Mazlíček hledá páníčka. Zn.: Nekuřáka

Vlk vyjde ze dveří, vloží si do tlamy cigaretu a pak marně hledá po kapsách, čím by si připálil. Když spatří kočku, která si spokojeně vykračuje s doutnající cigaretou v koutku úst, popadne ji a připálí si s její pomocí, jako by byla zapalovač.

Tak začíná jedna z epizod ruského kresleného seriálu Jen počkej, zajíci!, který se poprvé vysílal v roce 1969. Vlk coby záporná postava v něm kouří jako fabrika. V jiném dílu se nemůže dostat do telefonní budky, kde se zajíc zavřel, tak si zapálí celou hrst cigaret, mocně potáhne a kouř vydechne škvírou dovnitř, aby svého soka vypudil. Když to provede poněkolikáté, zezelená a začne se motat.

Doba se viditelně změnila, a nejen tím, že telefonní budky už z našich ulic zmizely. Taky kouření bylo zakázáno na spoustě veřejných míst a morbidní obrázky na krabičkách ukazují, jak si cigaretami huntujeme zdraví. Nikdy se ale na nich neobjevila varování, že mohou škodit i zvířatům.

Podle zprávy „Užívání alkoholu a tabáku v České republice 2019“, kterou vydal Státní zdravotní ústav, kouří pravidelně přibližně čtvrtina obyvatel starší patnácti let. Co se týče zvířat, podle různých zdrojů včetně Českého statistického úřadu žijí v každé druhé domácnosti.

Z výzkumu Evropské organizace pro výrobce průmyslových krmiv pro domácí mazlíčky pak vyplývá, že dominují psi, kterých je u nás 2,2 milionu, koček přibližně o milion méně. Připočíst můžeme také 170 000 drobných savců a 70 000 papoušků. Je tedy pravděpodobné, že kuřáci sdílejí s domácími mazlíčky stovky tisíc domácností.

Podle veterinární lékařky Anny Šrenkové z kliniky Vetino Jaggy Praha jde o podceňované téma. „Nejenže jsou zvířata v domácnosti kuřáků zatížena pasivním kouřením, ale pevné částečky kouře ulpívající na okolních předmětech se usazují také v jejich srsti. Při běžné hygieně, kdy se zvíře líže, se tyto škodlivé částice dostávají do těla.“

Poukazuje na skutečnost, že podle dostupných studií mají zvířata kuřáků větší riziko rakoviny dutiny nosní, plic i mízních uzlin. „Pro zvířata, která trpí nějakým respiratorním onemocněním, jako je astma, zúžená průdušnice, brachycefalický syndrom (u krátkolebých plemen psů) nebo bronchitida, může vdechování kouře vést ke zhoršení dýchacích potíží.“

Sama zná několik vyznavačů tabáku, kteří chovají domácího mazlíčka, ale předpokládá, že svůj zlozvyk kvůli nim neomezují. „Vědí, že kouření škodí, přesto jsou ochotni škodit sobě i lidem, s nimiž sdílejí domácnost, takže zvíře je asi tím posledním, na koho by brali ohled.“

Šestatřicetiletá Irena kouřila svého času i krabičku denně, poslední tři roky ale používá výhradně bezdýmné zařízení, které neprodukuje kouř. Dříve s rodiči chovala velká psí plemena, jako je leonberger, a kouřilo se i doma.

„Přiznám se, že mě to nikdy nenapadlo,“ říká k možným dopadům svého zlozvyku na čtyřnohé členy domácnosti.

S vlastní rodinou nyní chová francouzského buldočka. „Když jdu na procházku, přemýšlím, aby to neměl moc daleko, aby to udýchal a neměl náročný terén, ale cigarety ani jejich alternativu jsme nikdy neřešili, přitom je to pasivní kuřák stejně jako lidi, že?“ dochází jí.

Výzkum agentury Benes Consulting Group, provedený letos v lednu na vzorku 1050 kuřáků ve věku 18-65 let, ukázal, že 40 procent těch, kteří vlastní domácího mazlíčka, neví, že mohou kouřením poškodit jejich zdraví. Třetina respondentů však připouští, že je to faktor, kvůli němuž by byli ochotni přejít na méně škodlivé výrobky.

Rizik pro jednotlivé druhy zvířat je celý seznam. U koček například rakovina dutiny ústní nebo mízních uzlin, na čemž se podílí zmíněná důkladná očista, tedy olizování srsti. Kouř u nich může vést také k rozvoji astmatu. Podle citovaného průzkumu mezi kuřáky na to myslí pouze 20 procent chovatelů koček.

U psů vystavených inhalaci cigaretového kouře se prokázal zvýšený výskyt rakoviny, u krátkolebých se může objevit v dolních cestách dýchacích, tedy v plicích, u těch s dlouhých čumákem v nosních dutinách.

Ušetřeni nezůstanou třeba ani ptáci, u nichž může dojít ke škubání znečištěného peří nebo kožním změnám. V neposlední řadě se mohou jedovaté částečky usazovat i ve vodě akvárií.

Veterinářka Anna Šrenková připouští, že je nesnadné určit, zda se závažná nemoc objevila kvůli páníčkovu zlozvyku. Rakoviny u zvířat přibývá, což ale může být způsobeno jak horším životním prostředím, tak lepší veterinární péčí a diagnostikou.

Klientů se proto napoprvé neptá, zda kouří, ale když se jejich čtyřnohý přítel potýká s narušenou dýchací soustavou, je namístě je upozornit, co by mu mohlo přitížit.

„Kouření, ale také používání různých rozprašovačů může dýchací cesty dráždit,“ upozorňuje. „Jinak je to spíše jejich věc. Ze srsti zvířat je to ale kolikrát hodně cítit. Sama jsem vyléčený kuřák a poznám, když zapáchá kouřem.“

Rizika pasivního kouření potvrzuje i veterinář Jakub Pfeifr z brněnské kliniky Animed, která se specializuje na onkologickou léčbu psů a koček.

„Za vznikem nádorového onemocnění stojí ve většině případů mnoho příčin. Pasivní kouření je u zvířat vyvolávacím faktorem spíše v teoretické rovině, než že bychom se s ním setkávali často v praxi,“ vysvětluje.

Na vzniku rakoviny se podle jeho slov podílí také genetika, neboť různá psí plemena často mívají predispozice ke konkrétním druhům nádorů.

Vliv mají i různé vnější faktory a v neposlední řadě výživa. V tom je to podle jeho slov stejné u zvířat i u lidí.

Pokud se v klinice Animed zabývají u psů a koček nádory v oblasti dýchacích cest nebo plic, byť jsou to vzácné případy, je namístě zeptat se, zda jejich majitelé kouří. A třeba je i navést ke změně.

„Určitě taková rada není chybou, ale zejména kvůli klientům samotným,“ domnívá se Jakub Pfeifr.

Zdravá venkovní procházka, která zvířatům prospívá, paradoxně může zlozvyk majitelů podporovat. Tři čtvrtiny respondentů průzkumu přiznávají, že cigárko a venčení patří k sobě.

„Podobně jako káva nebo alkohol, i procházka se psem může spouštět potřebu zapálit si. Obvykle je dospělý kuřák beze svědků a kouření si tak může užít,“ říká Boris Štěpanovič, psycholog a psychoterapeut. Jako kompromis radí přejít na méně škodlivé alternativy tabákových výrobků.

„Kuřák se závislosti na nikotinu ale úplně nezbaví. Může to však být první krok a signál toho, že změna je možná,“ dodává.

Na trhu je v současnosti náhražek cigaret pestrá škála, která se dá v základu rozdělit do dvou skupin. V elektronických cigaretách se zahřívá tekutá náplň, s nikotinem, či bez něj, čímž vzniká aerosol. Neobsahují tabák a jejich používáním – vapováním – se do těla dostává méně než pět procent jedovatých látek ve srovnání s cigaretami.

Druhou variantou jsou zařízení, v nichž nedochází ke spalování tabáku. „Speciálně upravené tabákové tyčinky se zahřívají na vyšší teplotu než elektronické cigarety, těsně pod teplotu hoření. Produkují něco mezi aerosolem a kouřem,“ vysvětluje profesorka Eva Králíková z Centra pro závislé na tabáku při Všeobecné fakultní nemocnici v Praze a dodává, že jedovatých látek s nimi konzumenti vdechují celkově výrazně méně než z cigaret.

Cigarety nejsou jedinou ukázkou nezdravého životního stylu lidí, jenž může našim čtyřnohým společníkům ublížit.

„To úplně nejčastější, co děláme pro zvířata s dobrým pocitem, je překrmování. S obdobím pandemie se to ještě zhoršilo, takže odhadujeme, že přibližně polovina psů a koček trpí nadváhou nebo obezitou,“ uvádí veterinářka Anna Šrenková.

Je odrazem doby, že i domácí zvířata se potýkají s potravinovými alergiemi, podle Anny Šrenkové často například na kuřecí nebo hovězí maso, což páníčkům velmi omezuje výběr krmiva.

„U obézního psa roste pravděpodobnost, že se u něj vyvinou závažná onemocnění kloubů, srdeční a plicní onemocnění, problémy s játry, nádorová onemocnění a další,“ potvrzuje také Jakub Pfeifr z brněnské kliniky Animed.

Upozorňuje, že podle vědeckých studií jim nutričně bohaté krmení, často takzvaně od stolu, může zkrátit délku života a rozvinout nádorové onemocnění. „Naopak krmení s obsahem vyššího množství nenasycených mastných kyselin je spojené s potlačením růstu nádorových buněk.“ Z tohoto důvodu doporučuje doplnit stravu například lososovým olejem. A hlavně – nepřekrmovat.

I pro zvířata tak nakonec platí stejné rady do života jako pro nás – hýbat se, jíst pestrou stravu, nepřejídat se, nestresovat se a nekouřit. Jen na to musíme dohlédnout my lidé.