Článek
Přestože v českém prostředí získalo MDŽ za minulého režimu negativní nálepku, v posledních letech se daří vrátit mu jeho původní smysl – připomenout boj žen za volební právo a zrovnoprávnění a poukázat na oblasti, v nichž znevýhodněné postavení přetrvává.
V ČR patří mezi nejpalčivější problémy ekonomická nerovnost (v roce 2011 ženy pobíraly průměrnou hrubou mzdu 22 389 korun, což je o 5845 Kč méně než muži), která je částečně dána i nedostatkem flexibilních pracovních úvazků a nedostatkem míst ve veřejných (i soukromých) zařízeních péče o děti.
Ženy nejsou dostatečně zastoupeny v politice (průměrně 20 %), ani v top-managementu (ve stovce největších firem 7, 6 % žen). Přitom máme ženy velmi vzdělané – v loňském roce tvořily 61 % všech absolventů vysokých škol.
Česko má stále co dohánět
„Za celé své působení vláda neudělala pro zlepšení vůbec nic a současná krize některé snahy vrací opět na začátek. I z tohoto důvodu jsme se rozhodly vytvořit širokou koalici – nejen žen z nejrůznějších sfér a oborů, která se sejde 15. června na prvním českém Kongresu žen a bude formulovat požadavky na odpovědné orgány, včetně návrhů řešení. Právě dnes spouštíme nový web www.kongreszen.cz, kde můžete zjistit podrobnosti," uvedla předsedkyně České ženské lobby Jana Smiggels Kavková.
Nejde však jen o ekonomický rozměr postavení žen. Důležité je také faktické i symbolické uznání žen jako plnoprávných členek společnosti a rovnocenných partnerek v diskuzi. V tomto ohledu má česká společnost ještě hodně co dohánět.
Týká se to např. oblasti porodnictví, kde jsou ženy požadující svobodnou volbu místa a způsobu vedení porodu označovány za nezodpovědné matky či iracionální extremistky, se kterými není možná rozumná diskuze. Problematické je i znevažování žen v reklamách, ale i ve veřejných diskuzích.