Článek
Poprvé jste těhotná a ve vašem věku už to není jednoduché. Jak se cítíte?
Těším se a jsem v pohodě. Dokonce mi nebylo ani špatně. Akorát jsem se cítila tři měsíce hodně unavená, tak jsem chodila po obědě spát. Teď pro změnu mívám bolesti v kříži. To jsou následky bouračky z roku 1989.
Co vám lékaři poradili?
Nebudu to řešit, to je prkotina.
Bude to kluk, nebo holčička?
Nechtěla jsem to zveřejnit, ale v jistém bulvárním deníku mají zvědy. Docela mě mrzelo, že to napsali, protože jsem se těšila, až to povím přátelům osobně. O tu radost mě připravili a ještě napsali, že jsem se jim svěřila. Totální lež! Takže už nemá smysl dělat tajnosti. Čekám kluka.
Dřív jste dítě nechtěla, nebo se to zkrátka nepovedlo?
Zjednodušeně lze říct, že jsem neměla pro ně podmínky, nezvládla bych ho. Samozřejmě bylo mnoho důvodů, ale nechce se mi jít se svým soukromím na trh, takže řeknu jen obdobnou situaci. Je to, jako když člověk zápasí s nemocí, v té chvíli je zdraví přednější a jiné úvahy jdou stranou.
:.Péče o domácnost a vaření jí působí potěšení. Svůj malý ráj si vytvořila i v pražském podnájmu, který pro ni ovšem stále zůstává životním provizoriem.foto: Právo/Michaela Feuereislová
Dlouhá léta jste byla manželkou herce Jiřího Pomeje. Pak jste najednou měla žít sama. Neměla jste z toho strach?
To víte, že ano, ze samoty… Bála jsem se, že už nenajdu nikoho, koho bych milovala a jehož chyby by mi nevadily, že už nestihnu mít rodinu… Prostě mě přepadaly normální úvahy v dané životní etapě.
S rozvodem jste se vyrovnávala poměrně dlouho. Kde teď máte domov?
Můj partner má zázemí na okraji Brna. Je to nádherný mlýn, ale přišla jsem do hotového, není to moje. V Praze jsem také ještě v provizoriu. Roman (podnikatel Roman Holomek - pozn. red.) samozřejmě dělá všechno pro to, abych mohla být doma tady i tam. Chce to ale čas jako každá změna.
Nezačínáte být na Romanovi příliš závislá?
Závislosti na muži se bojím, nikdy jsem se do této situace nedostala. Spíš naopak, až extrémně jsem usilovala o samostatnost. Starám se o sebe od dvanácti let, tedy od chvíle, kdy jsem začala vydělávat. Učila jsem se hospodařit. Táta chtěl mít mámu doma, aby pečovala o rodinu a domácnost, ale když došlo k rozvodu, vyčetl jí, že žila jako princezna. To se mě dotklo. Ale mě vychovával tak, že jestli něco chci nebo potřebuji, musím si na to vydělat.
Takže mi honoráře z natáčení nebrali, ale už jsem věděla, že nemůžu utrácet za blbiny, protože až budu potřebovat boty, tak na ně nedostanu. Podle mě to nebyl špatný přístup, protože kdybych nebyla tak vycepovaná, už bych byla mockrát v životě na dně. Díky výchově jsem se tam nedostala.
:.S přítelem Romanem Holomkem se konečně dočká i vytouženého dítěte - vlevo. S Jiřím Pomeje byli nejkrásnější pár českého showbyznysu. Na patnáct let soužití už zbyly jen vzpomínky - vpravo.foto: Právo/Michaela Feuereislová
S Romanem je všechno jinak. Je ale chlap každým coulem, takže by mu nedělalo dobře, kdybych mu chtěla brát úlohu muže, jenž se o všechno postará. Zatím je ke mně shovívavý, má trpělivost i pochopení.Ale ono mi s miminkem nezbývá nic jiného než se opřít. Asi začínám postupně zjišťovat, že se závislosti na něm nemusím bát. Jednak pro jeho smýšlení, a pak, když bude třeba, dokážu se zase o sebe postarat. Vždycky jsem to zvládla, a nejen o sebe, i když jsem jako herečka na volné noze neměla nikdy práci jistou.
O svatbě stále ještě neuvažujete? Nebojíte se jí po předchozích zkušenostech?
Když jsme s Romanem byli spolu půl roku, ještě jsem si opakovala, že to nemusí vyjít. Náš vztah se ale stále prohlubuje a moje těhotenství ho ještě upevnilo. Takže uvidíme. V každém partnerství nastanou chvilky, kdy by se ti dva nejradši uškrtili. V té chvíli je velmi snadné se rozejít. Když jste ale svázána oficiálním sňatkem, musíte mít pořádný důvod, protože rozvod je v podstatě žaloba. Proto se manželé zpravidla mnohem víc snaží plnit, co si před Bohem slíbili.
:.Míša patří k malujícím celebritám. Jeden její obraz vydražil v dobročinné aukci i Karel Gott.foto: Právo/Michaela Feuereislová
Roman je z úplně jiného prostředí než Jirka. Pravděpodobně se také chová a myslí jinak. Nemáte někdy pocit, že mluví jinou řečí než vy?
Takové otázky nabádají ke srovnávání, ale porovnávat dva zcela odlišné typy lidí nejde. Ani to nechci, nebylo by to fér. Herectví je tak univerzální téma, že neznám nikoho, kdo by se o hercích a filmech nebavil rád. Kdybychom si s Romanem neměli co říct, tak bychom spolu jistě nebyli. Pokud zaběhnu do vzpomínek, je pro dva herce zpočátku imponující, že mají rovnou tolik společných známých, a baví-li se o zákulisí, tak vždycky vědí, o kom je řeč. Ale pokud je jeden z nich introvert a druhý extrovert, stejně nastanou problémy.
Partnerství přece není o společné práci.
Přesně tak. Kdyby byla profese určujícím kritériem při volbě partnera, nemohla by se potkat zelinářka s horníkem apod.
V poslední době jste se změnila, působíte vyrovnaně.
Zřejmě díky tomu, že mi Roman dává pocit klidu a bezpečí. Předtím byl můj život šíleně hektický, každou chvíli jsem se třásla, těkala očima sem tam... Teď je všechno klidné, pomalejší, jako na dovolené. Neřešíme problémy, ale žijeme.
Kdo z vás dvou je dominantní?
Spíš Roman. Totiž… já jsem taky dominantní člověk, ale Roman je první chlap, z kterého cítím přirozenou autoritu, a má můj respekt. Ale výsledkem je, že se k sobě prostě chováme hezky.
Váš partner má z prvního manželství dceru Barboru. Jak s ní vycházíte?
Už je jí čtyřiadvacet, známe se od začátku a je bezvadná. Jezdíme na koních, na výlety, byli jsme společně i na dovolené… Je to prostě super holka.
:.Michaela s kytarou.foto: Právo/Michaela Feuereislová
Hrajete ještě v divadle?
Už ne. Hrála jsem, dokud jsem se vešla do kostýmů. Stále ale dabuji. Nepracuji na žádném dlouhodobém projektu, takže přijedu a až na místě se dozvím, o co vlastně jde. Kdysi jsem dostala dabingovou školu od legendárního režiséra K. M. Walló. V tomto oboru někdy dochází i k paradoxům. Například jsme s Danou Morávkovou točily v Německu pohádku O princezně husopasce, a pak jsme musely projít konkurzem na dabování vlastní role. Uspěly jsme. Později film koupila i jiná televize, zadala zakázku jakémusi studiu a nás dvě daboval někdo jiný. Bohužel tenkrát i se špatným překladem a synchrony.
Nemáte strach, že se budete po mateřské vracet do divadla jen velmi obtížně?
Možná je to zvláštní, ale nemám. Vystudovala jsem herectví, to ale neznamená, že musím být herečkou do smrti. Zhruba do pěti let malého si nejspíš občas vyjedu za prací do Prahy, když bude třeba, maminka mi ho pohlídá. Jakmile ale půjde do školky a pak do školy, asi vše začne být mnohem komplikovanější. Teď to ale řešit nemá smysl. Vždycky se najde cesta.
Stihnete letos dovolenou?
No jasně. Většinou jsme jezdívali za teplem spíš v zimě, v létě ale každoročně vyrážím na týden s kamarádkou Vlastičkou. Je to letitá tradice, kterou nelze porušit. Loni jsme spolu byly u moře, letos zůstaneme na Romanově chatě na Vysočině. Moc se těšíme, vždycky si to užíváme, nasmějeme se, povídáme, ponocujeme... a mimino to bude muset zvládnout.
Zaslechla jsem, že se připravuje druhý díl Andělské tváře, na níž váš exmanžel tak prodělal.
Režisér Zdeněk Troška mi říkal, že je napsaný scénář a shánějí se finance. Dokud ale nebude vše jasné, je zbytečné se tím zabývat.
:.Zkouška muzikálu Jack Rozparovač, jehož autorem je Vašo Patejdl (vpravo). Míša zpívala Glorii, Roman Vojtek Roberta Andersonafoto: Právo/Michaela Feuereislová
Dovedete si představit, že byste se vrátila společně s Jirkou před kameru?
Nevím, proč bych s ním nemohla hrát, mluvit... nevidím problém. Ale nevídáme se a nevoláme si. A předpokládám, že bych v další Andělské tváři stejně hrát nemohla, už v prvním filmu mě příliš omladili. Hrát dnes pětadvacetiletou, to by už nešlo.
Kdybyste se mohla vrátit v čase do těch pětadvaceti, udělala byste něco jinak?
Mnohokrát jsem přemýšlela, že jsem strašně moc věcí v životě zvorala. Všechno jsem ale dělala s nejlepším vědomím a svědomím, nejpoctivěji, jak jsem mohla. Fakt jsem se strašně moc snažila.Kdyby šlo všechno vrátit, nejspíš bych zase jednala stejně. Takže by se sotva něco změnilo.
