Článek
„Pokud lidé přinesou nevhodnou potravu, například cukroví, pečivo nebo zbytky od stolu, můžou tím zvířata i zabít. Hladové zvíře sežere všechno, takže ten, kdo by měl být zodpovědný, je člověk.“
Řada drobnějších živočichů jako třeba pěvci se do záchranné stanice vůbec nedostane a uhyne někde v křoví. Co se týká vodních ptáků a větších savců, setkává se Zuzana Pokorná každou zimu s až desítkami případů otravy.
„Některým pacientům už se bohužel nedá pomoci. Umírají rychlou a bolestivou smrtí.“
Pečivo škodí
Nejjednodušší je přikrmovat ptáky, kteří létají do krmítek. K tomuto účelu jsou vhodná slunečnicová semínka, případně sušený hmyz. Protože ale v zimním období potřebuje zvěř hlavně doplnit energii (jedna mrazivá noc stojí drobné pěvce až dvacet procent jejich váhy), ideální volbou jsou lojové koule či lojové peletky dostupné například ve zverimexech. Na nasekaných jádrech lískových a vlašských ořechů si nejvíc pochutnají strakapoudi a brhlíci.
Drobnému ptactvu prospějí i sušené bobule, například bezinky, jeřabiny a plody hlohu. „Rozhodně ptákům nenabízejte zbytky z kuchyně, nic sladkého, slaného ani jinak kořeněného, protože zvířecí organismus to nedokáže strávit a může zkolabovat,“ podotýká ošetřovatelka.
Obsahem krmítka vezmou zavděk i veverky, které bývají v zimě březí a často už v únoru rodí mláďata. Také mají rády semínka a jadérka, jenže ruch na místech, kam se slétají ptáci, je odrazuje. Můžete jim pořídit speciální uzavřené krmítko s otevírací stříškou, kam se nikdo jiný než veverka nedostane.
Nejlepší jsou granule
Je chyba věšet ořechy, ovoce a zeleninu na provázky, v horším případě háčky ve snaze nastrojit zvířatům stromeček.
„Jakmile jim dáme něco nepřirozeného, nemusí si s tím umět poradit a sežerou to všechno, což jim může přivodit velké potíže.“
Potravu pro zvěř nikdy nezavěšujte na strom.
Volně žijícím živočichům nesvědčí ani krmení pečivem. Když se o svátcích lidé ve velkém vypraví krmit kachny nebo labutě, kolikrát už jsou vodní ptáci tak přesycení, že žrádlo odmítají. Jak je však možné, že zároveň trpí podvýživou?
Zuzana Pokorná to vysvětluje tím, že jim lidé nosí takzvané prázdné kalorie ve formě pečiva. To nemá prakticky žádnou nutriční hodnotu, takže pak zvířatům chybí vitaminy, minerály i stopové prvky z jiné potravy, což škodí zejména mláďatům.
„V minimálním množství pečivo sice výrazně neuškodí, ale raději bych volila zeleninu – nasekaný salát a nastrouhanou mrkev – nebo obilniny typu pšenice, ječmene a kukuřice. Tím nejlepším způsobem, jak vodním ptákům přilepšit, jsou granule určené přímo jim. Obsahují směs zeleniny a obilnin a jsou k dostání ve specializovaných prodejnách.“
Jinými slovy na procházku spojenou s „házením kachnám“ byste se měli připravit, ne doma popadnout to první, co vám přijde pod ruku.
Citliví přežvýkavci
Vůbec nejcitlivější skupinou zvířat, u které toho člověk může pokazit nejvíce, jsou přežvýkavci. „Jestliže srna sežere pár rohlíků navíc, dokáže ji to zabít,“ mluví ze zkušenosti ošetřovatelky Zuzana Pokorná a dodává, že pokud má člověk do lesa přinést něco nevhodného, ať radši nenosí nic.
„Městské lesy, které lidi o svátcích berou útokem, obývá třeba jen deset kusů srnčí zvěře. Stačí, když každý přinese rohlík, a způsobí lokální katastrofu,“ varuje.
Chcete-li zvěři prospět, dopřejte jí především kvalitní seno a v omezené míře mrkev a jablka uložené do krmelce či na jiné suché místo, aby potrava vlhkem nezplesnivěla. Ideální je poradit se s místním mysliveckým hospodářem. Zdrženliví bychom měli být i u ohrady s hospodářskými zvířaty.
Do krmelce je ideální přinést kvalitní seno.
„Platí základní pravidlo, že nikdy nekrmím zvíře, které někomu patří. Téměř denně si na sociálních sítích můžete přečíst, kolik a kde uhynulo koní nebo ovcí jenom proto, že jim někdo naházel, co neměl.“
Oproti minulosti se také na ohradách čím dál častěji objevují cedule zakazující krmení. Co způsobilo, že se z toho v posledních letech stalo téma?
„Dříve lidé pečivo nasušili pro králíky a další hospodářská zvířata, která chovali sami nebo jejich příbuzní. Dneska zbytky nemají kde zužitkovat, tak jimi krmí zvěř. Zároveň se více než kdy jindy šíří informace o tom, proč by to dělat neměli,“ uzavírá Zuzana Pokorná.