Článek
Šestačtyřicetileté oscarové herečce tak přinesla role Barbary, nejstarší ze tří dcer cynické, zdrogované a celoživotně konfliktní matky Violet z Blízko od sebe, po třinácti letech další ocenění Akademie.
A proč právě tento film dokázal Julii - po dlouhé době, kdy, jak přiznává, trochu zlenivěla a nejraději byla doma s rodinou - doslova zdvihnout ze židle? „Šance rozdat si to s Meryl byla i přesto, že jsem musela strávit tři měsíce na natáčení daleko od domova, neodolatelná. Nemohla jsem říct ne. Spolupracovat s Meryl byl můj sen. Je to nejlepší, co máme.“
Většinu natáčení Meryl mlátila
Na natáčení dramatu Blízko od sebe Julia dlouho nezapomene. Většinu času při filmování prý do Meryl tak bušila, že byla hollywoodská legenda plná modřin. „Pokaždé jsem se cítila hrozně. Byly jsme obě pomlácené, nikdy ale neřekla slovo. Jen ji bylo vidět, jak si leduje oteklé zápěstí,“ prozrazuje.
V drsném dramatu Blízko od sebe si změřila síly s legendární Meryl Streepovou.
„V okamžiku, kdy jí chci vzít při závěrečné večeři ampulku s drogami, jsem musela sebrat všechny síly k tomu, abych byla schopná na Meryl skočit ze židle. Opravdu jsem měla strach, abych jí neublížila. Je ale jako skála.“
Její výkon v roli Blízko od sebe, ve které se pere, křičí a kleje jako námořník, hodnotí kritici jako Juliin návrat do bývalé formy a připomínají její v roce 2001 oscarovou Erin Brockovich.
Je především matkou
„Ve svém reálném životě jsem až nechutně optimistická, takže jsem musela přijít na to, proč se Barbara chovala tak, jak se chovala, a osvojit si tu její zatrpklost. Při večeři rodiny Westonsových je mezi příbuznými tolik nepochopitelné krutosti. Na konci každého natáčecího dne, kdy jsme se navzájem překonávali v citových hnusnostech, jsem šla domů a byla šťastná, že nikdo z těch lidí v mém domě není,“ svěřuje se.
Film byl pro ni proto nesmírným zadostiučiněním. „Jednou z věcí, které jsem zjistila v partnerství s mým manželem a potvrdila si ji i při natáčení Blízko od sebe, je, jak jít dál a zbytečně se netrápit. Rozhodující je mít šťastnou rodinu,“ říká Julia, která má s kameramanem Danielem Moderem nejen krásné manželství, ale i devítiletá dvojčata Hazel a Phinnaeus a šestiletého Henryho.
Už pár let je Julia stejně víc maminkou než hvězdnou kráskou. Péče, kterou děti vyžadují, jí nedává moc šancí na to, aby vedla život filmové hvězdy. I když jedenáctkrát vyhrála v anketě časopisu People titul nejkrásnější žena světa, před zrcadlem teď tráví minimum času.
„Už dávno nejsem Pretty Woman. Ve svých letech opravdu netoužím být na titulech světových magazínů a jsem v naprosté pohodě. Ze starších žen vyzařuje totiž jiný druh krásy, není vyumělkovaný a strojený, ten mi sluší daleko lépe. Jsem zkušenější, nebo možná to vystihují lépe slova šťastnější, spokojenější a vděčnější,“ svěřuje se slavná rodačka z Georgie.
I ve svých letech vypadá nádherně. Je tváří La Vie Est Belle, nové vůně Lancôme Život je krásný, která patří mezi nejprodávanější.
Role si pečlivě vybírala
Julia je úspěšná už od začátku své kariéry. Byla vůbec první herečkou, která požadovala honorář dvacet miliónů dolarů za film, ale mohla si to dovolit, neboť ty její vydělaly na světě kolem pěti miliard.
Ve Sněhurce s talentovanou Angličankou Lily Collinsovou.
První oscarovou nominaci dostala ve dvaadvaceti za Ocelové magnólie (1989), druhou rok nato za Pretty Woman, Oscara pak o deset let později za Erin Brockovich. V cestě za slávou pokračovala výbornými snímky, jako byl Případ Pelikán s Denzelem Washingtonem, přes romantické komedie Notting Hill a Nevěsta na útěku až po napínavá dramata jako Na dotek či Dvojí hra. „Říká se, že jsem náročná a vybíravá, ale jako herečka mám svoji hrdost, taková jsem ostatně byla vždycky,“ říká rázně.
V podstatě to s prací nikdy nepřeháněla a nenatáčela bezmyšlenkovitě jeden film za druhým. Hned po ohromném úspěchu Pretty Woman si uvědomila, že si musí filmy pečlivě vybírat. A i když tehdy neměla o nabídky nouzi, další dva roky se na plátně neobjevila. Tenkrát, jak říká, udělala, co se její kariéry týče, asi tu nejmoudřejší věc na světě.
„Pochopila jsem, že si na roli klidně můžu počkat, a začala jsem si budovat kariéru podle své hlavy. Musím přiznat, že to funguje dodnes. V šestačtyřiceti vypadnout z domova a dát rodině na nějakou dobu vale není žádná legrace. A scénáře, které byly v kurzu před deseti lety, už nejsou atraktivní. Ani žádná z mých posledních rolí s výjimkou té v Blízko od sebe se nedá srovnat s mými bývalými hity. Štěstí je, že já už dnes nemusím nic dokazovat,“ dodává s úsměvem sebevědomá Julia Robertsová.
