Mononukleóza je nemoc z líbání

EBV je v populaci častý, setká se s ním 90 % lidí. Nejde o infekci nijak agresívní. Při kontaktu s nakaženým člověkem se při běžném styku infikuje zhruba 5 lidí ze 100. Ale hodně záleží na typu kontaktu. V některých případech může riziko významně stoupnout. V jakých?

Virus se šíří hlavně prostřednictvím slin a jejich kapének. Rizikové je tedy to, když se napijeme z láhve kamaráda, ochutnáme jeho sendvič třeba na cyklotrase nebo si dáme šluka z cigarety, která koluje.

Nejrizikovější jsou ale vášnivé polibky. Proto se mononukleóze někdy také říká nemoc z líbání. V létě, v období nových známostí a větší sexuální aktivity lidí, proto stoupá riziko této nákazy.

U spousty lidí proběhne nákaza bez příznaků, aniž by ji zpozorovali. U jiných se může objevit lehká únava a ztráta chuti k jídlu. U dalších vážnější příznaky i problémy.

Co rozhoduje o tom, že se organismus některých lidí s EBV vyrovná, ale u jiných propukne mononukleóza, to lékaři přesně netuší. Vědí však, že se na tom vždycky podílí různé druhy zátěže. Kdy tedy nemoc nejčastěji propuká?

V létě bychom si měli dát pozor například na letní diskotéky s dlouhým flámováním. Ale také na přehnanou snahu mladých lidí vydělat si na brigádě během krátké doby co nejvíc peněz tím, že pracují deset dvanáct hodin, a to dlouhou řadu dní nebo i týdnů.

Rizikové bývá i náročné šturmování před dovolenou v už tak vyčerpávajícím zaměstnání. Ale i situace, kdy se člověk, který sedí celý rok v kanceláři, vrhne o dovolené na sport. A jeho kondice na to nestačí, stejně jako na večerní pitky. Tak bychom mohli pokračovat.

Jak poznáme, že jsme se nakazili EBV a virus u nás vyvolal mononukleózu? Obvykle se objeví pět typických příznaků:

Praktické je vědět, že únava bývá mnohem výraznější než u chřipky. Někdy je se zvýšenou teplotou jediným příznakem nemoci.

Bolest v krku nejčastěji připomíná angínu. „V tomto případě se ale neléčí antibiotiky, ale klidem a dietou,“ vysvětluje MUDr. Roman Michálek, ORL specialista z Pardubické krajské nemocnice. U mononukleózy bývají povlaky na mandlích větší a nemoc vzniká pomaleji než běžná angína. Na měkkém patře se navíc objeví zarudlé skvrnky. Ty mohou být vodítkem k určení správné diagnózy. V tomto případě nemá smysl užívat antibiotika. Výjimkou je situace, kdy na virovou infekci nasedne ta bakteriální.

Lymfatické uzliny se obvykle zvětší pod čelistmi, na krku i na dalších místech. I to může být u některých lidí jediný projev choroby.

Horečky, pokud vypuknou, bývají často dost vysoké, mezi 38 °C až 40 °C.

Zvětšená játra a slezinu může lékař nahmatat, většinou se tento problém projevuje bolestí pod žebry na pravé straně.

Nemoc prokáže rozbor krve, ve které je zvýšené množství určitého typu bílých krvinek a zvýšené bývají také jaterní testy. Lék na mononukleózu zatím neexistuje. Pacienti mohou užívat jenom pilulky a přípravky na horečku a na další příznaky choroby nebo na podporu funkce jater.

Lékaři doporučují svým klientům, aby byli v teple a v klidu, nejlépe doma. Musí se vyhýbat psychické a fyzické námaze nebo jiné zátěži. EBV virus patří mezi herpetické viry. Ty obvykle vycítí svou šanci ve chvíli, kdy je naše tělo oslabené.

Také bychom neměli chodit do míst, kde nám hrozí zvýšené riziko nejrůznějších infekcí, protože se mnohem snáz nakazíme. Neukázněným pacientům se stává i to, že stavy těžké únavy přejdou do chronického únavového syndromu.

Nejčastěji se nemoc objevuje u mladých lidí ve věku 13 až 18 let. „Ti zvládají nemoc obvykle lépe než ti starší, u těch existuje vyšší riziko, že u nich bude mít mononukleóza těžší průběh,“ říká doc. MUDr. Vilma Marešová, CSc., přední odborník na infekční nemoci.

Tuto pravděpodobnost zvyšují i chronické nemoci a užívání většího počtu léků, které představují pro játra určitou zátěž. Složitější to mívají také pacienti, kteří prodělali žloutenku nebo jiné choroby jater.

Mononukleóza, se kterou se organismus konkrétního člověka vyrovnává složitě, může nemocného vyřadit z běžného života i na několik měsíců, hlavně kvůli stavům těžké únavy.

Ve vážnějších případech by lidé měli dodržovat jaterní dietu nebo si aspoň upravit svůj jídelníček směrem k odlehčené racionální stravě. Ta obsahuje hodně zeleniny, ovoce a lehkých bílých mas (ryby, kuřecí, králičí, krůtí apod.). Hovězí je lepší vybírat libové a jíst ho spíš občas.

Ideální je, když postižení lidé konzumují převahu jídel vařených a dušených. Ta smažená, nasáklá olejem, u nich mohou vyvolat trávicí problémy. Stejně jako přirozeně tučná jídla typu kvalitních salámů a klobás, ale také uzenin a sladkostí typu čokolády, lepší je vynechat i kávu. Omezit by měli konzervy a potraviny obsahující dost konzervantů, jako jsou třeba kečupy a hořčice. To samé platí rovněž pro ostré koření.

Spoustu užitečných a praktických rad najdete v brožuře Diety při onemocnění mononukleózou od doc. MUDr. Jiřího Vaništy, CSc., a nutriční terapeutky Tamary Starnovské. Obsahuje i řadu praktických receptů. Ty najdete také v Kuchařce při onemocnění jater od Vladimíry Havlové. Obě knížky si lze objednat na internetu.

Na podporu činnosti jater lze užívat ostropestřec mariánský. Nejlépe v tobolkách, které si koupíme v lékárně. Tyto přípravky garantují, že je produkt zdravotně nezávadný, navíc si můžeme lépe určovat jejich každodenní dávky.

Jinou a trochu silnější variantou je exotická bylina Hercampuri, která rovněž povzbuzuje činnost jater a v tradiční jihoamerické medicíně se doporučuje právě při virových onemocněních tohoto orgánu. V každém případě je dobré konzultovat užívání těchto přípravků s ošetřujícím lékařem.

Další možností je využít koncentrát z lékárny, který obsahuje extrakty z arónie, smetanky lékařské, břízy, artyčoku, ostropestřce a dalších rostlin, které podporují trávení, vylučování i činnost jater. Jeho výhodou je snadná příprava, která nám ušetří dost času. Jen ho rozředíme a popíjíme v průběhu dne. Výrobce navíc vybral byliny tak, aby se jejich účinky nerušily, ale naopak podporovaly.

Některé weby doporučují lidem, aby potíže se zduřelými mandlemi potaženými bílým povlakem mírnili tím, že budou kloktat teplou vodu, do které si nakapou citrón. Tento recept ale není příliš racionální.

Mnohem rozumnější je, když si člověk do čisté vody nakape olej tea tree, který má prokazatelně antibakteriální, protivirové a protiplísňové účinky. Jednodušší variantou je to, že si ve vodě rozpustíme acylpyrin a vykloktáme si ústa tak, aby nám na mandlích ulpělo co nejvíc drobných vloček léku. I ty působí na viry a bakterie.