Mají blondýnky snadnější život? Ne vždycky

Blondýnky jsou prostě jistota, a v krizi to pochopil i svět přehlídkových mol - krasavice typu modrooké Claudie Schifferové jsou v kurzu. Proč?

Démonické tmavovlásky jsou sice možná pro leckoho atraktivnější, ale praxe i teoretické studie to vyvracejí. Zajímavé je, že brunety mají oproti blonďatým krasavicím jednu - a ne nepodstatnou - výhodu. Pokud jde o příjmy, a co se dnes neměří penězi, jsou na tom podle výzkumů lépe.

Ovšem obchod s krásou má svá pravidla - světová hospodářská krize nemilosrdně diktuje životní potřebu prodat zboží. Jak ale přivábit zákazníky, kteří mají hluboko do kapsy?

Naštěstí máme marketing. Módní stratégové jako první pochopili, že spotřebitelé jsou znuděni neutuchajícím přívalem šokujících modelek, vnucujících lidem svou poněkud provokativní - a většinou tmavovlasou -krásu. Sem s plavovlasými bohyněmi, jako by se unisono rozhodli art direktoři barevných magazínů a producenti módních přehlídek.

Modelingové agentury teď shánějí blondýnky. V žargonu se jim říká BHBE - blonde hair blue eyed, světlovlasé, modrooké. Žádá je Vogue, Elle a většina dalších velkých titulů.

„Zaznamenáváme neobvykle vysokou poptávku po klasických typech modelek, svérázné dívky jsou teď mimo,“ říká Carole Whiteová, zakladatelka britské agentury Premier Model Management.

„V době recese klienti nechtějí riskovat s experimenty. Vědí, co prodává, a chtějí modelky se všeobecně přijatelným půvabem. Když všichni obracejí korunu v kapse, je mnohem schůdnější vrátit se k osvědčenému postupu, který zabíral vždycky.“

A blondýny se točí. V agentuře Premier jsou to Gabriella Calthorpeová a Dorith Mousová, Marc Jacobs vsadil na Raquel Zimmermanovou, velký návrat oslavila Claudia Schifferová. Lily Donaldsonová a Toni Garrnová se točí mezi Pradou, Ferni a Versacem.

Problém je, že jich je v branži málo. Ze dvou stovek kmenových modelek agentury Storm je jen necelá třetina světlovlasých. „Pořád slyším ,potřebujeme víc plavovlásek‘,“ říká ředitelka agentury Sarah Doukasová. „Je to celkem pochopitelné, že v těžkých časech, kdy na nás denně dopadají špatné zprávy, lidé slyší na radostný, příjemně vzrušující ženský typ. Jenže není nijak snadné najít dobře vypadající blondýnku.“

Co vlastně dělá blondýny tak atraktivními? Proč starodávný árijský typ u většiny lidí vyvolává pocity štěstí a bezpečí? Možná odpověď je v univerzálních klasických stereotypech.

Ženy typu BHBE jsou ve všech pohádkách i mytologiích vždycky kladnou postavou, zatímco ty zlé jsou charakterizovány většinou temnými barvami. A platí to dodnes - stačí připomenout třeba kontrast u nás tak populární světlovlasé princezny Arabely a tmavovlasé Xenie...

Evoluční psycholog Lance Workman z britské univerzity v Bathu se odvolává na tradiční vědeckou teorii, že „muži severské, euroatlantické civilizace jsou přitahováni mladistvostí žen, protože ta signalizuje jejich reprodukční schopnost. Světlovlasost je atributem mládí, protože vlasy mají tendenci se vzrůstajícím věkem tmavnout“.

„Blond vlasy a modré oči jsou mužskou populací preferovány, protože to odpovídá nejrozšířenější představě krásy,“ doplňuje socioložka Abigael Sanová. „Pozitivní asociace světlých vlasů má kořeny už v dětství. Síly dobra, cti a pravdy jsou světlé.“

To, co se v módní branži odehrává teď, má precedens ve velké hospodářské krizi 30. let minulého století. Tehdy velká filmová studia jako MGM, Fox a Warner Brothers využila podvědomého hodnocení blondýnek k tomu, aby nalákala diváky zpátky do kin na odpočinkové filmy, které by lidem dovolily zapomenout na smutnou realitu. Platinové vlasy byly spolehlivým magnetem i základním předpokladem, aby se z hvězdičky stala hvězda.

Byl tu ale drobný technický problém - kysličníkem odbarvené vlasy ne vždy vypadaly dobře. Především v detailních záběrech se nezřídka jevily jako obyčejná matná sláma. Kameramani a osvětlovači ovšem objevili způsob, jak to změnit: V dobře voleném prudkém světle se změnily ve zlatavou, zářící hřívu.

Dnes vedle filmových hvězd určují módu - a tedy roztáčejí spotřebu - i celebrity. Typickým příkladem BHBE je Paris Hiltonová, příležitostná modelka a herečka, ale především dědička světového hotelového řetězce.

Vsadila na ně i značka Dolce & Gabbana. Šmahem zapomněla na své tradiční typy smyslných tmavých Siciliánek a sirén se vzedmutými ňadry a najala si Scarlett Johanssonovou, hvězdičku se zlatými loknami jako vystřiženou ze 40. let minulého století. Návrat blondýnek připouští i Wichy Hassan, kreativní ředitel obchodního řetězce Miss Sixty. „Modelky jako Sasha Pivovarova a Anne Vyalitsyna jsou úspěšné, protože vyjadřují sílu a zdraví.“

Ne všichni lidé z branže jsou ale přesvědčeni o samospasitelnosti BHBE. Podle jiné evoluční psycholožky Gayle Rewerové má sice tvrzení, že blondýnky odpovídají zdravému, a tedy přitažlivému typu, něco do sebe, ale odepisovat brunetky by bylo krátkozraké. „Žijeme přece v predominantně tmavovlasé populaci, takže tmavý typ nás vždy musel přitahovat stejně.“

„Světlé vlasy nejsou nutně přiléhavějším synonymem optimismu než tmavé,“ souhlasí Angus Moore z agentury AM Casting. Důležitějším faktorem než barva vlasů je podle něj všeobecná přitažlivost a v jistém smyslu i dosažitelnost ženy. „Lidé především hledají ženu s atraktivnějšími křivkami a přitažlivější tváří, taková je pro ně důvěryhodná,“ tvrdí.

Jenže na straně blondýnek je i věda. Kalifornští psychologové potvrdili, že světlovlasé ženy jsou agresivnější a odhodlanější, když chtějí prosadit svou. Brunetky v tomto smyslu zaostávají a úplně na konci jsou rusovlásky.

Blondýnky to ale mají v povaze díky přístupu, s jakým se většinou setkávají už od raného dětství. Odborně se tomu říká syndrom princezen - světlé vlasy přitahují pozornost a jejich nositelky jsou na to zvyklé, což se pak odrazí v jejich charakteru. Platí to i o ženách, které si vlasy obarví na světlo a s tímto image se vnitřně ztotožní.

Psychologové Kalifornské univerzity v Santa Barbaře zkoumali postoje 156 vysokoškolaček z pohledu jejich temperamentu a ochoty řešit konflikty. Výsledky studie ukázaly, že ženy, které samy sebe hodnotily jako atraktivní, byly ochotnější jít do střetů a jejich očekávání zisku bylo vyšší, a že to platí téměř bez výjimky právě u blondýnek. Ty se také častěji těší lepšímu přijetí než studentky s tmavými vlasy. A to se - zdánlivě nelogicky - odráží v jejich připravenosti bít se za své zájmy.

Protismyslnost tohoto rysu se ale vysvětlila: blondýnky jsou sice „bojovnější“, ale když přijde na věc, zařídí to tak, aby za ně bojoval někdo jiný. V jistém smyslu to vyplývá z vysoké prestiže, jaké se těší u mužských kolegů. Ti totiž vždycky trochu přidali na kladném ocenění, když posuzovaná dívka (respektive obrázek jedné a té samé) měla světlé vlasy.

Syndrom princezen vzniká díky životu v pomyslné bublině, protože s blondýnkami bývá zacházeno s většími ohledy či úctou než s „obyčejnými“ brunetami i se ženami se zrzavými vlasy. „Ani si to nemusejí uvědomovat,“ tvrdí Sell, „ale žijí tak.“ Je totiž prokázáno, že čím „mimořádněji“ se člověk cítí, ať je to u mužů třeba jejich fyzická síla nebo u žen vzhled, tím snadněji se zmobilizuje, aby dosáhl svých společenských cílů.

Zatímco 85 procent světové populace má hnědé vlasy a hnědavé oči, v Evropě je to jinak. Díky genetické mutaci se tu asi před 11 tisíci lety objevily světlovlasé typy. V Británii dokonce existuje pomyslná hraniční linie mezi světlým nordickým a tmavým středozemním typem. Britové jižně od Liverpoolu jsou světlovlasí jen z 29 až 49 procent, ale severněji jsou blond vlasy díky skandinávským genům skokově častější: až v 70 procentech.

„Blonďáci jsou přesvědčenější o svých schopnostech, i když skutečné výsledky tomu nemusejí odpovídat,“ upozornila evoluční psycholožka Catherine Salmonová z kalifornské univerzity v Redlands. „Potvrzuje se to i obráceně. Brunety mají tendenci pracovat pilněji a neočekávat nějaké speciální ohledy. Je ale častým jevem, že přebarvené brunetky se rychle ztotožní s výsadami blondýn, zejména pokud jde o vztah mužů k nim.“

Pravidla jsou tu ovšem proto, aby se porušovala, tvrdí škodolibě skeptici. A tak si bratři Grimmové i filmová studia Walta Disneyho mohli navzdory stereotypům dovolit Sněhurku s černými vlasy. Na celém světě populární princeznička je podle dnešních sociálních psychologů vlastně nonsens - a jaký má úspěch!