Článek
„V Brazílii na fotbalovém mistrovství světa jsem si dal od golfu dvouměsíční pauzu, ale jinak se snažím hrát minimálně jednou týdně, většinou brzy ráno, abych stihl práci, protože na hřišti strávím pokaždé kolem čtyř hodin,“ říká devětačtyřicetiletý redaktor České televize, který si bez hole a bílých míčků nedokáže představit ani dovolenou.
„Mám výhodu, že žena je taky golfistka, takže se nehádáme, kam vyrazíme. Jedinou možnost, kdy si vzít volno, mám v zimě, takže míříme do destinací jako Jihoafrická republika, Mauricius nebo Florida. Rozhodně nejsem typ, který by vydržel ležet dvě hodiny na pláži a nic nedělat. Golf se oproti fotbalu, jemuž se také aktivně věnuji, dá naštěstí hrát až do pozdního věku. Můžete začít v pětašedesáti a do osmdesáti se zlepšovat.“
I když se nedaří, tak je veselo
„Golf je také výborný v tom, že hra je pokaždé jiná, i když jdete na totéž hřiště. Moc se mi líbí, že můžu hrát sám a nikoho jiného k tomu nepotřebuji a že je to sport, který drží výrazně konzervativní zásady,“ zmiňuje důvody, proč kromě fotbalu holduje i tomuto na první pohled podstatně méně akčnímu druhu pohybu.
Kromě sportu má komentátor České televize slabost pro své kočičí mazlíčky, zvlášť pro kocoura Froda.
„Jako výrazně mladší jsem tvrdil: potřebuji sporty, při kterých se zpotím a fyzicky zlikviduji a golf mezi ně rozhodně nepatří. Jenže jakmile ho člověk začne hrát, zjistí, že je daleko náročnější, než se zdá. Ať už fyzicky, když si věci nosíte sama a nejezdíte s vozíčkem, což bytostně nesnáším, nebo psychicky. Pokud vaše výkony mají nějak vypadat, tak je to zkrátka dost těžká práce,“ směje se Jaromír Bosák.
Není to tak dávno, kdy byl schopný si za pokažený úder od plic vynadat. S přibývajícími roky a zkušenostmi se však snaží své emoce dostat pod kontrolu. „Dřív jsem byl na hřišti hodně divoký, neslušný a hlasitý, protože mě štve, když se mi něco nepovede. Postupem času si ale uvědomíte, že byste neměla rušit ostatní hráče,“ vysvětluje. Na golfu může být prý veselo i jinak, zvlášť když míčky létají, kam nemají.
„Už jsem taky dokázal trefit člověka do hlavy a sám jsem byl trefený. Povídají se historky o rozbitých autech na parkovištích… A když jsem nedával pozor, spadl jsem do vodní překážky, takže zbytek hry byl hodně zábavný. Ale neexistuje, abych něco vzdal.“ Z několika vyhraných turnajů si nejvíc váží prvenství v Poháru národů, které získal s dalšími novináři před dvěma lety v Portugalsku. „To nám hodně pohladilo ego,“ přiznává.
Žrout času, ale ne peněz
Vzhledem k tomu, že pravidelně běhá, nemá s fyzičkou na hřišti sebemenší problém. „S technikou úderu je to daleko horší,“ říká se smíchem Jaromír Bosák o hře, která je hodně náročná na motoriku i koncentraci. Z tělesných částí pak nejvíc dostávají zabrat záda, ramena, boky a kolena. „Když se podíváte na golfovou špičku, tak zraněných hráčů kvůli agresivním rotačním pohybům je v ní každoročně poměrně dost. Třeba dlouholetá světová jednička Tiger Woods je teď po operaci plotýnky.“
A co říká na komentáře nezasvěcených, že golf je zábava pro snoby? „Tohle je úplně zbytečný předsudek, protože dneska ho v České republice hraje asi 250 tisíc lidí a většina z nich je úplně normálních. Když lidi vidí na parkovišti drahá auta, mají představu, že hrají jenom finančně zabezpečení, ale fakt to neplatí.
Hlavně na menších hřištích. Já třeba chodím do Staré Boleslavi, kde si zahraji s učitelkou nebo s prodavačem a koneckonců sám taky nepatřím mezi honoraci. Nebudu zastírat, že určitou vrstvu nabobů a idiotů, kteří hrají proto, aby se ukázali, na greenu najdete, ale za to nemůže golf. Ten sport bych každému doporučil. Potřebujete na něj nějaký čas, ale už ne velké peníze.
Systém handicapů vám navíc dovolí soupeřit s hráči, kteří jsou o tři třídy výš. Zatímco když si půjdu zahrát třeba tenis s dvacetiletým klukem, který to umí, tak si to neužije ani jeden z nás - on se bude s prstem v nose nudit a já budu naštvaný, protože mu pořádně nevrátím ani jeden míček a dostanu dva kanáry.“
