Článek
Svobodnou pětatřicetiletou rusovlásku přitom v Hollywoodu dávali dohromady s jejími kolegy, naposledy s Jasonem Clarkem z 30 minut po půlnoci, a Jessica je nechávala.
„Nic jsem nechtěla prozradit. Kdyby ale přikládali důraz tomu, co říkám, byli by se nepletli. Opakovaně jsem prohlašovala, že už nikdy nebudu chodit s hercem. S jedním jsem chodila na umělecké škole Julliard v New Yorku, ale nebylo to k žití. A tak jsem se zařekla, že už s hercem nikdy.“
S italským hrabětem se poznala loni na pařížských přehlídkách módy. Jaké je to ale chození, když je každý na jiném konci světa? Giano je jako výkonný ředitel vázán na sídlo francouzské oděvní společnosti Mon cler v Miláně a jako špičkový vinař na vinice v oblasti Trevisu blízko Benátek, kde pěstuje jeden z nejlepších italských sektů Fiol Prosecco. Ale láska, jak známo, hory přenáší, a tak Giano létal za Jessikou pravidelně do New Yorku. A hned po Oscarech si ji odvezl na dovolenou do Itálie.
„Jsem moc, moc šťastná. Je nádherné, když se vám daří jak v kariéře, tak v osobním životě,“ svěřila se ještě před odletem Jes, která na slávu čekala skoro deset let.
Její šťastný příběh začal, aniž by to tušila, v divadle v roce 2006, kdy si ji pro roli Salome ve hře Oscara Wilda vyhlédl sám Al Pacino. Ve známém divadle Wadsworth Theatre v L. A. měla veliký úspěch, pro filmový svět byla však Jessica stále neznámou herečkou.
Telefon, který jí otevřel dveře Hollywoodu, zazvonil až v roce 2008. „Bylo mi tehdy třicet, když mi zavolala agentka a řekla, že zkouší herečky na roli pro poetický snímek Strom života. Šlo o ztvárnění ženy v domácnosti, která vychovává tři syny a bojuje o jejich výchovu s manželem. Při konkurzu jsem měla uspat dítě. Nejspíš nevěděli, že jsem sama z pěti dětí, takže to pro mě nebyl žádný problém. To jsem ale netušila, že budu hrát manželku Brada Pitta,“ směje se dcera hasiče a veganské kuchařky.
Až posléze se dozvěděla, že režiséru Malickovi ji doporučil Al Pacino. Jakmile v roce 2010 dokončila Strom života, byla už v jednom kole. Natočila pět dalších filmů, mezi nimi i drama Dluh o stíhání nacistického zločince, kde hraje agentku Mossadu, dále třeba mladou verzi oscarové Helen Mirrenové, vyznamenala se i v dramatu Černobílý svět (2011), kde ztvárnila klon Marilyn Monroe – peroxidovou blondýnu Celii Footeovou, za kterou dostala první oscarovou nominaci.
„Musela jsem na ni přibrat deset kilo. A protože jsem veganka, šlo to těžce, zabíralo jen pití vysoce kalorické sójové zmrzliny, kterou jsem si denně rozpouštěla v mikrovlnce. Už jen za to jsem si ocenění zasloužila,“ směje se.
Nejraději ale Jessica vzpomíná na Al Pacinovo filmové drama Wilde Salome (2011), pro které si ji opět vybral. „Tvrdil, že jsem byla léta jeho jedinou inspirací,“ pyšní se.
„Měla jsem možnost sledovat, jak tento herecký velikán proměňuje svou roli krále Heroda z divadelního ztvárnění do filmového, byla to nesmírná zkušenost. Díky Al Pacinovi vyprchal můj strach před kamerou a naučila jsem se ji milovat. Teprve díky němu jsem pochopila, že v ní musí být vidět moje duše,“ svěřuje se Jessica.
V té době už měla na svém kontě jedenáct filmů, ověnčených nejrůznějšími cenami. To najednou vytvořilo kolem Jessiky jakousi auru. Pro titulní roli v krimi Země bez zákona (2012) už dokonce nemusela ani dělat konkurz, což znamená pro každého herce milník v kariéře. „Bylo ale dobře, že jsem tak dlouho musela dokazovat, že něco umím, a stále se učím. V tomto filmu mi dal hodně Tom Hardy. Jsem ráda, když mohu hrát s herci, kteří jsou lepší než já,“ konstatuje.
Na roli ve 30 minutách po půlnoci ale dlouho nezapomene. Ztvárnit citově rezervovanou a analyticky chladnou agentku Mayu byl pro Jessiku, která o sobě říká, že je usměvavá a velice senzitivní, těžký oříšek.
„I jako herečka se vlastně stále snažím být citově otevřená. Lidství Mayi se ale tomu všemu vymykalo. Bez tak skvělé režisérky by se mi ji tak dobře zahrát nejspíš nepodařilo,“ oceňuje Kathryn Bigelowovou a dodává: „Sama jsem dlouho hrála většinou puťky, o to víc jsem pyšná na to, že jsem nezklamala ani tady. Podle mě je důležité, že se stále víc žen prosazuje v rolích, které byly celá léta výhradně mužskou doménou,“ míní Jessica.
Víte, že…
Má třínohého psa Chaplina.
Je nadšenou stoupenkyní jógy.
Hraje na ukulele.
Pro film Dluh se naučila německy a bojové umění Krav Maga.
Lásku k herectví v ní probudila její babička Marilyn, která jí také celá léta dodávala kuráž. Právě tu vzala s sebou loni na galavečer, když dostávala nominaci za Černobílý svět.
Žije v L. A. V New Yorku si v Greenwich Village koupila apartmá, kde bydlí, když hraje na Broadwayi. Titulní roli má ve hře Heiress (Dědička) podle románu Henryho Jamese.
Po návratu z Itálie začne natáčet v Irsku filmovou verzi hry Miss Julie s Colinem Farrellem a Samanthou Mortonovou v režii legendární Liv Ullmannové. A jaké jsou podle filmových znalců její vyhlídky? Všichni tvrdí, že i když letos zlatou sošku nedostala, není nic ztraceno. Její herecké výkony jsou podle nich tak přesvědčivé, že ji jistě dostane v budoucnu a možná hned několik.