Julie Kučerovská: Vaření je pro mě vlastně cvičení. Často při něm tančím

Vysokou školu sice ještě nedokončila, zato kuchařky jí vyšly už dvě. A hned první z nich, kterou vydala ve svých šestnácti, vyhrála mezinárodní cenu. Její Kuchařka pro teenagery uspěla v soutěži Gourmand World CookBook Awards v roce 2019.

„Na vyhlašování jsem jela do čínského Macaa. Byla jsem ráda, že jsem se tam vůbec dostala, být na jednom místě spolu s lidmi, kteří také píšou a milují kuchařky, mi bylo dostatečným oceněním. Absolutně jsem nečekala, že bych mohla vyhrát.“

Juliino psaní ale nezačalo knihami. Již ve třinácti letech si založila blog. „Hodně kamarádek kolem mělo blogy kvůli nákupům a líčidlům. Já ale chtěla jiné téma. Recepty byly jasná volba,“ vypráví. Blog s názvem Julie s láskou tehdy prý neměl téměř žádné čtenáře, ale právě díky němu objevila své dvě vášně – sdílení receptů a focení jídla.

Její současný lahudkablog má už čtenářů dost, ale ještě víc jich mají kuchařky. „Ze své podstaty potřebuji jít stále dopředu a zkoušet nové věci. Blog mi byl asi málo a kuchařky jsem milovala.“ V šestnácti se tedy Julie odhodlala k velkému kroku – oslovila nakladatelství Smart Press, ze kterého byla většina jejích oblíbených kuchařských titulů.

„Měla jsem štěstí, že na trhu nebyla kuchařka přímo pro teenagery, a to bylo to, co jsem chtěla udělat. Mí kamarádi a vrstevníci se totiž báli sami vařit a stále jen obdivovali moje svačiny a obědy. Chtěla jsem jim ukázat, že na tom není nic složitého a dokážou to i oni,“ vypráví Julie. Kuchařka pro teenagery tak byla vlastně trochu i učebnicí.

Aby byly recepty pochopitelné skutečně pro každého, měla Julie „pokusného králíka“ ve svém bratrovi. „Jako kuchař byl brácha totální začátečník. Když měl podle mého receptu vařit, najednou se ukázalo, co všechno je nutné dovysvětlit. Třeba se mě zeptal, co znamená zapnout troubu. Tak jsem zjistila, že nestačí napsat ,zapněte troubu‘, ale musím být mnohem návodnější,“ směje se.

Mladičká Julie tehdy chodila na hotelovou školu. Ta jí dala hlavně schopnost zkoušet věci znovu a znovu, i když se nedaří. „Praxe, kde jsme obsluhovali lidi, pro mě byly velice stresové, to mě naučilo se zakousnout, nevzdat se a posunout se dál.“ Nelituje ale, že nešla na kuchařku, když prý něco musí, zhnusí se jí to. Studiem však nakonec rozvíjí svou druhou velkou životní lásku, focení. Na Vysoké škole kreativní komunikace už dva roky studuje fotografii.

„Představovala jsem si, že půjdu na fotografickou školu a okamžitě budu mít nejlepší fotky, ale spadla jsem z obláčku.“ Nicméně posun je na Juliiných fotografiích vidět. V ročníku je každý zaměřený na jiný styl focení. Jeden z nedávných úkolů obnášel i výměnu – Julie vypráví, jak byl spolužák, který si měl vyzkoušet jídlo, jež fotí Julie, překvapený, že je to o dost těžší, než si myslel.

„Jídlo samo o sobě na fotce málokdy vypadá vábně. Je třeba hodně práce okolo s pozadím, dekoracemi, nádobím, světlem… Často i několikrát měním klidně všechno, než jsem spokojená,“ vysvětluje. Přesto má ve své galerii i složku jídel, která si vařila a fotila jen jako dokumentaci pro sebe.

„Není to nádhera, ale realita. To bych vlastně taky mohla jednou zveřejnit,“ usmívá se.

Mezi první a druhou Juliinou kuchařkou uběhlo pět let. „Rostu spolu se čtenáři, první obsahovala hodně základního vaření, ve druhé jsou pokročilejší recepty a taky jsem začala více promýšlet složení jídel.“

V osmnácti totiž přestala jíst maso. Kuchařka pro mě a moje tělo, jak se druhá kniha jmenuje, je tak primárně bezmasá, ale ne přísně. „I masožrouti tam najdou své tipy.“

V knize je i část, kde výživoví poradci vysvětlují, co je dobré pro zdraví, co není a jak jídlo v těle funguje, co vlastně znamená stravovat se dobře. Julie doplnila kapitolu o tom, jaké potraviny je fajn mít stále doma a proč. Takový návod na fungující domácí kuchyni.

Inspiraci pro své recepty čerpá doslova všude, v Česku pak především v různých restauracích a bistrech a sleduje tu i trendy. „Vždycky, když něco nového otevře, musím to vyzkoušet. Nejraději mám ale mexickou kuchyni v Las Adelitas a venezuelskou v Arepas De Lyna,“ doporučuje.

Velkým zdrojem nápadů je i cestování. O Vánocích třeba strávila měsíc na návštěvě bratra v Kostarice. „Baví mě, jak má každá země jiné výchozí suroviny a tím pádem i výsledné chutě pokrmů. Chtěla bych zkusit uvařit jejich tacos s falafelem, to je pro mě hrozně nezvyklá kombinace. Navíc to celé přelévají slanou citronovou omáčkou.“ O recept si ale neřekla, chce na něj přijít sama. „Je to proces, který mě baví,“ dodává.

Místním prý úžasně chutnalo naše vánoční cukroví. „Dělala jsem se s rohlíčky z dvojité dávky těsta, když šel pak brácha nabídnout známým, byli tak nadšení, že si vzali celý tác,“ směje se s tím, že ani tamní cukroví není k zahození – typické jsou empanady na sladko, což jsou smažené kukuřičné taštičky plněné ananasem.

Pro Julii stále platí to, co v dětství, nejraději vaří pro rodinu a přátele. S těmi také pořádá společné večeře – nejoblíbenější recept je prý kari na všechny způsoby.

Na Instagram přitom nedává jen krásné fotky povedených jídel, můžete tam vidět obrázky špinavé kuchyně, připáleného plechu rajčat, roztrhaného štrúdlu, popraskaného valentýnského dortu.

„Většina kamarádů si myslí, že mi všechno hned jde, ale tak to není. Často zkouším věci několikrát, než jsem s nimi spokojená. Galerií s názvem faily (pokažené) chci ukázat, že nikdo není dokonalý, že bychom se měli méně bát a více zkoušet.“ I u ní šlo o postupný proces, kdy se učila brát své chyby s nadhledem a nebát se je ukázat.

Teď se Julie chce zaměřit i na krátká instagramová videa. „Je to dobrý způsob, jak se dostat do kuchyně lidem, kteří tam jinak moc času netráví.“ Zajímavé také je, že součástí jejího vaření je i hudba. „Mám playlist, ze kterého bych doporučila třeba Wavin’ Flag od K’NAANa, Numb od Marshmelloa a Kahlida, Dákiti od Bad Bunny. Vaření je pro mě vlastně cvičení. Často při něm tančím.“

S další knižní kuchařkou si ale dá na čas a pořádně si ji promyslí. I proto, že prioritou je pro ni stále ještě škola. A co bude po jejím dokončení? „Chtěla bych odjet vařit na stáž do ciziny. Ještě přesně nevím kam, ale mám rok a půl na rozmyšlenou,“ říká.

Může se vám hodit na Zboží.cz: Kuchařka pro mě a moje tělo - Julie Kučerovská