Kvalitní spánek ovlivňuje zdraví

Nedopřejeme-li dlouhodobě našemu tělu dostatek odpočinku nebo je náš spánek nekvalitní, může to mít vliv na vznik kardiovaskulárních chorob a dalších nemocí.

Spánek je stav organismu, kdy jsou sníženy reakce na vnější podněty, je omezena pohybová aktivita a mění se činnost většiny systémů, zejména v mozku.

Během noci se střídají dva typy spánku podle mozkové aktivity, a sice spánek bez rychlých očních pohybů (NREM) a s rychlými pohyby očí (REM).

NREM spánek se dělí na tři fáze. První nastává mezi spánkem a bděním, kdy můžeme reagovat se zpožděním na oslovení a udržet tělo vsedě. Ve druhé fázi už tělo v labilní poloze neudržíme. Nejpomalejší je mozková aktivita během třetí fáze NREM spánku.

U REM spánku je aktivita výrazně vyšší. „Během REM spánku je mozková aktivita srovnatelná s bdělým stavem a zdají se nám sny, které mají emotivní, zážitkový nebo sexuální obsah,“ říká prof. MUDr. Karel Šonka z Neurologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. LF UK a dodává: „V NREM spánku převládají sny nezáživné a banální.“ Během celého spánku se NREM/REM fáze opakují třikrát až pětkrát.

Každý člověk má někdy tendenci zkracovat dobu svého spánku. Podle Americké akademie spánkové medicíny a Americké společnosti pro výzkum spánku však spánek kratší než sedm hodin zvyšuje u dospělého člověka riziko vzniku kardiovaskulárních onemocnění, cukrovky, poruchy nálady, nehody a kratší délky života.

„Některé statistiky ukazují, že s kratším dožitím může být spojován i příliš dlouhý spánek, tedy delší než devět hodin. Za normální dobu spánku považujeme šest až devět hodin,“ uvádí prof. Karel Šonka.

Delší spánek sám o sobě není škodlivý. Změny v jeho délce ale mohou u některých lidí vyvolat silné bolesti hlavy nebo až migrény.

„Mladí lidé bývají schopni i po přiměřeně dlouhém nočním spánku spát hlubokým spánkem ještě i v dopoledních hodinách. Probuzení jim pak může připadat nepříjemné a je pro ně obtížné se dostat do plného intelektuálního tempa,“ popisuje prof. Karel Šonka.

Elektronická média mohou působit jako rušivý element a tím nás připravit o klidné usínání. „Svítící monitory i těch nejmenších zařízení vyzařují intenzivní světlo, které aktivuje část mozku, čímž spánku zabraňují.

Proto pokud se chcete v klidu vyspat, nechte své mobily, tablety a počítače před spaním vypnuté nebo je mějte daleko od lůžka či v jiné místnosti,“ radí prof. Karel Šonka.

O dobrý spánek je potřeba dbát i na dovolené, na kterou se mnoho lidí už chystá, a to i do velmi vzdálených krajin.

Na cestách do vzdálenějších destinací se potkáte s jet lagem, tedy jevem spojeným s rychlou změnou časového pásma. Projevuje se únavou, nevolí, nespavostí v noci a nevýkonností ve dne.

„Citliví cestovatelé na sobě mohou jet lag zpozorovat již po překročení dvou časových pásem. Výraznější bývá při cestách na východ,“ vysvětluje prof. Šonka.

Zkušenosti s kvalitou spánku v novém prostředí mohou být různé. Někdo spí v cizím prostředí lépe než doma. Často však nové prostředí aktivuje myšlení, a tím brání klidnému usnutí. Pokud patříte k těm, kterým se na dovolené spí hůř, může vám pomoci dostatek přiměřeného pohybu během dne, střídmost v jídle a mírné pití alkoholických nápojů.