Michael Douglas: I v případě problémů v manželství buďte k dětem upřímní

„Došel jsem k názoru, že je dobré podělit se o zkušenosti, které jsem během svého bohatého života získal, možná budou lekcí pro další,“ svěřuje se populární Michael, jinak hvězda nové komedie Lepší teď než nikdy.

„Je to několik rad a začnu dětmi. Myslím, že není způsob, jak přesně vyjádřit radost z otcovství. Je to nádherný, kouzelný pocit čisté lásky, velice vzácný a výjimečný. Pak ale začnou děti brát rozum, dostaví se i problémy v manželském vztahu. Prý se o tom s nimi nemá mluvit. Já jsem ale zastáncem toho, že by se mělo dětem říkat všechno, protože chybovat je lidské. Moje rada tedy je - buďte k nim upřímní. Děti to totiž stejně vědí - a přežijí to.“

Herec také zdůrazňuje, že je velmi důležité vědět, kdy děti potřebují pomoc, a okamžitě jednat. „Zvlášť co se užívání drog týče, udělejte všechno, co můžete, než jim bude osmnáct. Neváhejte. Když jsou plnoletí, už nemáte šanci,“ tvrdí Douglas s tím, že kdyby takto postupoval v případě svého syna Camerona z prvního manželství s producentkou Diandrou, mohlo vše dopadnout jinak.

Žili v Los Angeles léta v luxusu a užívali si přepychu v první etapě jeho slavné kariéry. Pak ale přišel zlom. Nejhorší situace nastala po dokončení Základního instinktu (1992). „To už jsem byl populární, měl jsem i druhého Oscara za Wall Street (1987). Další slávu jsem ale neunesl a Diandra mě nepodržela.

Denně jsem chodil po podnicích, kde víno, vodka a tequila tekly proudem, o drogách nemluvě. Byly v tom i jiné ženy a náš vztah začal mít hluboké trhliny. A v tom vyrůstal náš jedináček Cameron. S Diandrou jsme mu byli hodně špatnými rodiči,“ přiznává otevřeně.

Taky za to tvrdě zaplatil. Všechno vyvrcholilo v roce 2010, který se stal pro Michaela noční můrou. „Když v dubnu Camerona, těžce závislého na drogách, odsoudili na pět let do vězení, nemohl jsem popřít svůj podíl viny na tom, že se do této situace dostal. Jako otec jsem tehdy totálně zklamal,“ přiznává s těžkým srdcem i dnes.

V září mu pak lékaři zjistili rakovinu - zhoubný nádor v jícnu v pokročilém stadiu. „Vše mohu přičíst na vrub jen sobě. Až příliš dlouho jsem si užíval života plnými doušky, ale jsem si jistý, že v mém případě mohl za nastartování rakoviny především stres.“

Po osmitýdenním ozařování a chemoterapii vypadal jako lidská troska, ale chuť bojovat o život neztratil. „Jsem bojovník. Nic mě neodradí od rozhodnutí nemoc porazit. Nejsem na to sám. Mám až dojemnou podporu rodiny a přátel. Hlavní je, aby člověk měl pro co žít. Já mám a to mi také dává tu nesmírnou sílu bojovat. Právě jsme s Catherine Zetou společně oslavili desáté výročí našeho šťastného manželství,“ prohlásil tehdy.

Ani tohle manželství se dvěma krásnými dětmi - třináctiletým Dylanem a jedenáctiletou Carys - nebylo bez poskvrny a manželé se loni, po třinácti letech, na čas rozešli. „Myslím, že jsme si po těžkých dobách, které nás zcela vyčerpaly, potřebovali trochu odpočinout a o našem vztahu v klidu přemýšlet. Poté, co mi Catherine Zeta pomohla vyléčit se ze zhoubné nemoci, se u ní objevily těžké deprese. Měnily se jí nálady, nebyla schopná fungovat normálně a já jsem si to dával za vinu. Naštěstí vše dobře dopadlo a náš vztah je nyní silnější než kdy jindy,“ dušuje se Michael.

Další jeho rada je tedy k manželství. „Kdybychom ukončili vztah s Diandrou hned po rozchodu v roce 1995, mohlo to být důstojné a ne jen bitva a mediální cirkus o čtyřicet pět miliónů dolarů. Trvalo mi však dlouho, než jsem pochopil, že náš manželský poradce má velký zájem naše manželství udržet co nejdéle a že mu jde jen o peníze. Došly mi ale i jiné věci, především to, že manželství nikdy nesmíte brát jako samozřejmost. Vyžaduje totiž stálou péči,“ vysvětluje.

Podle Michaela je podstatné, na co vynakládáte energii a kam soustředíte svou pozornost. Trávíte hodně času s cizími lidmi, kterým ukazujete, jak jste výborný, anebo ctíte svého partnera a nejde vám o to, co si o vás myslí ti druzí?

„Hodně závisí na věku. Jestliže jste dosáhli určité úrovně, nejste už tolik ctižádostivý a daleko více oceníte svůj protějšek. Pak, stejně jako nádherná orchidej anebo cokoliv jiného, co se pěstuje, manželství prosperuje. Jestliže ale toho druhého ignorujete, chřadne a uvadá,“ tvrdí slavný Američan z New Jersey.

Život ho ale také naučil oceňovat svá vlastní vítězství a doporučuje to všem. „Můj Oscar za Wall Street v roce 1987 byl pro mě nesmírně důležitý proto, že to bylo poprvé, kdy jsem cítil, že jsem se po letech v profesi dostal z otcova stínu.

Jak víme, žít se slavnými rodiči má vždycky rub i líc. Já jsem ale na rozdíl od svého syna víc získal tím, že jsem poznal všechny otcovy kamarády. Patřila k nim taková herecká esa, jako byli Tony Curtis, Frank Sinatra, Burt Lancaster. Važte si proto času, který trávíte s rodiči. Užívejte si jich, dokud můžete. Nedopusťte, abyste si jednou museli říct: ,Přál bych si, abych byl s nimi víc…‘

Žijeme na druhém konci kontinentu, ale přesto se snažím být s nimi v kontaktu, jak jen můžu,“ končí poslední radou Michael Douglas.