Článek
"Chci tou knihou ukázat, že vzhled není všechno. Zároveň je tam varování, že nejen ženy, ale i chlapi, kteří se touží líbit, dělají hlouposti a mohou ulítnout na něčem, co je potom může stát třeba i život," říká autorka. Svou tvorbou se tak prý snaží upozornit na problémy spojené s kultem těla.
Ve své prvotině Ať si na to přijde každý sám. Vypráví o problémech s anorexií, která ji samotnou postihla v touze zalíbit se modelingovým agenturám, o znásilnění i složitých milostných vztazích. Loňská kniha Společnice je z prostředí profesionálních společnic pro muže. Nový román je pak o mladíkovi, jenž se snaží vyřešit své komplexy návštěvou posilovny a užíváním anabolik a stereoidů. Nakonec se ocitá na chirurgii, psychiatrii a v rehabilitačním ústavu.
"Jsou to témata, na která narážím ve společnosti, v níž se pohybuji. Mladíka, který tento problém měl, jsem potkala a myslím, že by se o tom mělo víc vědět. Také moje kniha Zpověď modelky rozpoutala diskusi k tématu anorexie, o kterém se dříve příliš nemluvilo," řekla.
Psát prý úspěšná modelka začala proto, že ji svět modelingu nestačil. "Pořád jsem měla za to, že mi něco chybí. Bylo to jen o tom, jak vypadáš, zda půjdeš nebo nepůjdeš na plastiku. Příběhy, které jsem načerpala v prostředí, které znám, jsem rozvinula a začala se zajímat o psaní. Vím, že jednou skončím a může to být za pět let nebo i zítra. Chci mít i něco jiného, než jen život modelky," tvrdí dívka, která se jako modelka prosadila již ve třinácti letech.
I když vystudovala obchodní akademii a nyní se uchází o studium psychologie, modeling nezavrhla. "Rozhodně mě nezklamal. Dala jsem si ale dvouletou pauzu od 17 do 19 let. Pak jsem viděla všechno jinak a mohla se vrátit. Už jsem nedělala hlouposti jako v patnácti," uvedla.