Článek
Zmíněná komedie vizuálního perfekcionisty Wese Andersona se odehrává v detašované redakci amerických novin ve fiktivním francouzském městě a oživuje sérii reportáží publikovaných v časopise Francouzská depeše.
V evropském romantickém dramatu Miloval jsem svou ženu hraje rozmarnou Francouzku Lizzy, kterou si holandský kapitán nákladní lodi Jakob Storr vezme kvůli sázce a kupodivu tím vznikne milostný příběh jako z pohádek Tisíce a jedné noci.
„Byla jsem nadšená, když mě oslovila známá maďarská režisérka Ildikó Enyediová. Líbil se mi jak scénář, tak i holandský herec,“ říká Léa s úsměvem.
Po boku Benicia Del Tora si zahrála v komediálním snímku Francouzská depeše Liberty, Kansas Evening Sun.
Půvabná Pařížanka nedávno přiznala, že o tom, čím bude, neměla dlouho ani ponětí.
„Jako mladá dívka jsem totiž nevěděla, co chci a co budu schopná dělat. Až nyní, s přibývajícím věkem a už jako maminka čtyřletého Georgese, se cítím volněji a sebevědoměji, i když plachost z dětství ve mně přetrvává dodnes,“ přiznává.
Dcera Henriho Seydouxe a Valérie Schlumbergerové je jedním ze sedmi dětí ze dvou různých manželství svých rodičů, vlastním sourozencem je jí jen starší sestra Camille Seydouxová.
„Nevlastní sourozenci si mysleli, že jsem divná. Vypadala jsem jako kluk. Ze školy jsem si totiž domů nosila vši, a tak mě neustále stříhali na krátko. Navíc sestra Camille chtěla mít spíš bratra, a tak mě jako kluka oblékala. Byla jsem z toho smutná,“ říká herečka.
S katastrofou jaderné ponorky se musela vyrovnat v dramatu K-141 Kursk.
Rodiče se rozvedli, když jí byly tři roky. Matka je filantropka a zakladatelka butiku Compagnie d’Afrique du Sénégal, v rámci něhož propaguje práci afrických umělců, Léin otec je generálním ředitelem francouzského elektronického obra Parrot.
„Rodiče byli často pryč, a protože nás dětí bylo tolik, byla jsem ztracená v davu, často jsem se cítila velmi osamělá. Někdy mi připadalo, že jsem sirotek,“ vzpomíná na dětství.
Matku neoslnila
Jako úplně malá chtěla zpívat. „Nemám úžasný hlas, ale díky zpívání jsem se cítila svobodná. Až v dospělosti se na obzoru objevilo herectví. Matka si sice zahrála ve filmu režiséra Maurice Pialata Našim láskám z roku 1983, ale herečkou nikdy být nechtěla,“ říká. A nevěnovala ani pozornost filmové kariéře své dcery a ignorovala ji tak, že to až zaráží.
„Vzpomínám si na jeden moment z roku 2011. Letěla jsem zrovna do Kanady točit Mission: Impossible – Ghost protocol, když mi matka zavolala a ptala se, co vlastně dělám. To už jsem měla za sebou řadu francouzských filmů a několik amerických. Ona vždycky žila ve vlastním světě. Ani můj dědeček Jérome Seydoux, který je předsedou významné filmové produkční a distribuční společnosti Pathé, neměl sebemenší zájem o moji kariéru. Moje rodina nikdy nezvedla prst, aby mi pomohla. Ani jsem o nic nikdy nežádala.“
Zvítězil talent
Netrvalo dlouho a prokázala, že žádnou pomoc nepotřebuje. Její přitažlivost, talent, pracovitost a všestrannost oslovily ty nejlepší tvůrce.
Quentin Tarantino ji obsadil do Hanebných panchartů (2009), Ridley Scott jí dal tři scény v Robinu Hoodovi (2010) a Wes Anderson, poté, co s ní pracoval na reklamním spotu pro módní značku Prada, ji přizval k natáčení slavné komedie Grandhotel Budapešť (2014).
A pak tu byl Woody Allen, který, očarován jejími fotografiemi, ji vybral do Půlnoci v Paříži (2011).
„Plachost, kterou jsem pociťovala v dětství, přetrvávala a byla jsem příliš nervózní na to, abych si opravdu užila práci s Tarantinem a Scottem, ale Anderson a Allen jsou mým šálkem čaje.”
Roli Madeleine si s Danielem Craigem v bondovce Není čas zemřít s chutí zopakovala.
Pro její četné přednosti si ji pro film hned od začátku nevybírali jen nejznámější režiséři, ale i herci. Tom Cruise ji obsadil do zmíněného Mission: Impossible – Ghost Protocol hned poté, co se s ní poprvé setkal.
Následovala nabídka Daniela Craiga, aby si zahrála Madeleine Swannovou v bondovce Spectre (a té letošní Není čas zemřít).
Stydlivá, ale ne nevinná
O svém soukromí moc nemluví, říká, že když nenatáčí, je prostě jen se svou rodinou – jejím partnerem je o třináct let starší herec André Meyer a se čtyřletým synem Georgem ráda chodí do muzeí. Třeba do Musée d’Orsay a do Louvru, kde je jejím oblíbeným obrazem Falešný hráč karet od Georges de La Toura.
Obraz ze 17. století zobrazuje muže hrajícího karty, který je obklopen třemi postavami představujícími chtíč, hazard a chamtivost. Muž symbolizuje nevinnost, ostatní jsou to zkažené v jeho životě.
Víte, že...
- Od roku 2012 byla tváří vůně Candy značky Prada.
- Je teprve druhou herečkou, která si zopakovala roli Bond girl (Spectre a Není čas zemřít).
- V červenci 2021 byla pozitivně testována na covid-19 a byla v izolaci ve svém pařížském domě. Kvůli tomu se nemohla zúčastnit letošního filmového festivalu v Cannes.
- Letos natočila komedii Francie, kde jako novinářka žongluje se svou rušnou kariérou a osobním životem. Co nevidět se objeví i ve sci-fi thrilleru Davida Cronenberga Zločiny budoucnosti s Kristen Stewartovou a Viggem Mortensenem a těší se i na práci na sci-fi melodramatu Bertranda Bonella Krása po boku Gasparda Ulliela.
„Vždycky si při pohledu na něj říkám, jaká jsem já? Stydlivá, ale ne nevinná,“ vysvětluje Léa a pokračuje: „Psychicky mi hodně pomohlo mateřství. S Georgem jsme jako jedno tělo. Vím, jak se cítí, vím, co má rád. Když jsem s ním, nebojím se ničeho. Je to prostě nádhera. S ním si připadám, jako by i mně byly čtyři roky.“