Článek
„V Lásce na druhý pohled hraju mladou ženu, zklamanou opakovanými eskapádami s muži, které zcela nečekaně do života vstoupí láska. To bych taky brala. V roce 2002 jsem hrála v romantické komedii Hodná holka, pak přišlo Co je šeptem (2005) a následoval Rozchod! (2006). Nemohl by pro mě někdo vymyslet scénář na romanci Láska navždy s vyrovnaným dospělým mužem?“ žertuje Jennifer.
I když ve svých čtyřiceti letech bere život s humorem, najít vhodného muže a potenciálního otce nebude jednoduché. Po rozchodu s Bradem Pittem v roce 2005, který ji opustil kvůli exoticky přitažlivé Angelině Jolie, totiž bulváry devalvují vztahy Jennifer tím, že ji dávají po každém filmu dohromady s dalším hereckým kolegou – naposledy se Skotem Gerardem Butlerem z romantického snímku Bounty (2009).
Ona přitom chodila jen s Vincem Vaughnem z Rozchodu, který se točil v době jejího rozvodu s Pittem. Jennifer bohužel nevychází ani poslední vztah s populárním muzikantem Johnem Mayerem, do kterého je stále zamilovaná.
„Mám Jennifer rád a nesmírně si jí vážím jako člověka. Je chytrá, kultivovaná, lepší ženu jsem v tomto směru nepoznal, ale společnou budoucnost nevidím. Přesto vím, že ten, koho si jednou zvolí za partnera, bude nejšťastnějším mužem na světě,“ tvrdí o osm let mladší Mayer.
Návrat do minulosti se zatím nekoná
Spousta jejích fanoušků by Jennifer ráda viděla opět s Bradem Pittem, dokonce se v říjnu na internetu objevilo, že se několikrát sešli, to však nejspíš zůstane pro všechny jen zbožným přáním.
„Myslím, že to nejhorší mám za sebou. Naučila jsem se, že dál se v životě dostanete jen přes věci, které bolí. Ale jak se říká, co vás nezabije, to vás posílí. Určitě už nemíním ztrácet energii tím, co se o mně kde píše. Jsem optimista, mám řadu vynikajících přátel a práci, kterou miluji, a to je ten nejlepší lék,“ vysvětluje Jennifer a pokračuje:
„Po řadě romantických rolí, z nichž podle mě byla z těch posledních nejlepší Jenny v komedii Marley a já (2008), by mi jistě pomohl zcela jiný žánr, například vynikající drama, třeba něco jako byl thriller Hra s nevěrou (2005). Věřím tomu, že bych to zvládla, a je velká škoda, že mě tvůrci pořád vidí v roli v Přátelích. Nedávno jsem o tom znovu přemýšlela. Na jednu stranu mi deset let trvání seriálu strašně pomohlo, profesně mi to ale nakonec ublížilo,“ svěřuje se.
Jennifer se totiž, ještě než populární Přátelé v roce 2003 skončili, rozhodla pro velké plátno a už v prvním snímku Hodná holka dokázala, že má na víc než na servírku Rachel. Hraje v ní ženu, která trpí depresemi a hledá únik ze svého neutěšeného manželství s narkomanem v bezvýchodném vztahu s mladičkým kovbojem. Už tehdy psaly kritiky v New York Post, že má velký herecký talent. Právě díky němu podle nich brilantně zvládla komplikovanou roli plnou beznaděje a zmatku, ale i víry a osobitého humoru.
Velmi oblíbená herečka
„Jennifer je velice přitažlivá a sexy, ale jinak než například Sharon Stoneová. Lehce navazuje kontakty, je milá a kamarádská,“ tvrdí režisér Miquel Arteta, který se ji rozhodl do této role obsadit, i když byla ve skutečnosti opakem typu, který hledal.
Ostatní spolupracovníci, například známý herec John C. Reilly, tehdy nesdíleli režisérovo nadšení. „Jistěže jsem o ní slyšel. Léta mě obklopoval její účes, protože ho nosila snad každá dívka, ale říkal jsem si, proč mám hrát s nějakou herečkou ze seriálu? Jennifer má ale nadání od boha. Vyhrála to u nás všech na celé čáře,“ přiznal později Reilly.
Jen, jak jí říkají přátelé, se narodila v Kalifornii v herecké rodině, která je původem z Řecka. Otec, známý televizní veterán John Anastasakis, si změnil před sňatkem s její matkou, herečkou Nancy Dowovou, příjmení na Aniston. Ne náhodou pak pro Jennifer vybral za kmotra legendárního holohlavého Řeka Tellyho Savalase, proslaveného postavou detektiva Kojaka.
O obrazovku, na které se poprvé objevila v jedenácti letech, i o film se Jennifer zajímala odmalička. Přitahoval ji také svět barev. S malováním začala už jako teenager. Byla tak dobrá, že hned po absolvování umělecké školy se objevily některé z jejích kreseb v Metropolitním muzeu umění v New Yorku.
Nakonec ale u ní přece jen vyhrála magicky přitažlivá síla divadla. Po absolvování newyorské herecké konzervatoře se objevila v menších rolích na scénách divadel poblíž Broadwaye. Tam si jí všimli televizní producenti a dostala zelenou. Od té doby je pro filmaře zárukou jistoty. Na svou velkou roli ale stále čeká.