Článek
Asi nejpodivuhodnější hostinu v českém filmu připravili kuchaři pro habešského císaře ve snímku Obsluhoval jsem anglického krále. Na začátku nutno podotknout, že se nikdy v žádném našem hotelu neuskutečnila. Bohumil Hrabal prý viděl ve Švýcarsku tzv. slavnostní hostinu beduínů, kterou se pak nechal inspirovat.
Ve filmu se však odehrála přesně podle jeho popisu. Tedy 31 hostů a 31 číšníků, stůl široký 2,40 a dlouhý 11 metrů a všechno jídlo skutečné, nic kašírovaného.
Jiří Menzel
Antilopa se nekonala
Hlavní chod tvořila velbloudí roláda, plněná různými druhy masa, mezi nimiž nechybělo ani antilopí. „Všechny suroviny se sice tepelně upravovaly, ale velbloud ani antilopa mezi nimi nebyli,“ uvádí na pravou míru Václav Šmíd, jenž při natáčení působil jako gastronomický poradce.
Velbloudí kýtu nahradil obrovitý plát hovězího, nadívaný vepřovou fáší a vejci natvrdo. Hotová roláda o průměru 35 cm se ještě syrová pokrájela na kilogramové porce, které se pak samostatně upekly v alobalu.
Její konzumace však byla problematická, natáčení této scény spolklo celý den. Na konci už bylo maso nejen nefotogenické, ale musel rozhodnout lékař, zda se dá ještě jíst.
Patálie s párou
Nezapomenutelný je i tanec českých účastníků hostiny, nadýchaných páry stoupající z velbloudí rolády, jejichž extázi nezúčastněně přihlíží habešská strana.
„Při dlouhém natáčení jídlo chladlo a pára prostě nebyla. Zasáhli tedy pyrotechnici. Na talíř dali hořlavé tyčinky, zapálili je, zakryli poklopem, po jehož zvednutí se měl vyvalit dým,“ vzpomíná Václav Šmíd.
Nevyšlo to poprvé ani podruhé, prudký pohyb gloše (poklopu na jídlo) hnal kouř do stran. Až Jiří Menzel přišel na to, že jen pomalé zvedání kolmo vzhůru, vytáhne nahoru i páru.
I další luxusní pokrmy se markýrovaly. Pavel Nový v roli generála si slastně pochutnával na ústřicích, ale v lasturách měl kompotované liči s trochou láku. Na francouzské tabuli uprostřed se spoře oděnou Julinkou zase kralovali hlemýždi po burgundsku. Nebyli však nadívaní sekaninkou ze šnečího masa, šalotky, česneku, spařeného morku a strouhanky, nýbrž uzeným lososem utřeným s máslem.
Inu, svět chce iluze a filmové jsou v tomto ohledu prvotřídní.
| Slavné kulinářské hlášky | |
|---|---|
| Znění | Film |
| Pramen zdraví z Posázaví | Ať žijí duchové |
| Pivo ze sedmého schodu | Vesničko má středisková |
| Kolik třešní, tolik višní | Jáchyme, hoď ho do stroje |
| Alkohol podávaný v malých dávkách neškodí v jakémkoliv množství | Limonádový Joe |
| Teď bych si dal přece jenom něco k pití, jestli by něco bylo? No, máme tady výborný koláčky | Samotáři |
| Rohlíčky jsou dnes zvlášť vypečené | Císařův pekař |
| Nežereš maso, nepoznáš vtip! | Knoflíkáři |
| Sem si dovolil na ukázku ze své zahrádky: pár švestiček | Marečku, podejte mi pero |
| Přátelé, já bych vám to vopravdu neradil, já totiž všecko sežeru. | Slavnosti sněženek |
Slavnosti sněženek: Se šípkovou, ne se zelim
| 600 g kančí kýty, 100 g anglické slaniny, 100 g cibule, 80 g kořenové zeleniny, pepř celý, nové koření, tymián, jalovec, citrón, 120 ml oleje, 6 lžic octa, 10 lžic červeného vína, 80 g hladké mouky, 100 g šípkové zavařeniny, 50 g cukru, sůl. Zelí: 450 g kysaného zelí, 50 g cibule, 50 g tuku, 20 g hladké mouky, cukr |
|---|
| 1. Kančí naložíme přes noc do směsi pokrájené zeleniny, koření a oleje. Další den maso rozdělíme na medailonky, které obalíme v mouce a opečeme. |
| 2. Kořenovou zeleninu z nálevu orestujeme spolu se slaninou, cukrem, zalijeme octem a polovinou vína a udusíme doměkka. |
| 3. Šťávu z masa vydusíme na tuk, zaprášíme moukou, zalijeme zbylým vínem a vmícháme šípkovou zavařeninu. Omáčku dochutíme a přecedíme. |
| 4. Drobně nakrájenou cibuli orestujeme na tuku a přidáme mouku. Zelí uvaříme, zahustíme cibulovou jíškou a provaříme. Pak přidáme podle chuti cukr. |
| Tip: Podáváme nejlépe najednou obě varianty s houskovým knedlíkem. Žádný antagonismus na talíři rozhodně nehrozí. |
Byl jednou jeden král: Lívance Přiměřeně, přiměřeně
| 20 g droždí, 100 g cukru, 6 dl mléka, 400 g hladké mouky, 1 vejce, sůl, citrónová kůra, zakysaná smetana, skořicový cukr, čerstvé borůvky, lístky meduňky na ozdobení, olej na smažení |
|---|
| 1. Z droždí, lžičky cukru a malého množství vlažného mléka připravíme kvásek, který necháme vzejít. |
| 2. Pak do něj přidáme zbylé vlažné mléko, vejce, citrónovou kůru, mouku, promícháme a dáme kynout. |
| 3. Z těsta usmažíme lívanečky, které podáváme obalené ve skořicovém cukru. |
| Tip: Lívance chuťově rozzáří borůvky (může být i kompot), zakysaná smetana, šlehačka a lístek meduňky. |
Slunce, seno, jahody: Takovej králík dobrej…
| 1 králík, 25 g anglické slaniny, sůl, 80 g cibule, 50 g másla. Bramborové knedlíky: 750 g brambor uvařených ve slupce, 1 vejce, 150 g hrubé mouky, 150 g krupice, sůl |
|---|
| 1. Králíka opláchneme, naporcujeme, osolíme a dáme do pekáče. |
| 2. Přidáme k němu hrubě nakrájenou cibuli, slaninu a máslo, vše mírně podlijeme a pečeme. Při tepelné úpravě přeléváme maso výpekem a podle potřeby doplňujeme vodu. |
| 3. Brambory nastrouháme, promícháme s vejcem, moukou, krupicí, osolíme a vypracujeme tužší těsto. |
| 4. Těsto rozdělíme na dílky a vyválíme šišky, které dáme do vroucí vody a zvolna vaříme 20-25 minut. Po vyjmutí knedlíky nakrájíme na plátky. |
| Tip: Králíka příjemně oživí, peče-li se společně s očesnekovaným bůčkem. |
Pelíšky: Nefalšované vídeňské knedlíčky, nebo snad noky?
| 750 g brambor uvařených ve slupce, 1 vejce, 150 g hrubé mouky, 150 g krupice, 5 rohlíků, sůl |
|---|
| 1. Brambory nastrouháme, rohlíky nakrájíme na kostičky. |
| 2. Obojí smícháme s vejcem, moukou, krupicí i solí a zpracujeme na tužší těsto. |
| 3. To rozdělíme na dílky, z nichž vyválíme kulaté bochánky o průměru 5 cm. Knedlíky pak zvolna vaříme v páře 20-25 minut. |
| Tip: Tato příloha se hodí snad ke každé kvalitní smetanové omáčce. My jsme je ochutnali se svíčkovou a nemělo to chybu. |
| Slavná jídla z českých filmů připravila Jitka Pokorná, šéfkuchařka lázeňského hotelu Bellevue-Tlapák v Poděbradech. |
Tři otázky pro Jitku Pokornou, šéfkuchařku lázeňského hotelu Bellevue-Tlapák v Poděbradech:
Všímáte si ve filmech jídla a stolování? Nacházíte v nich inspiraci?
Jídla a stolování si všímám kdekoliv, ne jen ve filmech. To už je profesní deformace. Filmová gastronomie však bývá specifická, hlavně u starších snímků. U nich nelze mluvit o inspiraci novými trendy, ale spíš o návratu ke kořenům a tradičním receptům našich babiček. A na ty já nedám dopustit.
Jaký film jste si nejvíc užila z kulinářského pohledu?
Mám ráda notoricky známé české filmy, hlavně Menzelovy Slavnosti sněženek, odehrávající se v nedalekém Kersku. Zvěřinové hody, tajné ujídání salámů při uzení či dršťková na půlnoc, to vše je nezapomenutelné. Také se ráda podívám na jihočeská Slunce, sena… která tak krásně zachycují jednoduchá, ale poctivá venkovská jídla, jako je třeba fašírka.
Prezidentem mezinárodní poroty letošního MFF je režisér István Szabó. Na co byste ho pozvala k vám do hotelu?
Tomuto jistě náročnému hostu bych doporučila předkrm s carpacciem ze svíčkové s bylinkovou redukcí a parmezánem. Pak tomatovou polévku s mozzarellou a čerstvou bazalkou - jako Maďar by mohl mít pro rajčata slabost. Hlavní chod by tvořilo jedno z nejžádanějších jídel našeho hotelu, steak z vepřové panenky na houbovém ragú s cibulovými kroužky. Sladkou tečku pak mandlový koláček s kysanou smetanou a malinami.
