Mireille Mathieu zůstává věrná lásce i účesu

Letos je to už 45 let, co Mathieu táhne svou uměleckou káru, s níž šíří slávu francouzského šansonu po světě. „Nepodvádím a myslím, že to lidé vědí. Taky jsem se objevila ve správnou chvíli a můj příběh lidi dojal. Ale hlavně – hodně jsem na sobě pracovala,“ vysvětluje Mireille tajemství svého úspěchu.

U dnešní mladé generace v kurzu sice příliš není a ani se neobjevuje v televizi a rozhlase tak často jako dříve. Koncertní sály ve Francii i v zahraničí ale stále plní spolehlivě.

Ke zpěvu tíhla odmalička. Pěvecký křest před publikem si odbyla už jako čtyřletá na půlnoční mši, načež snila o kariéře zpěvačky, jakou byl její velký vzor, Edith Piaf. Odtud i pozdější přezdívka „Vrabčák z Avignonu“.

Ta se rozšířila zejména v německy mluvících zemích, kde se Mireille těší obzvláštní popularitě a kam letos na jaře vyrazí na megaturné, aby představila své nejnovější album Nah bei dir (Blízko tebe).

Dvě ze skladeb na něm zkomponovala sama, poprvé v životě. Názvy nových písní prozrazují, že Mireille sází na osvědčené téma – lásku. Jak prozradila v řadě interview, velmi na lásku věří, i když své soukromí si v tomto ohledu pečlivě chrání.

„To je moje tajemství,“ odpovídá striktně na otázky, zda se i v jejím životě nějaká velká láska objevila.

Ač pochází z velmi početné rodiny, v níž vyrůstala jako nejstarší ze 14 sourozenců, sama si vlastní dítě vzhledem ke kariéře nedopřála. Nikdy nebyla ani vdaná, proto je prý ráda, když ji lidé oslovují „slečno“ a nikoli „paní“.

„Byla bych ráda měla dítě, ale byl to takový kolotoč. V jednu chvíli jsem se mohla vdát, kdybych chtěla,“ řekla. Pro některé obdivovatele jejího umění je prý možná dobře, že zůstala svobodná. Kdo ví, jestli by jako vdaná dokázala tak krásně zpívat o lásce, nechal se slyšet jeden z nich.

Tradice se Mireille drží i svým typickým krátkým rovným účesem, který pro ni vytvořil legendární kadeřník Vidal Sassoon. S jiným sestřihem si ji fanoušci ani neumějí představit. „Cítím se s ním dobře. Někomu se líbit nemusí, což akceptuji,“ říká Mireille. „Ostatně teď je opět v kurzu, což jen dokazuje, že se móda po nějakém čase vždy vrací,“ dodává.

Už dlouhá léta žije Mireille na luxusním pařížském předměstí Neuilly, které ostře kontrastuje se skromnými podmínkami, v nichž jako dítě vyrůstala. Otec pracoval jako kameník, rodina bydlela v dřevěném domku, do nějž foukalo a při dešti zatékalo. Každý vydělaný frank museli Mathieuovi obracet takříkajíc dvakrát.

„Štěstí tkví v maličkostech. Peníze ještě nikoho šťastným neučinily. Mohou i člověka zničit,“ říká zpěvačka, která od čtrnácti let pracovala ve výrobně obálek.

Jako obyvatelka Neuilly, bydliště řady prominentů, zná dobře prezidenta Nicolase Sarkozyho, který zde kdysi dělal starostu. Do politiky se ale, jak sama říká, rozhodně nemíchá. „Mojí úlohou není dělat politiku, ale zpívat,“ ujišťuje.

Nic prý na tom nemění ani fakt, že po předloňském koncertu v Moskvě vypila čaj s libyjským vůdcem Muammarem Kaddáfím v jeho beduínském stanu, který si nechal postavit v Kremlu. Ocenila, že Kaddáfí i s ruským hostitelem, premiérem Vladimirem Putinem, setrvali na jejím vystoupení až do poslední písně.

Mireille má za sebou úctyhodnou bilanci: prodala více než 125 miliónů nosičů, na něž nazpívala 1200 písní v jedenácti jazycích. Nejtěžší to prý bylo ve finštině. Posluchači ale po ní žádají hlavně mateřštinu, protože Mireille je považována za jednu z nejlepších „velvyslankyň“ své země. Je si toho dobře vědoma.

„Někteří francouzští zpěváci mají komplex z toho, že nejsou Američané. Já určitě ne,“ říká Mireille Mathieu.