Markéta Sulejmani: Rodiče si u nás kupují pohodu

Oslavu vám jednačtyřicetiletá rodilá Moravanka zorganizuje v Praze a v jejím blízkém okolí. Kdekoliv, kde je dost místa na hry. Na dvě hodiny zavede vaše děti do světa indiánů, pirátů, mořských panen, Hvězdných válek či na diskotéku v Ledovém království. Vyjde s každým človíčkem.

„Téměř na každé akci je bytůstka, která zrovna nemá náladu, svůj den. Osvědčilo se mi svěřit jí nějakou důležitou funkci. Třeba pomocníka animátora. Získá pocit důležitosti a je klid.“

Ono také není české. Manželova maminka je Češka, jež se v roce 1968 vystěhovala do bývalé Jugoslávie. Můj muž Nedžad se tak narodil v Bělehradě. Na začátku 90. let se vrátil do země mámy a už tady zůstal. No a byl to také manžel, který mi do života přivedl kamarádku Mimu. Znají se jinak odmalička. Zatímco on odešel do Prahy, ona do Španělska, kde se vdala a mnoho let tam žila. Pak ji práce jejího muže zavedla do Prahy, kde jsme se setkaly.

Spousta lidí si mě díky příjmení rozhodně pamatuje. Ovšem někdy ho neumějí vyslovit a napsat. Obecně mnohým připadá až pohádkové. Někteří kamarádi si ze mě dokonce dělávali srandu a říkali mi Princezna sulejmánská, i když teď takhle říkávají spíš naší dceři.

Jde o slangovou zkratku anglického slova fabulous, což je výraz pro něco báječného, výjimečného, jedinečného, zajímavého, unikátního. A narozeniny přeci takové mají být, ne? Aspoň jsem si je takové jako malá přála.

Někdy jich máme pět, jindy deset a víc. Záleží na sezóně. Tenhle byznys se moc plánovat nedá. Máme klienty, kteří s námi slaví každoročně. Ale také se nám nezřídka odstěhují mimo republiku nebo jim děti rostou, a tak pro ně přestáváme být zajímaví. Jiní zase přibývají… Jde o přirozený proces. Co vám mohu říci spolehlivě, je, že mívám volnější léto.

Samozřejmě chtějí, jenže vědí, že by jim na ně hodně kamarádů nepřišlo. Takže prázdninoví oslavenci slaví narozeniny často s předstihem, v červnu, nebo dodatečně, tedy v září.

Ano, větší část jsou cizinci, kteří jsou v Praze na určitou dobu pracovně. Někteří z nich mají děti v mezinárodních školách, anebo to jsou rodiny jako ta naše, Češka s cizincem, národnostně smíšená manželství.

V jiných zemích je tradice slavení narozenin obecně větší. Tím ovšem neříkám, že všechny naše party jsou v angličtině. I když - mnozí cizinci posílají v Česku potomky do českých škol.

Převládá u nich potřeba mít podobný den co nejpohodovější. Chtějí si ho užít. V klidu si popovídat s kamarády, s rodiči pozvaných dětí, vypít si s nimi kávu a o vše ostatní mít postaráno. Mám teorii, že vy - rodiče - máte k oslavě důvod, a my vše ostatní.

Před lety, kdy Mima udělala party pro mé děti a já zjistila, jaká to může být pohoda. Měla jsem čas na pozvané, užila jsem si akci i jako máma oslavence. Nadšení byli také naši hosté, kteří Mimu začali čím dál víc v těchto věcech vytěžovat. Další oslavy jsem už plánovala jen s ní.

Po pár letech mi dala nabídku být součástí Faboo. Přijala jsem ji. Když se Mima nedávno odstěhovala s mužem pro změnu za prací do Peru, zůstala všechna práce ve firmě na mně. Zatím vše klape. Naší nejlepší reklamou je spokojený rodič a nadšené dítě. Moje služby nejvíc prodává právě zažitá zkušenost.

Ano. I někteří čeští klienti chtějí party v angličtině, protože jejich děti chodí do mezinárodní školy a společným jazykem jim je angličtina. Umíme však také nabídnout party v češtině, angličtině, španělštině, v srbštině, zvládneme i slovenštinu, maďarštinu, nabízíme ruštinu…

Spolupracuji se spoustou šikovných lidí, kteří znají jazyky, jsou kreativní a zároveň dokážou zaujmout děti. Dnešní mladá generace je neskutečně jazykově vyzbrojená.

Nakoncipovali jsme základní balíčky rozdělené podle jednotlivých témat z toho, co prvotně vymyslela Mima. Témata přibývají a vždy je různě upravujeme, mixujeme a pracujeme na nových.

V základní nabídce počítáme s patnácti malými účastníky, což je ideální skupinka. Samozřejmě, připravujeme programy na míru, pro více i méně dětí. A hlavně si předem zjistíme, co oslavence, oslavenkyni baví. Zda je sportovní typ, nebo ho/ji zajímá spíš tancování, akční hry, hledání pokladů, určitý pohádkový hrdina, a pak zvolíme téma party.

(smích) Hodně se na začátku vyptávám. Dotazník je možné vyplnit na našich webových stránkách a podle toho volíme mezi jednotlivými tématy z nabídky. Klient si poté zvolí místo, kde party bude probíhat, případně poradíme, kde ji uspořádat.

Náš rozptyl se pohybuje napříč Prahou a jejím okolím. Když se na tomhle shodneme, přicházejí na řadu pozvánky, zajištění vhodného animátora, příprava her a dekorací, jmenovek…

V určitých bodech se to shoduje. (smích) Obojí je u někoho objednaná akce na klíč, abyste si konkrétní den užili a nemuseli řešit obsluhu, zábavu…

Vedle vyjmenovaného dokážu sladit také dárky pro oslavence. I když zrovna v tomhle směru mám pocit, že nabídka obchodů je v Česku dávno velká. Navíc, když dostanete pozvánku na party například ve stylu Ledové království, asi pochopíte, že máte něco inspirované právě touhle pohádkou přinést.

Shrnu to: základem všeho je mít datum, místo a téma. Pak může party skoro začít.

Záleží na klientech. Než vše ovšem vypukne, musíme vybrané místo patřičně připravit. Chcete-li disko party, přivezeme vám disko dekorace, staré LP desky, kazeťáky, kazety, balonky, doplňky, kostýmy, světla, vše sladíme v jednom duchu. Do pozadí přidáme foto stěnu, z nichž největší, co máme, má rozměry dva krát čtyři metry.

A až když je to hotové, vpouštíme dovnitř děti. Uprostřed dekorací, vyrobených na míru, hrajeme hry inspirované tématem. V případě Disco Party jde hlavně o ty taneční. Ano, někdy se děním necháme sami unést a přetáhneme. Někdy je to i na přání klienta a party může trvat i čtyři hodiny.

Obvykle tři. Animátor, pomocník, já a někdy fotograf. Všeobecně platí čím menší děti a čím více jich na party je, tím více personálu je potřeba. Máme pro všechny předem připravené jmenovky, abychom se mohli oslovovat jmény. Naši animátoři jsou jinak zkušení, a na některých akcích může proto být zkušený animátor „jen" jeden.

Záleží na konkrétním období, pohádkách, které právě běží v kině, zda je oslavencem kluk, nebo holka. Máme odzkoušeno, že zabírají nejrůznější hledací, tancovací hry, u holčiček pak „fintění", převlékání, módní témata, zvláštností je také piňata, kterou možná znáte z amerických filmů. My je máme vyráběné na míru.

Je to předmět, který máme zhotovený v designu party a plný - většinou - sladkostí. Děti ho tajným víkem či provázkem otevřou a z něj padají bonbony nebo jiné pochoutky. Věřte mi, piňata má veliký úspěch. Oslavenci, kteří ji jednou mají, ji obvykle chtějí zas, na další narozeniny.

Do firmy jinak tuhle tradici přinesla Mima ze Španělska, kde k podobným oslavám pevně patří. Když se za velkého nadšení otevře, obvykle následuje dort a celý program zvolna končí. Děti ještě dostávají na cestu domů drobné dárečky, jakési poděkování oslavence za to, že přišly. V momentě, kdy se tyhle balíčky rozdají, všichni chápou, že je čas odejít.

Ne, já se cítím zodpovědná jen za zábavu. Myslím si, že právě tohle umím nejlíp. S jídlem ale klientům ráda poradím. Pomohu ho případně zajistit, znám spoustu kompetentních firem, které se věnují cateringu.

Se vším, co jsem vám popsala, se dostanete na částku pod deset tisíc korun. Vím, že pro někoho je to dost, takže nabízíme i program v tématu s dekoracemi a animátorem, který s dětmi na dvě hodiny hraje hry, baví je. Což je v řádu o pár tisíc levnější, v závislosti na počtu dětí.

Za ty roky jsem zjistila, že rodiče si oslavu tak nějak zorganizují. Zajistí si prostory, jídlo, pozvání hostů. Ovšem jako problém vidí právě následnou zábavu pro děti. Na tu si už netroufají. Ani se jim nedivím. Sama jsem kdysi zažila doma podobné živelné party a uklízela jsem po nich další týden. Jen lego bylo snad úplně všude. I v nádržce na vodu toaletní mísy.

Ano, kupují si absolutní pohodu. Dá se to takhle zjednodušeně říci. Vše připravíme, děti zabavíme, a když odcházíme, všechno si zabalíme a necháme po sobě uklizeno. Hostitelka také získává ceněnou jistotu, že po rozdání balíčků na rozloučenou všichni odejdou. Což se hodí, že. (smích)

Programy máme připravené pro děti ve věku od tří do jedenácti let. Tam jsem si jistá, že dokážeme zaujmout. Vedle narozeninových akcí děláme ovšem také rozlučkové party typu: někdo odchází na víceleté gymnázium, chce se rozloučit se spolužáky, které ztrácí. Jde o takzvané Sbohem, ahoj, na shledanou!

V neposlední řadě mám i objednávky od klientek, které se někde pravidelně scházejí s hromadou dětí a chtějí si v klidu popovídat. Nabízíme je pod názvem Kafe s kamarádkami.

Našemu synovi je třináct. Věnuje se atletice a podobné aktivity ho už moc neberou. Slavit narozeniny ale samozřejmě chce. Oslavy pro něj tak sice organizuji, ale už míříme jinam, třeba na lezeckou stěnu, na motokáry. Aby to bylo akčnější.

Desetiletá dcera je ještě moje vděčná princezna. Party jsem jí před časem dělala a pořád je z mámy nadšená. Také ale roste a sportuje, takže se to časem přehoupne a bude chtít jiné oslavy, podobně jako syn.

Děti se věnují atletice a plavání. Já v prvním těhotenství propadla józe. Mou velkou láskou je pořád, učím ji v jednom pražském studiu. Hodně taky běhám a po pětatřicítce jsem začala ještě víc.

Po nábřeží kolem Vltavy, kde bydlím, se totiž běhá krásně. Moje oblíbená trasa vede přes pražské mosty a Kampu. Beru s sebou ven i pejska. Letos jsme takhle vyráželi i v zimě. Ona taky skoro žádná nebyla. Hýbu se, koukám kolem, poslouchám cvrkot.

Vidíte, mě zrovna tenhle pohyb baví. Rozmýšlím si při něm nejrůznější věci, řeším práci, hledám cesty, jsem sama se sebou. Kdy se tohle mámě od rodiny povede, že? (smích)

Trénuji také v době, kdy čekávám, až skončí tréninky dětem. To pak běhám po pražských Stodůlkách, na Ladronce a v oboře Hvězda. Když se k tomu přidá ještě moje cílevědomost, vyjde vám z toho má letošní účast na pražském půlmaratonu.

Kolínka bolela, bolela. Chtěla jsem si tak nějak dokázat, stejně jako všichni na startu, že na to ještě mám. Shrnu vám to takhle - po svém prvním uběhlém půlmaratonu jsem si řekla, že jednou to stačí. Na start jsem se ovšem postavila už potřetí a nevím, jestli to bylo naposledy. Kdo ví? Nechci se nechat zahanbit před dětmi.

Syn spolehlivě. Dcera k tomu spěje také. V atletice se syn věnuje právě vytrvalostním běhům. Takže když vyrážíme někdy spolu, on to má jako výklus, já jako vrchol svého tempa. Strčí mě spolehlivě do kapsy. Proto rozhodnutí stát na startu i letos byla vážně odvaha. Vzala jsem ho stylem lenochod. Do cíle mi to od startu trvalo dvě a půl hodiny.

A v tomhle mám jasno zcela: NIKDY!

Našla jsem si tu nejdřív práci. Pak byt. Nakonec manžela, porodila dvě děti a už jsem zůstala. Velkoměsto mi svým životem vyhovuje. S Moravou jsem ale v kontaktu. Bratr bydlí za Prahou. Naši k nám oběma pravidelně jezdívají. Žádná důležitá pouta se tak nepřetrhala.

Obecně mám pocit, že se tohle moc neliší napříč republikou. Všude máte lidi, kteří udělají z podobné události skoro malou svatbu, a druhou skupinu, kteří si raději sami upečou dort a pozvané děti se nějak zabaví. Nepřikládají podobné akci prostě takovou důležitost.

A pozor. Není to nutně o penězích, o tom, zda jde o lidi z většího, menšího města. Taková oslava o pár chlebíčcích, dortu, výzdobě také stojí nějaké peníze. Je to o možnostech a přístupu k životu. S námi si kupujete čas a pohodu.

Hodně se mi v Praze líbilo v restauraci Sovovy mlýny na Kampě, zahrádka v Giardinu na Vinohradech, zimní zahrada v Patium na Zbraslavi, každé místo má své kouzlo. Ovšem úplně nejraději mám parky. Teď je opět čas, kdy nám tyhle objednávky přicházejí. Mají snad jen malou nevýhodu. Vždy musí být přichystána i záloha suché varianty, kdyby pršelo.

Nedávno jsem byla v Dubaji, která mě úplně nadchla právě tamními parky. Můžete v nich strávit pohodlně celý den. Máte v nich kompletní zázemí: toalety, grily, vhodné stříšky si dokonce vymezit svůj prostor zavěšenými girlandami uprostřed stromořadí. Hotová krása!

Přidáte-li k tomu, že Dubaj je multikulturní město, máte o zážitek postaráno. Na cestách podobné zkušenosti sbírám a inspiruji se na další témata a dekorace pro Faboo.