Miroslav Šimůnek: Chtěl bych se usadit a konečně si srovnat život

Nikdy. Ne že bych nechtěl hrát, ale do divadla se můžu vrátit vždycky. Chtěl jsem to, vše dopadlo skvěle a možná to dopadne i dál. Lituji jenom, že jsem vlastně vše ztratil, a teď si začínám budovat v Praze úplně nové zázemí.

Především vztahy. V pětadvaceti jsem odjížděl s přesvědčením, že jsem dospělý. Vzápětí jsem pochopil, že jsem v podstatě ještě dítě. Především pokud jde o samostatnost. Naštěstí jsou lidé v tomto věku stejní na celém světě. Akorát v Čechách je menší konkurence.

:.Figuru si udržuje pravidelným cvičením. V poslední době však má kvůli práci stále méně času.foto:Michaela Feuereislová

První čtyři roky jsem neustále létal do Latinské Ameriky a zpátky. Pak jsem pobyl krátce ve Spojených státech. Následoval Londýn. Pracoval jsem v modelingu a v reklamě a pak jsem natočil film. Tím jsem vydělal dost peněz, abych se mohl věnovat i jiným věcem.

Byl to nápad mé bývalé manželky, která tam měla práci a sídlo v Buenos Aires.

Jenže musíte umět dobře španělsky. Já zpočátku neznal ani buenos días. Pak už jsem rozuměl, ale nechtělo se mi učit se. Připadalo mi to zbytečné, protože jsem věděl, že tam stejně nikdy natrvalo žít nebudu.

:.S herečkou Danou Morávkovou má vztahy téměř rodinné. Její manžel Petr Malásek složil hudbu k druhé části pohádky Z pekla štěstí, v níž si Mirek zahrál statečného Honzu a Dana línou Doru.foto: Právo/Michaela Feuereislová

Způsobila to nabídka do seriálu Ulice. Pak přišla další, tentokrát do amerického seriálu, kterou jsem promarnil díky své hlouposti. Bývalo by mi stačilo dvacet minut práce, kterou jsem ale neudělal.

Ne a ani o to nemám velký zájem. Nerad zbytečně trávím čas něčím, co není potřeba.

Zatím ano. Dokud se neusadím a konečně si nesrovnám život. Málem se mi to dnes už bohužel s bývalou přítelkyní podařilo, ale nakonec to nedopadlo. Nikdy jsem nevěřil pořekadlu, že prohrává ten, kdo miluje víc. Ale v tuhle chvíli je to v mém životě pravda.

Ano. Žije dál v Los Angeles a věnuje se produkci. S Danielou nám fungovalo prakticky všechno, byl to idylický vztah. Zpočátku jsem na ni asi tři měsíce žárlil, pak jsem toho nechal. Přešlo mě to úplně samo, protože jsem neměl důvod. Nakonec nás rozdělila dálka.

:."Když opustím Prahu na delší dobu, mám strach, že o něco přijdu."foto:Michaela Feuereislová

Ve druhém vztahu jednu velkou - hodně jsem žárlil, i když nebylo na co. Nedal jsem partnerce volnost. Po našem rozchodu mi dva měsíce bylo zle, s nikým jsem nikam nechtěl jít.

Děti chci určitě a pomalu se na to začínám připravovat. V mé profesi to sice není jednoduché, ale nakonec všechno jde. V Latinské Americe stíhali lidé s dětmi absolutně všechno a byli přitom v pohodě.

Tak jednou za půl roku. Mám tam sice rodiče, bráchu… Ale nemůžu se zbavit pocitu, že mi mezitím tady v Praze něco uteče. I když za těch šest let, co jsem byl mimo republiku, se tu taky nic nezměnilo a nic mi neuteklo. S rodinou se spíš vídáme občas v Praze.

Leckterá holka mi opravdu řekne, že si radši najde obyčejného chlapa, na něhož nebude muset žárlit. Nakonec jsem paradoxně žárlil já, protože jsem svou partnerku miloval.

:.V Londýně se živil i jako číšník.foto: Michaela Feuereislová

Jistě. V devatenácti dvaceti to bylo těžké. Pak už jsem se naučil, jak je od sebe odehnat. Problémy s gayi jsem zažil. Dokonce se stalo, že jsme se i porvali. Bylo to hodně drsné. Tenkrát ještě leccos zkoušeli, dnes si to už vůči mně nedovolí nikdo.

Jistě, v pravidelném cyklu dva dny + den volna. Kromě udržování fyzičky se tak uvolňuji i psychicky. Rád bych hrál třeba tenis, ale zatím nemám partnera.

To je základem systému, který zatím u nás bohužel moc nefunguje. Projekt se zajímavými či přitažlivými lidmi se mnohem lépe prodává. Každý se radši podívá na pěknou holku.

Je dobře, že se o sebe začínají starat i české herečky. I já toto téma občas řeším. Když potřebuji ubrat na váze, stačí mi k tomu dělená strava.

V podmínkách, v nichž nyní žiji, to bohužel moc nejde. Až budu mít svůj byt, budu si zase vařit. A velmi rád.

:.Vztahy mu zatím moc nevycházejí.foto:Michaela Feuereislová

Žil jsem tam rok, přičemž jsme se s manželkou skoro tři čtvrtě roku neviděli. Takže to nebyla přítelkyně, ale kamarádka.

Prvního půl roku jsem ale neudržoval kontakty prakticky s nikým, protože jsem měl problémy vůbec přežít. Teprve pak přišla do mého života partnerka, ale byl to jen fyzický vztah.

Musel jsem si sehnat byt, práci, vytvořit si zázemí. Když pracujete normálně, moc toho nevyděláte. Všechno ukormidlovat a opravdu se postavit na vlastní nohy mi trvalo půl roku.

Zpočátku jsem jenom makal a neměl ani čas s někým se seznamovat. Pracoval jsem jako barman, později v hotelu jako recepční. Žít v nějaké špinavé díře se mi nechtělo, takže mě bydlení stálo téměř vše, co jsem vydělal.

:.Trocha adrenalinu nikdy neuškodí, a tak je Mirek ochoten vyzkoušet kdeco.foto: Michaela Feuereislová

Naštěstí mi pomáhala jedna kamarádka, hlavně jako psychická opora. Později v hotelu jsme si pomáhali navzájem. Pracovaly tam snad všechny národy světa a všichni měli holé zadky, jak se říká. Snad i proto jsme se měli tak rádi.

Ježíš, ve světě ne. Ale potom se mi to stalo tady v Praze.

Hlavně modelingem a mám dost práce i jako moderátor.

Přesto mi lidé volají. Samozřejmě jsem levnější než moderátoři z televize. Zatím mi to ale nevadí. Trochu si přišlápnu, až si budu jistý, že jsem opravdu profík, a udělám si jméno. Pokud se mi to podaří.

V Čechách natočím dva filmy ročně. Naposled to byl česko-italský film Případ nevěrné Kláry.

Ani se o to nesnažím. Zjistil jsem, že žít v Čechách je super, přestože je Praha dnes šestým nejdražším městem na světě. Ale české filmy nejsou podle mě takové, v nichž se něco děje.

:.V komedii Svatba na bitevním poli si vzal půvabnou Francouzku, kterou hrála Miss ČR 2004 Jana Doleželová.foto: Michaela Feuereislová

I když si možná takovou upřímností škodím. Podle mě jim zkrátka chybí akčnost, dobrodružnost. Alespoň kdyby byl jeden takový do roka. Jsou o českém naturelu a čím normálnější lidé v nich hrají, tím lépe, protože představují každodenní život.

Chápu, že je filmování drahé a na akční velkofilmy nemáme peníze, takže se u nás dál točí evropským stylem. Na druhou stranu jsem se teď setkal s názorem ze zahraničí, že si filmy točíme pro sebe. Proč se ale nepoučíme? Nejen Amerika v tomhle směru ví, co dělá.

Teď mluvíte o komerčních filmech. Kromě nich se ale ve Spojených státech natočí každoročně kvanta dobrých snímků, které se k nám nikdy nedostanou.

Asi ano. Klasická pohádka je český fenomén. Zatím mi ale roli nikdo nenabídl, takže jsem o tom ani neuvažoval.

:.O kontakty v Praze přišel, musí začít znovu.foto: Michaela Feuereislová

Kromě moderování rozjíždíme televizní show, kterou ještě nemám prodanou. Máme s ní ale velké plány. Právě pracujeme na pilotním snímku a současně píšu scénář. Už ho viděl jeden režisér a má o něj zájem. Ještě jsem to ale nestačil dopsat. A hlavně chci podnikat.

Pojem podnikání pro mě představuje svobodu. Uvidíme.