Článek
„Německo mám moc ráda. Žila jsem tam šestnáct a půl roku a byla jsem šťastná. Nikdy jsem neměla pocit, že jsem nevítaná cizinka. Naopak, jako Češka jsem měla veliký bonus, protože Němci mají k Česku hezký vztah, jsou s námi spojeni historicky,“ vypráví zpěvačka, která prvních dvanáct let bydlela v Ulmu, což je město mezi Stuttgartem a Mnichovem, potom přesídlila do přístavního Hamburku.
„Když jsem přišla do Německa, uměla jsem Ich liebe dich, Wasser, Brot, Grüssgott. Dnes dokonce v němčině mívám i sny o německých kamarádech. Němčina se už stala mým druhým mateřským jazykem. Nejdřív se mi moc nelíbila, byla to ale řeč, kterou jsem k životu v Německu potřebovala. Když jsem pak začala v němčině číst, všimla jsem si, jak krásný a bohatý jazyk to je, jak si umí hrát se slovíčky a tvořit nová spojení.
Třeba angličtinu mám také ráda, je jednoduchá a ve světě nejpoužívanější, ale není tak bohatá jako němčina a samozřejmě jako čeština. Vždycky dávám příklad slova pes. U nás je to ještě psík, psíček, pejsánek, hafan, hafánek a nevím co ještě. V angličtině mě napadá -dog, little dog, doggie, jinak nic. V němčině máme Hund, Hundchen, Hundielein, kleine Hund, Schlosshund.
Česko má s německy mluvícími státy nejdelší hranici a Německo je náš nejvýznamnější obchodní partner, je to nejbohatší země Evropské unie a ze všech, které u nás podnikají, nabízí nejvíc pracovních míst. I proto by se mladí lidé u nás měli učit také německy, s němčinou mají lepší perspektivu,“ pokračuje Marta Jandová. „Jsem veliký fanoušek německého jazyka a za mnohé Německu vděčím,“ dodává.
Je v rukou doktora
Přesto se po téměř sedmnácti letech rodačka z Prahy vrátila domů. „Je to zvláštní. Odešla jsem do Německa v devatenácti a nejdůležitější přátelství vznikla až tam, ale v Česku mám kamarádky z útlého dětství, a hlavně tady bydlí moje rodina. Navíc jsem zamilovaná do Prahy. Pokud bych si měla vybrat město v Německu, tak jen Hamburk, kde jsem tři roky žila, ale je trochu z ruky. Kdyby byl Hamburk v místech, kde leží Mnichov, asi bych tam žila. V každém případě je Německo můj druhý domov.“
Návrat domů uspíšily také rozchod s německým zpěvákem Saschou a nabídka z pražského Divadla Broadway, aby si zazpívala v muzikálu Mona Lisa.
„S kapelou jsme měli trochu volnější rok 2009, sice jsme koncertovali, ale leden až březen jsou vždycky mrtvé měsíce. Tak jsem si řekla, že nabídku z Divadla Broadway přijmu. Plánovala jsem si, že budu tři měsíce v Praze, než muzikál nazkouším. Ve smlouvě jsem měla, že budu vždycky celý týden hrát a pak odjedu za kapelou do Německa. Jenže se mi tady zalíbilo: našla jsem krásný byt na Vinohradech, kde jsem vyrůstala, a najednou jsem byla šťastná.
Navíc od té doby, co jsem se odstěhovala, mám v Německu ještě lepší kariéru než dosud. Dostala jsem nabídku na vlastní hudební pořad Neo Musik: Wanted od televizní stanice ZDF Neo, kde zpívám, vybírám si hosty, hraju na přání lidem. A stále koncertuju s kapelou.“
V Česku aktuálně zkouší v muzikálu Bídníci, zazpívá si v Hamletovi, který se připravuje v pražském Divadle Broadway, pracuje na své sólové desce. Už má hotových dvanáct písniček. „Chtěla bych napsat ještě šest až deset dalších, aby bylo z čeho vybírat. Deska by měla vyjít na jaře ve dvou verzích - česky a německy.“
A to nejdůležitější sdělí až na závěr: „Mám českého partnera, jmenuje se Miroslav, bydlí v Praze a je doktor. Jestli někdy budeme mít děti, tak se povinně budou učit anglicky i německy,“ usměje se. „Chtěla bych nejméně dvě děti a budu na ně mluvit německy nebo je dáme do německých školek a škol. S kapelou Die Happy sice zpívám anglicky, ale němčinu už nikdy nezapomenu.“