Když trápí pálení žáhy

Příčinou pálení žáhy je to, že se nám žaludeční kyseliny a trávicí šťávy začnou částečně vracet do jícnu nebo i do úst. Příčinou je netěsnost svěračů mezi žaludkem a jícnem. Může být daná vrozeným sklonem k této poruše nebo jde o důsledek zápolení orgánů s přemírou jídla.

Většinou stačí, když budeme jíst pomalu, rozumné porce a pečlivě je rozkoušeme. Případně omezíme potraviny, které snáz vyprovokují vznik potíží. Pokud nás žáha přesto začne trápit, můžeme zkusit sklenici vody, trochu mléka anebo přípravek z lékárny. Mně spolehlivě pomáhá hlávkový salát, čínské zelí či okurky. Syrové, případně nakrájené do salátu.

Když se problém ozve ve chvíli, kdy si lehneme, můžeme ho zmírnit nebo odstranit tak, že podložíme hlavu, případně i hrudník, polštářem. Ohrožené partie se tak ocitnou výš než břicho. Šťávy a kyseliny pak nemohou tak snadno stoupat vzhůru.

Rizikem pro vznik žáhy, odborně pyrózy, je také nadváha nebo práce, při které jsme sehnutí k zemi a tlačíme si na břicho. Případně užívání některých léků na srdce, dýchání, vysoký krevní tlak, na psychické uvolnění atd.

Může se objevit také u maminek, které čekají miminko. S postupujícím těhotenstvím se zvětšující děloha začne tlačit zespoda na žaludek. Vliv však mají i měnící se hladiny hormonů. Snižují totiž sevření jícnového svěrače. Po porodu se tato porucha u naprosté většiny žen upraví. Sama a přirozeně. S ní zmizí i pálení žáhy.

Pokud se ale vytrvale vrací, měli bychom navštívit lékaře. Ten nás vyšetří a zjistí, jestli nejde o tzv. reflux, tedy poruchu vyvolanou nedomykavostí svěračů mezi žaludkem a jícnem.

Může pak pacientovi předepsat antacida, tedy léky, které snižují překyselení žaludku, případně pilulky omezující tvorbu žaludečních šťáv. Anebo tabletky, které podporují stahy střev, urychlují zažívání a zamezují návratu žaludečních šťáv.

Smysl mají i režimová opatření: menší porce jídla rozložené do více dávek denně a omezení rizikových potravin. Pomůže i to, když si místo tučného masa dáme libové, dopřejeme si víc ovoce a zeleniny, místo smažených jídel budeme jíst častěji ta vařená nebo dušená apod.

Při vážnějších potížích si lze pořídit polohovací lůžko a na něm spát s hlavou výš, než je zbytek těla. Jak už zaznělo, tato pozice znesnadňuje vzestup šťáv.

Malé úniky šťáv, tedy drobné refluxní příhody, nejsou nic mimořádného. Dochází k nim relativně běžně, přes den i v noci během spánku. Zdravý organismus si s nimi poradí, aniž něco postřehneme.

Opakované vážnější epizody však dokážou poškodit sliznice jícnu nebo dýchacích cest. Podráždí je a naruší přirozené obranné mechanismy na jejich povrchu a poškozené části jsou pak náchylnější k infekcím. Jako důsledek refluxu jícnu se pak častěji vyskytují záněty ústní dutiny, zvýšená kazivost zubů nebo nepříjemný zápach z úst.

Pokud obsah žaludku unikne v noci až do dýchacích cest, projeví se reflux někdy chrapotem, nočním kašlem nebo dušností, případně i dýchacími potížemi podobnými astmatu. Výjimkou nejsou ani opakované záněty hrtanu, plic a další komplikace. Po delší době se někdy projeví i zhoubnými nádory v této oblasti.

U dětí, které trápí opakovaně angíny a infekce horních cest dýchacích, by se lékaři měli zajímat i o reflux jako jednu z možných příčin. Relativně často trápí nedomykavost žaludku kojence, kteří nemají ještě dostatečně vyvinuté svěrače. Snáz u nich tak dochází k ublinknutí.

Pokud je problém vážnější, dítě začne ztrácet zájem o kojení a rychle hubne. Řešením je opět zvýšit horní partii těla při spaní. Pokud postýlku dočasně nahradí speciální sedačka, poskytneme kojenci polohu, v níž se mléko spolu s žaludečními šťávami nedostane vzhůru jícnem tak snadno.

Lékaři maminkám někdy doporučují, aby dítěti zkusily smíchat mateřské mléko, které si odstříkají, se speciální umělou výživou. Ta bývá hustší než ta běžná. Většině malých dětí se totiž porucha sama upraví ve chvíli, kdy začnou jíst tužší nebo tuhou stravu.