Článek
„Na motorce jsem dorazila i na setkání s Ladislavem Špačkem, kde se mělo domluvit naše vystoupení. Schůzka byla neformální, tak jsem přijela na své milované Isabele. Vešla jsem, odložila přilbu a pan Špaček mi chtěl pomoci z kabátu. Nejistě koukl na mou těžkou motorkářskou bundu, pak se mile usmál - ”Tedy paní Rychterová, tohle jsem opravdu ještě nikdy žádné dámě nesvlékal,“ vzpomíná šansoniérka, kterak zaskočila známého arbitra společenského chování.
Jana Rychterová dřív po motorce nikdy netoužila. Když její muž Michael takhle poprvé přijel a vyzval ji k projížďce, sedla si za něj prý jako roztřesený batůžek.
„Jenže po chvilce si povídám, jak jsem těch 39 let mohla bez motorky žít. Najednou mě totiž zalilo opojné štěstí a bylo to neuvěřitelně inspirující.“ Nadšeně tedy kývla, když Michael nabídl, že pořídí motorku i pro ni.
Jana Rychterová
Ale ten řvoucí stroj je přece znakem chlapáctví! Jana Rychterová si prý na něm naopak užívá své ženství. Tvrdí, že řidiči reagují na motorkářku (pod přilbou jí vždycky kouká cop) většinou pozitivně, dokonce se shovívavě usmějí, když je předjíždí.
„Já jsem navíc takový radovan. Když je mi dobře, a to mi při jízdě je, vyzařuji pozitivní vibrace,“ ušklíbne se potutelně.
Motorka jako meditace
A co že ji to vlastně na motorkách okouzluje, nám sdělila ve verších:
Je absolutní ticho v tom burácivém hřmotu.
Je absolutní ticho v tom burácivém hřmotu. Já slyším každou notu i každé tiché slovo.
Je absolutní ticho v tom burácivém hřmotu. Já slyším každou notu i každé tiché slovo. Má mysl krajem pluje, jak sama by tu byla.
Je absolutní ticho v tom burácivém hřmotu. Já slyším každou notu i každé tiché slovo. Má mysl krajem pluje, jak sama by tu byla. A každá koňská síla je v naleštěném chromu.
My pojedeme spolu. Daleko… A pak domů.
Jana Rychterová v Adršpachu s partnerem Michaelem, který ji otevřel svět těch krásných silných strojů.
„Když usednu na motorku, zlé odplyne, jsem sama ve světě a část mého mozku se dostane do stavu hluboké tvůrčí relaxace. Při jízdě často skládám písně, kupodivu ty nejněžnější. Narodila se tak i půlka posledního CD Two Voices,“ doplňuje paní Jana, tvůrčí duch této hudební skupiny.
Žádný váš šanson ale nezpívá o motorkářském větru ve vlasech, popíchli jsme ji. „Motorka mě inspiruje k tvorbě, ovšem ne o ní. Ovšem není všem dnům konec,“ uzavírá ta nevšední dáma v motorkářských botách. My dodáváme, že na motocyklu Victory jezdí i ve videoklipu k známému Šavlovému tanci, který pro Two Voices otextovala.
