Článek
Máte malé miminko, ale nedávno jsem viděla vaše nové fotky z módní přehlídky, na které předvádíte prádlo.
Nabídka přišla tři týdny po porodu a já to vzala jako motivaci dostat se do formy.
Za jak dlouho jste zvládla být opět fit?
Dva a půl měsíce poté, co jsem porodila. Šlo to, ale ve finále jsem měla zatažené břicho a nesměla jsem vydechnout.
Nicméně jste zpět.
Už delší dobu předvádím jen výjimečně. Před těhotenstvím jsem absolvovala tak jednu přehlídku za čtvrt roku. Už se na to tolik necítím. Ty holky jsou pořád mladší a mladší a my stárneme. Na druhou stranu si módní show užívám úplně jinak, než když mi bylo osmnáct.
Nešlo si nevšimnout komentářů, že jako čerstvá maminka vypadáte tak štíhle. Jste typ, co nepřibírá?
V těhotenství jsem nabrala asi osm kilo, takže jsem shazovala jen břicho. Ale upřímně mě dost vytáčejí otázky typu Jíš ty vůbec?, navíc když odpovím po pravdě, stejně mi nikdo nevěří.
V životní roli maminky se synem Davídkem a dcerou Lolou.
Jednoduše máme asi v rodině dobré geny a možná se pořád projevuje i to, že jsem dvanáct let dělala sportovní gymnastiku a cvičila třikrát čtyřikrát týdně. Tělo má paměť, stačí mi párkrát udělat nějaké cviky a svaly se opět zpevní.
Kromě fotek v prádle ale bulvár moc neplníte. Jste osm let vdaná a zdá se, že máte opravdu pohodové manželství.
Možná díky tomu, že manžel není moc doma. (smích) Což nutně nemusí být ideální návod na šťastný vztah, ale my jsme dospěli do stadia, kdy jsou nám naše společné chvíle vzácné, a nechceme si je moc kazit nějakými hádkami a rozbroji.
Další výhodou našeho vztahu je povaha mého manžela. Je úžasný. Taky trošku flegmatický, což mi docela nahrává. Není typ člověka, který by mi neustále něco vyčítal, prudil mě. Je kliďas. Navíc se s ním dá na všem dohodnout, a hlavně mě respektuje. To je ve vztahu strašně důležité – vzájemný respekt.
Takže o vás neplatí negativní stereotypy, které provázejí vítězky soutěže miss?
Občas si říkám, že se nemůžu divit, když si lidi o nás misskách nemyslí nic moc hezkého. Excesy se lidem prostě stávají. Jenže pokud potkají nás, někteří z toho mají jízlivou radost. Smířit se se stereotypy pro mě bylo nejtěžší asi na vysoké škole, když jsem studovala politologii a práva. Na zkouškách jsem musela učitele přesvědčit, že od nich nečekám nic zadarmo, jsem připravená a mám na to, abych dostala dobrou známku. To jsem chtěla dokázat i spolužákům, aby mě neviděli jako někoho, kdo dostane zápis do indexu za úsměv.
Malá samozřejmě pozná, když s ní nejsem, ale stará se o ni manžel. Neodkládám dítě k někomu cizímu a můžu být stoprocentně klidná.
A máte už klid jako zavedená moderátorka pořadu České televize Sama doma?
Dřív jsem názory jiných lidí víc řešila, dneska si prostě říkám, ať si každý myslí, co chce. Pokud jde o oprávněnou kritiku, jsem schopná ji skousnout, ale naučila jsem se nečíst internetové diskuse a nekonfrontovat se s názory lidí, kteří mě neznají. Člověk k tomu postupem času dospěje. Snazší je brát vše s větší lehkostí.
Po druhém dítěti jste se velmi rychle vrátila do práce. Co vás k tomu vedlo?
Na to konto se objevila spousta negativních reakcí, třeba že jsem krkavčí matka a vrátila jsem se příliš brzy. Jenže podle mého názoru není dobré být čtyřiadvacet hodin doma s dětmi.
Je fajn, když si ženská může zajít mezi své vrstevníky, kde nemusí mluvit v citoslovcích, naopak může přemýšlet o jiných věcech, než jen Před kolika hodinami jsem kojila? Mám odstříkané mléko? Malá samozřejmě pozná, když s ní nejsem, ale má pořád moje mlíčko a stará se o ni manžel. Neodkládám dítě k někomu cizímu a můžu být stoprocentně klidná.
Navíc se na obrazovce neobjevujete každý den.
Ano, v pořadu Sama doma jsme tři moderátorské dvojice a střídáme se. Takže spolu se Stáňou Lekešovou sloužím jeden týden a další dva mám volno. Vysíláme pondělí až čtvrtek. Ve studiu strávím denně čtyři hodiny, a to včetně generálky, líčení a česání.
Mám štěstí, že moje zaměstnání je jen na pár dní v měsíci, a díky tomu jsem se k práci mohla vrátit tak rychle. Většina maminek takovou možnost nemá. Například v mnoha zemích Evropy je velmi krátká rodičovská dovolená a bohužel děti musejí trávit celý den v jeslích.
Bývalá královna krásy je vdaná za jachtaře Davida Křížka.
Jste pečlivé matka?
Hlavně se snažím nebýt hysterická. Rozhodně nejsem striktní bio či alternativní rodič. Na druhou stranu mě ale neuvidíte odcházet ze supermarketu pouze s uzeninami a bílými rohlíky.
Takže dbáte na to, aby se vaše děti stravovaly správně?
Jak jsem říkala, snažím se nakupovat zdravé věci a žádné sladkosti nebo přeslazené limonády, ale nejsem tak striktní matka, abych Davídkovi všechno zakazovala. Třeba dneska měl hranolky, protože na ně měl chuť. Taky má rád párky v rohlíku a jednou za čas nějaký dostane.
No a neprotestuje? Děti se přece můžou utlouct po různých pochoutkách z fastfoodů nebo po sladkém?
Přijde mi, že pokud dítě na nezdravé potraviny naučíte, těžko si odvyká. Ale Davídek nepije limonády nebo colu, a když mu je někdo nabídne, odmítne. Možná si tak navykl pít vodu, že nic jiného ani nechce. Bohužel si nevezme ani džus z čerstvého ovoce, musím mu jej hodně zředit.
Co se jídla týká, tak nejraději má rajčata a salátové okurky, ty je schopný sníst i dvě za den. Místo sladkostí mu od malička dávám nakrájenou mrkev a jablko, zvykl si na ně, dokonce je vyžaduje.
Předpokládám, že mu jdete příkladem.
Samozřejmě, já taky zdravě jím a piju. Jako součást výhry Miss ČR 2003 jsem dostala i pitný režim od Aquily, zvykla jsem si na něj a od té doby ho dodržuju.
Zpět k práci, dnes už jste ostřílená moderátorka.
Ano, roky letí.
Pomáhá vám mateřská role? Mnoho divaček pořadu Sama doma jsou mámy stejně jako vy.
Určitě! Nabídka na moderování pořadu přišla pár týdnů po porodu Davídka. Možná mateřství bylo i jakousi podmínkou, třeba by mě jinak ani nevzali. (smích) Spousta témat se točí kolem dětí, takže se díky nim i sama inspiruji a získávám různé praktické tipy z nejrůznějších oblastí.
A určitým způsobem mi pomáhá i to, že už mám druhé dítě. Před Davídkem jsem byla strašný stresař, nervózní snad ze všeho. Dneska si především cením toho, že jsou obě děti zdravé, a nedělám si zas tak velkou hlavu, pokud se občas zadrhnu nebo přebreptnu.
Jak jste se vlastně naučila moderovat?
To přijde až se zkušenostmi. Povolání moderátorky má různé polohy. Něco jiného je uvádět svatební veletrh, nebo přímý přenos v televizi, kde se pořád dějí věci, které vás mohou znervóznit a odlákat vaši pozornost.
Pokud jste v záběru, musíte se soustředit. Jenže ve studiu se neustále pohybuje dalších deset lidí, kteří si spolu povídají, a můžete slyšet nějaký neočekávaný ruch. Také jsem například šla během předělu k hostovi, který měl být připravený na určeném místě, a nebyl tam.
Lucie Křížková má skvělou postavu i po dvou dětech.
Máte nějaké triky na různé typy hostů, jak je rozpovídat, nebo naopak utlumit? Jak jste zvládla třeba Jakuba Koháka? Ten ve vašem studiu tropil vyloženě psí kusy?
Na typy, jako je Jakub Kohák, se vlastně nedá ani pořádně připravit. Právě on vám třeba neodpoví na žádnou otázku. Rozhodně byl zábavný, ale říkám si, jestli si z takového rozhovoru diváci odnesou i nějakou informaci.
Ale nevím, jestli je horší dělat rozhovor s někým takovým nebo zvládnout významnou lékařskou kapacitu, jejíž obor je pro běžného člověka velkou neznámou. V našem pořadu se často objevují odborníci, kteří v rámci své profese mluví jazykem, jemuž my laici nerozumíme. Moje práce spočívá i v tom, jejich povídání zlidštit, aby ho pochopily i babičky, případně dědečkové, kteří se na pořad dívají.
Takže jste si za ty čtyři roky vysílání rozšířila obzory?
To hodně! Občas přijde scénář s hlavním tématem týdne a já ze začátku netuším, o čem si budeme povídat, takže se musím začít pečlivě připravovat. Nedávno jsme představovali patologii. Myslela jsem si, že tento lékařský obor je hlavně o pitvání, ale byla jsem vyvedená z omylu. Devadesát procent náplně práce patologů tvoří zkoumání živých tkání pacientů. Takže se člověk pořád něco učí.