Natalie Portmanová: Práce na Černé labuti byla nesmírná dřina

Oscar, kterého si Natalie za ohromný výkon v tomto filmu plně zasloužila, už tak pro ni je jen třešinkou na dortu.

„Minulý rok byl pro mě hodně náročný. Natočila jsem celkem tři snímky, ale ani jeden se s Černou labutí nedá srovnat. Věděla jsem, že to bude nesmírná dřina, a nejen proto, že jsem na špičkách nestála od svých třinácti let, ale že bude vyčerpávající i psychicky. Riskla jsem to. Ráda jdu až na hranice svých možností,“ prozrazuje devětadvacetiletá herečka.

Na roli začala trénovat rok před natáčením, pokračovala i v jeho průběhu. „Cvičila jsem denně běžně patnáct hodin. Bolelo mě celé tělo, měla jsem různá poranění, nejhorší snad bylo nalomené žebro. Před závěrem filmu jsem byla na konci sil,“ přiznává a pokračuje:

„Teď už mám jen jedinou starost – aby moje děťátko bylo v pořádku a nic ho neohrozilo. Proto se nemohu už víc vzrušovat,“ dodává budoucí maminka, která chce zbytek těhotenství prožít v posteli před televizí s mísou popcornu.

O miminku, které čeká v létě, ale víc mluvit nechce. „Jsem hodně pověrčivá. Vyrůstala jsem sice od tří let v Americe, ale v tomhle jsem hodně židovská. Takže se mě neptejte ani na jméno, ani na to, jak zařídím dětský pokoj.

Jediné, co prozradím, je, že jsme se s Benjaminem ještě úplně nerozhodli, kde budeme naše dítě vychovávat. Jsem si ale stoprocentně jistá, že to musí být tam, kde je nejčistší životní prostředí,“ dodává Natalie, známá ochránkyně přírody a vegetariánka.

Režisér Černé labutě Darren Aronofsky patří mezi ty, kteří tvrdí, že vynikající herečka bude stejně výbornou matkou. „Je starostlivá, ohleduplná, zodpovědná, pozorná, spořádaná a hlavně milující,“ nešetří superlativy. „Jsem moc rád, že jsem ty dva seznámil. Mělo to být jen pracovní, ale oni se do sebe zamilovali. Je to nádherný pár. Teď si alespoň můžu říkat, že jsem je dal vlastně dohromady,“ pyšní se.

Chválu na Natalii pějí i kolegové. Její bývalý přítel herec Jake Gyllenhaal to vystihl asi nejlépe za všechny, když řekl: „Je Audrey Hepburnovou naší generace. Má smysl pro humor, je chytrá, milá, obětavá, je prostě neuvěřitelná.“ Přesně tak působila Natalie i na tiskové konferenci v Praze, kam přijela v roce 2007 s Milošem Formanem představit jeho Goyovy přízraky.

V Hollywoodu patří k velice výjimečným herečkám. Je i nadprůměrně inteligentní. Ve dvaadvaceti letech dostala na Harvardu titul magistra psychologie, doktorská studia dělala dálkově na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě. Vedle psychologie a jazyků ji láká matematika, literatura a medicína.

Když jsem se jí tehdy v Praze zeptala, zda by byla ochotna skončit s hereckou kariérou a vyměnit ji v budoucnu za jinou profesi, odpověděla: „Jistě to nevím. Ale mám-li být upřímná, tak právě teď mě herectví zcela naplňuje. Například několikaměsíční natáčení Goyových přízraků pro mě bylo jako další rok na vysoké. Dozvěděla jsem se toho tolik o Španělsku, jeho historii, kultuře, o životě Goyi. Byla to úžasná zkušenost, stejně jako moje role Inés. Zatím mám tedy na ty dobré štěstí.“

Už tehdy mi ale potvrdila, že přesvědčivě zvládnout tak náročnou postavu, jakou byla právě Inés v Goyových přízracích, mohla jen díky své další aprobaci.

„Psychologii se věnuji už léta. Inés byla herecky i lidsky nesmírně zajímavá, byly to vlastně dvě postavy. Nejprve Goyova múza, nádherná neposkvrněná dívka z křesťanské rodiny, teprve potom, co ji nespravedlivě obvinili z kacířství, se z ní ve vězení stala lidská troska. Takže to byla opravdu vydatná role a jsem za ni Milošovi ohromně vděčná.“

To ještě Natalie netušila, že právě Inés je její generálkou na nezapomenutelný výkon v Černé labuti, který ji vynesl až na hollywoodské nebe.

A co mi řekl o Natalii Miloš Forman? „Nejen že je jako herečka velice vnímavá a nadaná, je taky žensky velice chytrá, protože když jsme za ní s producentem přišli na schůzku do hotelového pokoje, přivítala nás sama, tehdejšího přítele schovala pod postel. Věděl jsem, že s ní sázím na jistotu, i když jsem Natalii předtím znal jen z titulu v módním časopisu.

Zajímavé na tom ale bylo to, že jsem měl hned vedle na stole rozložené reprodukce z Goyi a prostě jsem tomu nechtěl věřit. Byla to tatáž tvář, stejný výraz, tatáž něha a zranitelnost jako na jeho posledním obrazu Dojička v Bordeaux. Pak jsem ji viděl hrát ve filmu Na dotek (2004), za který dostala Zlatý glóbus a nominaci na Oscara, a okamžitě jsem ji požádal o schůzku. Setkání v mé oblíbené pařížské restauraci bylo velice příjemné a tam jsme si plácli. Pak už nemělo cenu hledat dál.“

Od té doby rodačka z Jeruzaléma stvrdila svůj herecký talent řadou dalších rolí, Černá labuť je od Goyových přízraků jejím desátým filmem. Letos ji uvidíme hned v březnu s Ashtonem Kutcherem v komedii Hlavně nezávazně a v červnu s Jamesem Frankem ve fantasy Princ a Pruďas.