Článek
Vyučená švadlena Hana Podolská (1880 - 1972) se díky své nezdolné píli, talentu a touze postupně dopracovala ke svému vlastnímu salónu, který od roku 1914 sídlil v paláci Lucerna. Se svým manželem, akademickým malířem a bohatým polským šlechticem Viktorem Podolskim podnik postupně rozšiřovali, až se po první světové válce změnil v luxusní modelový dům.
Hana Podolská byla podnikatelka tělem i duší. Zaměstnávala desítky švadlen, měla vlastní kloboučnictví a kožešnictví a pořádala módní přehlídky. O svých modelech informovala ve svém vlastním módním časopise. Jako modelky jsou v něm vyfoceny např. automobilová závodnice Eliška Junková, nebo herečka Anna Sedláčková. Se salónem Podolská spolupracoval mj. i uznávaný fotograf František Drtikol.
Konkurence
Největším konkurentem Hany Podolské byl Oldřich Rosenbaum, jehož salón sídlil ve Štěpánské ulici. Potkávali se také např. na pařížských módních přehlídkách. Chovali se k sobě však velmi kolegiálně. Když se např. vraceli z Paříže, pravidelně si telefonovali a domlouvali se, aby - inspirováni módní přehlídkou - nevyráběli stejné modely. V dnešní době nemyslitelné, že?
Zajímavá je historka, která se traduje o cestách Hany Podolské na pařížské módní přehlídky, kam ji doprovázela její dvorní návrhářka a kreslířka Hedvika Vlková. Na těchto přehlídkách se nesmělo fotit, a proto si paní Hana s Hedvikou vymyslely svůj systém, jak si zachovat zajímavé nápady, či téma pro inspiraci. Když prý paní Hanu některý z předváděných modelů zaujal, mrkla na Hedviku a ta jej rychle zaznamenala.
Podolská i Rosenbaum byli také jedni z prvních v Praze, kdo se rozhodli zaměstnávat profesionální manekýnky a manekýny. Manekýnky od Hany Podolské byly pověstné svou ladnou chůzí, na které si jejich zaměstnavatelka zakládala. Nejenže předváděly její modely na jejích přehlídkách a to i soukromých, ale spolu s Hanou Podolskou se objevovaly např. na dostizích v Chuchli. Pravidelně také jezdily do Mariánských lázní, kde se několikrát za den prošly po kolonádě pokaždé v jiném modelu. Tak dbala Hana Podolská na propagaci svých výrobků a nutno říci, že to vždy velmi dobře fungovalo.
Salón Podolské šil i kostýmy pro filmy
Modely od Podolské mohli lidé obdivovat i na filmovém plátně. Snad každý zná film Martina Friče Kristián a právě pro něj salón Podolská šil kostýmy. Adina Mandlová, hvězda zmíněného filmu, se v šatech od Podolské objevila v dalším snímku a to Katakomby. Možná si vzpomenete na scénu, kde si vybírá šaty na večerní slavnost. Na jednom záběru je také možno zahlédnou nápis na víku krabice: Modelový dům Hana Podolská.
Dalším filmem, který oblékala Hana Podolská, byla Maskovaná milenka v hlavní roli s Lídou Baarovou, nebo Zlatá Kateřina. Zákaznicemi Hany Podolské byly kromě Adiny Mandlové i další hvězdy stříbrného plátna - např. již jmenovaná Lída Baarová, Hana Vítová, Nataša Gollová, Růžena Šlemrová či Růžena Nasková oblékaly její modely.
Bohužel po „Vítězném únoru“ 1948 byl Modelový dům Hany Podolské znárodněn a ačkoli dál existoval pod názvem Oděvní služba Eva, ztratil všechny kontakty v Paříži a sama Hana Podolská mohla ve svém podniku zůstat jen díky manželce tehdejšího prezidenta Klementa Gottwalda Martě, která si jej oblíbila a snažila se být také tak elegantní jako její předchůdkyně Hana Benešová. Přestože si salón udržel svůj perfekcionismus a dokonalost, z Marty Gottwaldové dámu udělat nedokázal. To už v něm však Hana Podolská pracovala jako prodavačka. Ovšem v roce 1954 dostala od ředitele Oděvní služby výpověď. Nesla to velmi těžce.
Osobní život byl samá tragédie
Ačkoli byl profesní život Hany Podolské bohatý a až do únorového převratu šťastný, v osobním životě si zažila tragédie. Měla milujícího manžela a s ním dva syny. Manžel Viktor zahynul už v roce 1926 při nešťastné náhodě na honu. O devět let později oslepl, ochrnul a posléze zemřel její starší syn Miloš. Mladší syn Viktor si vzal za ženu Věru Černou, která v salónu jeho matky pracovala jako kreslířka. Ta však po roce 1948 emigrovala a Viktor šel do vězení. Ihned po propuštění emigroval do USA a jeho matka v Československu zůstala sama.
Stáří nakonec prožila jen se svou pečovatelkou. Zemřela v roce 1972 a svůj majetek odkázala právě této ženě. Salón Hany Podolské fungoval do roku 1991. Některé modely však přežily dodnes a jsou v depozitářích pražského Uměleckoprůmyslového muzea.
