Článek
Během našeho povídání se nechala Zlatá slavice slyšet, že není jen Lucií Bílou, ale i Hankou Zaňákovou: „Lucie nosí podpatky a Hanka tenisky, Lucie má natupírované vlasy a Hanka rozpuštěné, Lucie má make-up a Hanka na rtech jen jelení lůj.“ Vy teď máte příležitost přečíst si o obou z nich.
Zakrátko se rozjede vaše „Černobílé turné“. V čem bude jiné než všechna předešlá?
Myslím, že jsem ještě nikdy neměla tak vymazlenou scénu, tolik tanečníků a efektů. Představení bude velmi vizuální. Bude to velká show pro oko. Zárukou toho, že to bude jiné, je pan režisér Jeffo Minařík, se kterým spolupracuji na pořadu „Česko Slovensko má talent“. Tento člověk dělá věci, které mě neustále překvapují.
Společná vystoupení a duety s Karlem Gottem jsou už tradicí.
Takže budete poprvé na svém turné tancovat?
Kdyby mě bavilo tancovat, tak už to dávno dělám. Pokud mě donutí pan choreograf Miňo Kereš k nějakým pohybovým kreacím, tak si zaslouží metál za statečnost a „práci se dřevem“. Každý má svůj styl, ve kterém se cítí dobře. Já mám styl zpívání, kde se nejde příliš hýbat. Moje písničky vyžadují zpevněné tělo, které stojí pevně v kramflecích – a to doslova.
Černobílá má asi hlubší symboliku než jen to, že budete vystupovat v bílých a černých kostýmech, viďte?
Nejde o barvy, ale spíš jde o mé pocity, jak se mi mění život. Černá a bílá může znamenat pláč a smích, dobro i zlo. Aby byl svět v harmonii, jsou potřeba obě tyto strany. Já jsem sice Bílá, ale chodím v černé. Na tom ale není nic smutného, protože černá vzniká tím způsobem, že se smíchají všechny barvy. Já proto vlastně chodím oblékaná nejbarevněji a nejveseleji ze všech. (smích)
Přestože Lucie dává přednost černé, tvrdí o sobě, že se obléká vlastně nejbarevněji ze všech zpěvaček.
Patří vaše účast v Česko Slovensko má talent k těm těžším životním zkouškám?
Jestli jsem dělala někdy něco těžkého, tak to byla právě tato práce. Musela jsem se naučit sebekázni, sebekontrole, učila jsem se posilovat hranice svých fyzických a psychických možností. Pracovali jsme čtrnáct hodin denně a bylo důležité neprošvihnout u žádného talentovaného soutěžícího jeho dvě minuty, během kterých nám chtěli ukázat to, co si pro nás celý život schovávali. Díky téhle náročné práci jsem přišla na to, že není třeba dělat malé věci, ale zatoužila jsem po velkých projektech.
Co dalšího velkého máte v plánu?
Aktuálně mám před sebou tři scénáře a rozhoduju se, který film budu točit. Když si člověk něco přeje, tak to jen vyvolá tam nahoru a najednou vám přijdou zajímavé nabídky do cesty, ani nevíte jak.
Lucie Bílá
Inspirovala jste se při tvorbě svého turné i velkým koncertem nějakého zahraničního kolegy?
Sama nechodím na obří koncerty. Byla jsem všehovšudy třikrát a pokaždé se něco semlelo. Naposledy jsem šla na Slovensku na koncert Beyoncé a až na místě jsem s hrůzou zjistila, že jsem si od přátel koupila falešné lístky. Ve skutečnosti to byla ale cenná zkušenost. Prosím tedy všechny fanoušky, aby si kupovali lístky tam, kde je jistota, že budou pravé. Nechtěla bych, aby tohle zažili.
Jak sbíráte energii před náročným programem?
Jsem vlastně vrcholový sportovec a chystám se na olympiádu. Kdyby někdo věděl, jak mám tvrdý režim, co můžu jíst, a co naopak nesmím, tak by se mnou nikdo neměnil. Ještě mám pár týdnů velice tvrdého řádu před sebou.
Je pravda, že jste prošla taky jistou detoxikační kúrou?
Čeká mě náročné období a chtěla jsem na to svoje tělo připravit. Dala jsem si deset dní detoxikační fáze. Následuje pak detoxikační dieta. Díky ní mi sednou všechny připravené kostýmy.
Výlety do světa filmu si zpěvačka vždy užívá. V diváky milované komedii Babovřesky Zdeňka Trošky si střihla cikánku Aranku, která se vrací z Kanady se svým partnerem Dežem, aby tu pokřtili své jedenácté dítě.
Cvičíte stále s trenérem?
Zjistila jsem, že posilovna pro mě není. Víc mi vyhovuje jóga, která mi vyrovnává hlavu a přitom dělá moje tělo hezky ženské. Mám výhodu, že mám doma bazén a saunu, a tak si všechny tyto věci můžu dopřávat doma, včetně tříhodinové thajské masáže, kterou absolvuji jednou za dva týdny. Někdy je to náročné, ale jsem ráda, že se mi za to tělo odměňuje.
Jak trávila Lucie Bílá léto?
Mám pocit, že letos jsem strávila naprosto ideální prázdniny, protože byly aktivní a to mi vyhovuje. Prvních čtrnáct dní bylo ve znamení Česko Slovensko má talent, potom jsem nafotila kampaň s fotografkou Ankou Mrázek Kovačičovou, která umí dokonale vystihnout ženskost, a vyzkoušela jsem si i práci s ruským týmem. S jedním z nejuznávanějších ruských fotografů jsme nafotili něco na Vltavě a zaletěli jsme si i do Černé Hory.
A byla jste taky s rodinou?
Byla jsem na chalupě na Malé Skále a s partnerem a přáteli jsem sjížděla nedalekou řeku Jizeru. Při tom jsem zjistila, že já jsem srdcem vodák i v běžném životě. S každým se zdravím ahoj, s každým si povídám. Zamilovala jsem si to, všichni jsou si rovnocenní, lidi se na vodě nerozdělují podle žádného postavení, všichni si pomáhají.
Kromě koncertů jsou její doménou i muzikály – naposledy ztvárnila roli princezny Amneris v Aidě autorů Tima Ricea a Eltona Johna.
Váš syn oslavil osmnáctiny. Má nějakou brigádu?
Filip je kluk, který je celý já. Cokoli, co k němu přijde nepřirozenou cestou, se k němu nedostane. Nechtěla bych ho do ničeho nutit. Život není jednoduchý a vím, že i jeho čekají horké chvilky. Chtěla bych proto, aby si mládí užil pořádně plnými doušky.
Nechala jste se slyšet, že o něj míváte velký strach, což se zhoršilo v momentu, kdy začal sám řídit auto. Jak s tím bojujete?
Člověk se nesmí bát. Když se s ním loučím, tak mu neříkám Dávej na sebe pozor, ale loučím se s ním slovy Šťastnou cestu domů, těším se, až se vrátíš. Když člověka varujete, tak se může tak stresovat, že se třeba něco stane.
Se svým partnerem Petrem Makovičkou chodíte už čtvrtým rokem. Čím to, že tento váš vztah tak dobře funguje?
Je trpělivý, tolerantní a vyrovnaný. Jde z něj zvláštní klid, tak si na něj lidi nedovolí. Je to můj štít a rodina. Vrátil mi do života věci, na které jsem pomalu zapomněla, jako jsou společné večeře, rodinné tradice, návštěvy přátel, takové ty obyčejné věci.
Je přesvědčená, že Petr Makovička je konečně ten pravý. Vztah ale svatbou zatěžkávat nehodlá. Zároveň však dodává: „Nikdy neříkej nikdy.“
Naučil se vás vnímat jako člověka, a ne jen jako zpěvačku?
On mi často říká, že obdivuje Lucii a miluje Hanku. My jsme totiž dvě. Když mě někdo oslovuje Haničko, tak mně to v uších zní jako „miláčku“. Hanka je moje soukromí, můj svět, kam se schovávám.
Je výhoda, že Petr není ze showbyznysu?
Láska si nevybírá, nepochybuju o svých bývalých láskách. Nevybírala jsem si ho proto, že není z branže, to jen tak vyšlo. Dobré je, že si můžeme vzájemně vážit jeden druhého a můžeme si pomáhat. Když si povídáme o svých pracích, tak zároveň odpočíváme. Myslím si, že takový námořník by měl jet na prázdniny na hory a horolezec se potápět.
Zpečetíte vztah svatbou?
Líbí se mi to tak, jak to je. Já bych náš vztah nezatěžkávala takovou zkouškou, jakou je svatba. Za ty čtyři roky jsme se stali nejlepšími přáteli. On je moje rodina, moje láska a moje zázemí a já bych na tom nechtěla nic měnit. Život mě tolikrát překvapil, že bych nechtěla nic plánovat, na druhou stranu ani nechci říkat, že se to nikdy nestane.
