak blahodárný vliv na naši pevnou vůli…

Ale pozor – méně je někdy více a kvalita je lepší než kvantita. Počítají se opravdu jen hluboké, pokud možno pomalé a důkladné nádechy a výdechy. Opak – tedy přehnaně rychlé a povrchní dýchání – nám zaručeně uškodí. Minimálně se nám bude točit hlava.

Prohloubený dech nám lépe okysličí organismus, čímž se zvýší počet červených krvinek, což vede ke zneškodnění volných radikálů a k intenzivnější činnosti buněk.

Zajímavý pokus uskutečnili studenti lékařské fakulty z nizozemského Arnhemu. Milovníci hor se přeli s milovníky moře, kde je pobyt pro lidský organismus zdravější. Rozhodli se to exaktně zjistit, aby mohli výsledek doporučovat svým nemocným pacientům. V létě proto zkoumali sami na sobě stav krve, tlaku a další hodnoty po čtrnáctidenním pobytu u moře a stejně dlouhém pobytu v horách.

Výsledky u obou skupin byly jednoznačně spojené s pohybem. Aktivním milovníkům moře i hor se krevní testy zlepšily téměř totožně, zatímco povalečům nikoli. A to i navzdory zdravému vzduchu, stravě a odpočinku. Zajímavý námět k přemýšlení při polehávání na lehátku u moře, že?

Roztěkanost, neschopnost se soustředit, zvýšená chybovost, prostě den blbec, jak tento stav familiárně nazýváme. Částečně si i zde můžeme pomoci dýcháním.

K vyzkoušení je hned ráno, až si omylem rozšlápneme brýle spadlé vedle postele, vylijeme kávu pod stůl nebo při couvání narazíme do tyče dopravní značky, která tam ještě včera jistojistě nestála.

Stačí zklidnit mysl a intenzivně dýchat! Vzduch by měl proudit až do bránice. Bříško navzdory konvencím a dobrému vychování nezatahovat! Soustředíme se jen na svůj dech. Již po chvilce se naše mysl zklidní a veškeré patálie se zdají malicherné! Vždyť svět se nezbořil a my žijeme. Co víc si přát?

Tuto jednoduchou techniku používají i vrcholní manažeři před jednáními nebo lékaři před složitými operacemi. Proč bychom to tedy nezkusili i my? Jako bonus pro zlepšení nálady si po dýchání můžeme při stejné činnosti představit dva světové prezidenty (dle potřeby i víc prezidentů), jak s dlaněmi na povoleném břiše vyfukují vzduch z plic, čistě pro dobro lidstva!

Nejen léky a vhodná strava mohou léčit. Správné dýchání dle lékařů prokazatelně dokáže zmírnit vysoký krevní tlak, bronchitidu i astma. Překvapivé je, že některým jedincům používajícím tuto techniku cíleně a dlouhodobě se snižuje až o stupeň tělesná teplota, což vede k pomalejšímu stárnutí. Alespoň to tvrdí japonští vědci, kteří se technikou správného a intenzivního dýchání zabývají. Vedlejším produktem jsou dokonce i mizející šediny (!) a lepší pleť.

Někteří lékaři doporučují prohloubené a intenzivní dýchání i při dně, tedy nemoci metabolismu, při které stoupá množství kyseliny močové v krvi. Tuto nepříjemnou, a hlavně značně bolestivou nemoc lze ovlivnit nejen dietou, ale i intenzivním pohybem, nejlépe během, při kterém dochází k intenzivnímu dýchání.

Vhodné je zmínit i kuřácký kašel, který lze metodou intenzivního dýchání zmírnit. Samozřejmě v tomto případě je mnohem lepší metodou vyndat z úst cigaretu a věnovat se něčemu jinému, užitečnějšímu a zdraví prospěšnějšímu! Třeba pojídání oříšků a mandlí…

Pozor! Inhalujte jen pravé přírodní oleje, nikoli syntetické!

Jedle např. dokáže rozpouštět hleny, čistí vzduch a kladně ovlivňuje i pohybový aparát.

Máta peprná ulevuje zduřelým sliznicím, pomáhá při zánětu dutin, astmatu i kašli. Může zahnat i bolesti hlavy.

Citrón je vhodný nejen do čaje, ale i k inhalaci. Zmírňuje bolesti hlavy, pročišťuje vzduch, a dokonce snižuje krevní tlak.

Borovice léčí nemoci horních cest dýchacích, má antiseptický účinek a čistí vzduch. To proto se nám v lese dýchá tak skvěle, pokud zde ovšem neúřaduje kůrovec.

Skořice uklidňuje, mírní strach a dokáže i rozveselit.

Jasmín je považován za afrodisiakum.

Šalvěj působí proti špatné náladě a dokáže prý odehnat i zlé duchy z našich obydlí.

Levandule zaručeně zatočí s nespavostí, úbytkem sil a vyčerpaností.

Mravenci dýchají vzdušnicemi umístěnými nejen v hrudi, ale i v zadečku. Tím se nám Ferda nepochlubil!

Želvy mají velké houbovité plíce, které otevírají pohybem hrudních končetin.

Žížala dýchá celým povrchem těla díky speciálně uzpůsobené jednovrstvé pokožce. Julie byla prostě dokonalá!

Žralok proplachuje žábry proudem vody, ale musí při tom otevřít ústa. A pak že je neslušné si ústa na někoho otvírat!

Úhoř říční se trochu opičí po žížale. Kyslík dokáže vstřebávat až 60 procenty pokožky.