Léčivé bylinky svaté Hildegardy, které se využívají dodnes

Svou rajskou zahradu v benediktýnském klášteře v německém Bingenu věnovala právě léčivým rostlinám a mnohé její recepty pro ozdravění těla i způsoby využití bylin jsou platné dodnes.

„Kdo nehledá, ten nenajde. Proud neteče k lidem, kteří ho sice znají, ale nechtějí k němu přijít. Oni k němu musí přistoupit, pokud si chtějí nabrat jeho vodu,“ napsala svatá Hildegarda z Bingenu přezdívaná Sibyla Rýnská (1098–1179). Byla křesťanskou mystičkou, spisovatelkou a básnířkou, ale také přírodovědkyní a lékařkou.

Usilovala o zdravý způsob života, znala a využívala léčivé byliny a zanechala po sobě úctyhodné dílo. Z řady jejích spisů jmenujme zejména její encyklopedická díla a vědecká pojednání z oboru medicíny (Liber simplicis medicine a Liber composite medicine).

Zpracovala v nich problematiku bylinkářství a dalších léčiv a mnohé z jejích poznatků potvrzuje i dnešní moderní věda. Některé z jejích oblíbených bylin můžeme s úspěchem používat i my v běžném životě.

K léčení se od nepaměti užívaly jak listy révy vinné, tak červené i bílé víno v tekutém stavu jako alkoholický nápoj. A to pro povzbuzení, zahřátí, ale především jako výborný základ pro řadu léčivých směsí.

Sv. Hildegarda v něm s oblibou macerovala, tedy louhovala nejrůznější byliny. Výborné bylinkové víno, které je účinnou prevencí nastuzení ledvin a plic, si můžete připravit i dnes.

V jednom litru přírodního bílého vína, nejlépe ryzlinku, krátce svařte 150 g pravého včelího medu a přidejte silný odvar pelyňku (na jaře můžete využít čerstvou pelyňkovou šťávu). Hořká chuť pelyňku by neměla překrývat sladkou chuť vína a medu.

Pravidelně upíjejte obden ráno na lačno dva až tři doušky. Na jaře jde o výbornou očistnou kúru a před zimou si tak posílíte ledviny. Nápoj podle abatyše ohřívá žaludek, čistí orgány v těle a tím celkově posílí celý organismus.

Svými účinky se tento kořen podobá zázvoru a sv. Hildegarda ho považovala za všelék. Odstraňoval podle ní zejména plísně z těla a očišťoval krev.

Galgánový kořen snižuje zánětlivost, podporuje trávení, ale aktivuje i mozkovou činnost a vylepšuje kardiovaskulární systém. Z čerstvého kořene se mohou dělat vývary, sušený je výborný na čaj.

Mužům se nově doporučuje popíjet čaj z galgánu pro zlepšení kvality spermatu a pro větší počet i rychlost spermií. Tato rostlina patří mezi silné antioxidanty, zbavuje tedy tělo nepotřebných škodlivých látek. Proto se také doporučuje po chemoterapii nebo dlouhodobém užívání léků.

Ve středověku se kořen kostivalu běžně užíval v případě zlomenin a krevních podlitin, kdy nebyla narušená kůže. Rostlina je totiž jedovatá.

Kořen se nastrouhal, povařil a přiložil na problematické místo. Rostlinná kaše ztvrdla a končetinu fixovala. Různé kostivalové masti jsou dobře známé a používané i dnes. Doporučují se na zklidnění kloubů, svalů, šlach, zlepšují funkci pohybového aparátu.

Vhodné jsou pro sportovce a těžce pracující, ale i při rehabilitaci po zlomeninách. Poskytují nejen úlevu od bolesti, ale pomáhají i regeneraci.

I když nám název evokuje jablka, lahodnou chuť rozhodně nečekejte. Jablečník chutná nahořkle, svíravě, přesto bychom nad ním neměli ohrnovat nos. Je to silná bylina, která zlepšuje především záněty průdušek a pomáhá s vykašláváním. A také se užívá při problémech se žlučníkem a trávením, podporuje i činnost srdce.

Připravují se z něj čaje a nálevy, zevně ho pro jeho protizánětlivé účinky můžete přikládat na špatně se hojící rány. Sv. Hildegarda tuto bylinku doporučovala i na hluchotu, což současná věda nepotvrzuje.

Jablečník nicméně působí i na nervovou soustavu, takže kdoví, třeba se její tvrzení ještě prokáže.

Učená abatyše užívala bukvici zevně pro zlepšení spánku a proti silnému psychickému vyčerpání. Čerstvá či sušená bylinka se před spaním dávala do těsné blízkosti pacienta, aby navodila uvolnění a zlepšila usnutí.

V současnosti se ví, že tato bylina mírně snižuje krevní tlak a opravdu působí proti nervovému vypětí. Používá se tedy při nespavosti, neuróze, dokonce se doporučuje na určité druhy epilepsie. Pro lepší spaní se dnes užívají bylinkové polštáře právě s bukvicí lékařskou.

O tomto báječném, lehce pikantním koření jsme se již několikrát zmiňovali. A patřilo i k oblíbeným v benediktýnském klášteře sv. Hildegardy.

Saturejka se hojně přidávala do polévek, pomazánek, různých příloh apod., což vřele doporučujeme i dnes. Čaj z této byliny má příjemnou chuť a dá se pít preventivně. Podporuje dobré trávení, odstraňuje plynatost, má mírné antiseptické účinky a působí i proti srdeční slabosti.

Sv. Hildegarda navíc tuto léčivku doporučovala i při dně, což se shoduje i s dnešními poznatky vědy.