Kadeřnice Petra Měchurová: Je těžké udržet se na vrcholu

Nosí se všechny možné barvy. Záleží na tom, komu co sluší. Ale kdybych měla říct, jaký je vyloženě trend, tak hodně se objevují třeba odbarvené vlasy na blond a různé nádechy do růžova nebo do fialkova, do modra. Pastelové odstíny ve vlasech. Také se nosí zlaté odstíny.

Je mnoho různých variací. Buď jako proužky, nebo část vlasů nabarvená, zvýrazněná tímto odleskem, anebo jsou vlasy barevně odstupňované od hlavy až po konečky různými odstíny. Jedná se o prolínání barev, trošku podobné, jako je ombré, které se pořád nosí. Jsem zvědavá, jaký úspěch to bude mít u lidí. Protože trend, kdy jsou vlasy tmavší u hlavy a konce jsou světlejší, už trvá delší dobu a teď se různě obměňuje.

Nyní by se tedy měly ztmavit nejen vlasy u hlavy, ale i konce. Takže by se střídala tmavá, světlá a tmavá. Zdá se mi to ale takové tvrdé. Nicméně, hezky to vypadá na rozpuštěných vlasech. Jakmile se takto obarvené vlasy dají do culíku, pak už tam ten světlý odstín nehraje vůbec žádnou roli. Když si takový styl zvolí zákaznice, měla by vědět, že je hezký na upravených rozpuštěných vlasech.

Jsou různé variace. Přetrvávají šedesátá léta, krátké střihy ala Twiggy, nebo mikáda s větším temenem. Pořád trendy jsou hodně i ofiny. Myslím, že se budou nosit i krátké ofinky. Většinou se stříhala ofina, aby byla delší, k obočí, aby to bylo takové ženské. Ale teď bude podle mě na pořadu dne zároveň krátká ofinka, která vytvoří dětský vzhled.

Pokud jsou vlasy krátké, nosí se delší na krku a uší (pejzy). Šedesátá léta byly vyloženě krky krátké, nyní se prodlužují.

Většinou má každý svůj vlastní styl. Ale i s tím stylem se dá pracovat. Protože například mikádo má několik možných pozic a postupně se třeba společně dopracujeme k něčemu úplně jinému. Ale radikálních změn, kdy se například z dlouhých vlasů jde na krátké, je málo.

V první řadě to pomůže mediálně se zviditelnit. Samozřejmě je úžasný i ten pocit, že člověk něco vyhrál. A zároveň je to vážně radost. Na soutěži je i fotograf, celý tým pracuje na modelce s oblečením, se světly, s make-upem, s vlasy. Člověk se může vyřádit. A když je za to ještě odměna, tak je to nejlepší, co může být.

Je to individuální. Stává se, že kadeřník objeví modelku a všechno tvoří na místě až v den focení. Jiný si to předpřipravuje a zkouší. Když se používají vlasy umělé, nebo velké, dlouhé, v příčesu, musí se to připravovat dopředu. Ale důležitá je myšlenka, jak by to mělo vypadat. A i to je různé. Někdy se na to člověk soustředí dlouhou dobu a nemůže žádný nápad objevit a někdy to přijde jako nic.

Je hodně těžké najít modelky na střihy. Protože když se oslovují modelingové agentury, tak většina krásných modelek má dlouhé vlasy a s těmi se nesmí moc pracovat. Zároveň se dají najít modelky mezi kamarádkami, známými, zákaznicemi, které nejsou v agentuře, vypadají hezky, nechají se nafotit a ostříhat si cokoli. Modelingová agentura je dobrá z toho důvodu, že modelka ví, co má dělat, když se fotí celé tělo. Ale někdo to zvládne, aniž by k tomu měl agenturu.

V předchozích ročnících byla velká konkurence.

Asi ano. Vždycky je dobré mít titul kadeřníka roku. To určitě pomůže, když by chtěl kadeřník jít ven. Ale zároveň není pravda, že by na základě toho, že někdo v ČR vyhraje tuto soutěž, přicházela pozvání na nějaké zahraničí stáže. Záleží na tom, jak se člověk sám snaží využít svého titulu.

My se například stále snažíme pronikat ven, posíláme kolekce do zahraničí a i díky tomu je i naše jméno v podvědomí. Na základě toho, že se zviditelňujeme, děláme různá školení a oslovujeme kadeřníky, i ty začínající. Našim zákaznicím nabízíme také různé „balíčky“. Například je učíme, jak si foukat a upravovat vlasy. Nebo nevěstám radíme s účesem, s make-upem, výběrem šatů.

Je. Protože je velká konkurence. Přicházejí mladí a vědět pořád, co se děje, není jednoduché. Já mám svou práci ráda a baví mě, nedělám to kvůli tomu, abych někoho někde předháněla. Mám ráda, když někam jdu a má práce je za mnou vidět.

Na základní škole jsme v páté a sedmé třídě měli napsat, čím bychom chtěli být. V obou případech jsem napsala, že kadeřnicí, a to už mi zůstalo. Měla jsem dvě variace. Buď že budu baletkou, ale to jsem nemohla, protože jsem v páté třídě onemocněla a nemohla jsem jít na konzervatoř, a tak byla má volba jasná.

Někde jsem slyšela, že kadeřník, který má načesané vlasy, má na sebe hodně času. To znamená, že nemá zákazníky. Já si úpravy - stříhání, barvení atd. - užívám na ostatních.

To ano. Maminku barvím, stříhám, nechá si udělat cokoli. To si užívám.