Jana Martincová: Omlazování jsem testovala na vlastní kůži

Možná ve dvaceti. Jenže když je ženě dvakrát tolik, určitě by si přála, aby její tělo stárlo co nejpomaleji. Navíc právě v tomto věku si mnohé uvědomí, že na sebe kvůli dětem a domácnosti už zcela rezignovaly.

Ne, my to bereme jako jednu kategorii 40+. Ta čtyřicítka je opravdu zlomový věk. To, co dřív vypadalo a fungovalo víc než dobře s minimem péče nebo i bez ní, už tak dál nepůjde. Taky se nám zdá, že toho nestíháme tolik jako dřív. A co si budeme povídat, občas s námi neskutečně zacloumají hormony. Navíc kniha vznikla z mého vlastního problému. Jak poznamenala v mírné nadsázce moje paní doktorka, měla jsem ten vyděšený výraz strhané matky od dvou dětí.

Zvykla jsem si, že čím víc mi bylo, tím líp jsem vypadala. Ve dvaceti než v šestnácti a tak dál. Jenže po čtyřicítce se to příjemné zrání zastavilo. Začala jsem v obličeji vidět rysy stárnoucí ženy i prohlubující se únavu. Poslední kapkou se stalo, když mi během čtrnácti dní z ničeho nic přibyla dvě kila. Což je při mé drobné postavě dost. Věděla jsem, že to musím kvůli své psychické pohodě nějak řešit.

Nejprve ne, k lékařům se nechodí s pocity stárnutí a dvěma kily navíc. Ráda bych si pomohla sama, jenže k tomu musí člověk získat informace z mnoha oborů. Tak jsem je začala hledat a slíbila svým kolegyním, že si zjištění nenechám pro sebe. Nenapadlo mě, jak dlouhá a klikatá ta cesta bude.

Odstartovalo to vylepšení v obličeji. Až teprve po jeho ukončení, hlavně po nejviditelnějším facecontouringu (čtyři vpichy do hlubokých vrstev), který vrátí tváři mladistvý vzhled, jsem se mnohem důrazněji vrhla na vše ostatní – cvičení, vaření, doplnění potřebných očkování, první konzultace u stomatologa. O týden později došlo ke komplexnímu internímu vyšetření a spolu s gynekologem k úpravě mého hormonálního prostředí. Najednou jsem si uvědomila, že nemohu zůstat jen na povrchu, ale musím tzv. opravit celé tělo do hloubky.

Vzniklo to úplně náhodou na sezení s korektivní dermatoložkou dr. Trojanovou. A byť mám za sebou medicínu, vůbec nic jsem netušila o pestrosti a šíři metod jejího oboru. Mně se hlavně líbilo, jak jsou přirozené – žádný skalpel ani jizvy jako u plastiky. Při sezení jsem nahlas přemýšlela, co kdybychom je všechny zkusili i nafotili. Energická paní doktorka doplnila – a vy na to dáte svůj obličej. Budete vypadat o osm let mladší a posloužíte jako zrcadlo.

Do týdne jsem měla termíny a už to jelo. Já ale ve velkou změnu moc nevěřila. Ať tedy výsledek posoudí čtenářky, pro mě byl milým překvapením.

Tak to vůbec nebylo naplánováno. Jenže jsem už po čtyřech měsících měla pěkně modelovanou postavu, mnohem lepší pleť, naučila jsem se líčit i příjemně a efektivně cvičit. Začala jsem být zase sama se sebou spokojená a jako bonus si pořídila také nový šatník.

Když má člověk chuť a časové možnosti. A hlavně zapomenout na věty typu Začnu od pondělka či od prvního. Naskočit hned, jak se rozhodnu. Prostě nic nelimitovat, jinak se člověk dostane do hrozného stresu. Základní podmínkou je totiž psychická pohoda. Například hned ráno si zacvičit, přidat ovoce nebo zeleninu, odříct si jeden ze dvou zákusků. A postupně zjistíte, že se vám tělo odvděčí.

Pokud se týče změn v obličeji, tam je nutné navštívit nejprve korektivního dermatologa, který ženu prohlédne a stanoví omlazující plán. Chtěla bych podtrhnout, že to musí být odborník, jenž se zabývá tímto oborem v registrovaném zdravotnickém zařízení, což se zjistí dotazem na odboru zdravotnictví každého krajského úřadu. U nadváhy a vážnějších obtíží je na místě komplexní vyšetření a následná součinnost lékaře patřičné specializace s fyzioterapeutem a nutričním terapeutem. Hlavně nejít k lidem bez zdravotnického vzdělání, ale ani mimo příslušný obor. Operaci žlučníku bych také nesvěřila neurologovi.

A dokonce právě u obličeje. Na začátku jsem se vypravila k dermatoložce, aby mi poradila, jak pečovat o pleť po čtyřicítce a zpomalit její stárnutí. Zjistila jsem však, že se dermatologové tímto problémem paušálně nezabývají. Dnes vím, že jde o záležitost korektivní dermatologie. Nicméně jsem pátrala dál a na konci bylo šťastné setkání s MUDr. Trojanovou, jednou ze špiček oboru v ČR. Paní doktorka mě pak motivovala k opravě chrupu – prý aby nekazil její práci. Do toho jsem zkoušela recepty z knihy a zároveň také cvičit jinak, než je běžným zvykem. Zatínáte a aktivujete při tom jednotlivé svaly i svalové skupiny, což tělo příjemně formuje a moduluje. Zjistila jsem, že to jde snadno a má to i úžasný vliv.

Pokud se žena pro omlazení rozhodne, i přes všechny zmíněné potíže jí doporučuji najít si korektivního dermatologa a absolvovat u něj aspoň jednu návštěvu, aby se zorientovala. Nejenže získá informace o metodách vhodné péče, ale lékař její pleť i důkladně vyšetří. A je pak jen na ní, zda v tom bude z časových, finančních či psychologických důvodů pokračovat.

Tradiční dietu, jak ji chápe veřejnost, jsem nikdy nedržela. V mém případě excelentně zafungovala doporučení nutriční terapeutky, autorky kapitoly o výživě i vaření. To není jen tak, že by nastřelila sedmnáct receptů. Ona je vytvořila na základě všeho, o čem píše. Například pro ženy po 40 zařadila antiaging faktory. Já se díky tomu naučila jinak vařit a sama si tvořit další modifikace receptů. V knize je třeba předpis na velmi lahodný mrkvový krém. Dnes už dělám stejně chutné varianty s pórkem a bramborem – i díky fíglům šéfkuchařů, kteří pro knihu vařili.

Opravdu ne, odmítla jsem i botulotoxin. Volili jsme výhradně přirozenější metody, které zlepší kvalitu kůže, a tím zpomalí její stárnutí.

Pro mě asi laser, který skutečně pleť vyhladil a srovnal. Potom ještě faceconturing, obrovská změna, jež vrátí tváři mladistvé rysy. U plazma terapie (200 jehliček v povrchových vrstvách) mě překvapila ani ne tak korekce drobných vrásek jako fakt, že mi dorostly řasy a vlasy. A přitom jsme se těchto partií vůbec nedotkli.

Naštěstí jsem rozený optimista, v tom to mám asi jednodušší. Takže mne ani v nejmenším nenapadlo, že bych přestala. Protože realizace mého omlazení, ale hlavně celé knížky byla fascinující. Pracovala jsem totiž s úžasnými nadšenci, pro něž jejich profese znamená víc než obživu. Za podporu děkuji i herečkám Nele Boudové a Báře Kodetové, které pro knihu oblékly modely z šatníku aktivní ženy po čtyřicítce, jež vytvořila módní návrhářka Gábina Páralová.

Pokud mně to práce, děti a manžel dovolí, tak nejraději aspoň sedm hodin v kuse. A bylo to dobré na hubnutí. Jakmile si člověk vytvoří svaly, spotřebovávají energii, i když s nimi nepracuje. Já musím začít den cvičením. Zpravidla už v půl šesté ráno, což je asi pro někoho šílené. Ale já tak získám brzy po probuzení spoustu energie a endorfiny dodají i dobrou náladu. Jde však spíš o to, vytvořit si rituál. A co člověka nabíjí, pak zapasovat do jeho programu. Existují pochopitelně rovněž dny, kdy to nezvládnu. Není ovšem nutné propadnout hned panice a psychicky se odrovnat.

Já sama hřeším často, mám ráda sladké. Na druhou stranu si pak v jídelníčku odpustím něco víc kalorického, aby mi na sladké zbyl prostor.

Lidé obvykle chtějí slyšet konkrétní doporučení k výživě, zákazy, příkazy a nějaký správný postup. Tak to podle mě nefunguje, nejlepší cestou je pochopit systém vhodný pro vlastní tělo. Dosáhne-li člověk takového stavu, že nemusí držet dietu, bude zkrátka žít přirozeně, aniž by si uvědomoval, že něco konkrétního dodržuje. Jde také o to, naučit se správně vařit. Ne jen konkrétní recepty, ale podle nich si vypracovat vlastní způsob přípravy jídla.

Já se třeba nestresuji Vánoci, i když pravidelně přiberu dvě kila. Vím totiž, že je pak bez problémů shodím. Stačí dodržovat jednoduchá pravidla racionální výživy, známá podle mého už všem. A najít si také zábavné činnosti, které vykompenzují případný stres.

Asi přečkat první fázi, než se objeví změny. Chvíli nic a najednou to jde ráz na ráz. Právě při té latenci, kdy člověk dva měsíce s dvěma kily navrch nehne, je nutné vydržet. Nevzdat se, nepropadat panice, ani znásobovat cvičení. Preciznost je v tomto případě základ. Zmíněná zkušenost nás přiměla vytvořit zvukovou nahrávku instrukcí fyzioterapeutky, která je ke stažení na www.zenapo40.cz.

Asi výživa, tam mám naštěstí sympatické rezervy. Stačí mi nedat si jeden den sladké a hned je to vidět. Za víkend, kdy více vařím, se totiž trochu zakulatím a pak přes týden, kdy zase s dětmi více běhám, to dávám zpátky.

Zjistila jsem, že odborná stomatologická péče, kterou jsem do té doby absolvovala, nebyla pro mě to pravé. Měla jsem štěstí a dostala se na kliniku, jež snese srovnání s nejlepšími světovými pracovišti v oboru. Zpočátku se vynořily obavy – paní doktorka, která se mne ujala, byla jen tři roky po absolutoriu. Ale má doslova ruce sochaře. Díky ní možná nebudu potřebovat nikdy implantáty, ale vystačím si s krásně modelovanými bílými výplněmi či jinou kvalitní protetikou. A není to jen otázka estetiky. Při špatně provedených zubních výplních se nelze o chrup správně starat. Velmi přínosná byla pro mě rovněž návštěva dentální hygienistky. Po čtyřicítce mohou opravené zuby vyžadovat jinou péči než zuby zdravé. Ani jsem nevěřila, kolik tím do budoucna ušetřím času a peněz.

Pracuji ve zdravotnickém vzdělávání na plný úvazek a proces omlazování, hlavně jeho fotodokumentace, skutečně spolkly spoustu času. Někdy jen tři hodiny, to když jsem byla na konzultacích u lékařů či vizážistky. Snímky u módní návrhářky pak půl dne. Jindy celý den, to když jsme připravovali a fotili recepty do knihy. Ale bez práce na vytváření publikace je toho času třeba mnohem méně. Pravidelná denní péče kromě stravování trvá zhruba hodinu. Když jsem se ale jednou rozhodla, tak jsem si čas musela vyšetřit.

Nutno přiznat, že není nejlevnější. Nejdražší byla aplikace kyseliny hyaluronové, která je jako hydratační médium finančně vydatná sama o sobě. Pokud jde kúra hluboko pod cenu, pak už to zavání něčím nekvalitním. Ovšem jiné ceny budou ve velkých městech, jiné v okresních. Je také nutné vybrat si odborníka, jenž úpravy nepřehání a vychází z přirozených rysů obličeje. Vyplatí se zajít předem do ordinace, podívat se na její personál a také na pacienty, kteří ji opouštějí. I když mně se stalo, že od korektivní dermatoložky vyšla dáma s nepřirozeně nafouklými rty. Pak mi ale řekli, že ji paní doktorka odmítla a že jsem tedy ve správných rukou.

No, ta mne tedy nešetřila. Třeba po laseru zůstanou po 4 dny na obličeji tmavší místa a černé tečky. Můj syn se mnou odmítl večeřet u jednoho stolu, že se na mě nemůže dívat. Když jsem přišla domů po další kúře, dcera se smála: Jé, vypadáš jako ptakopysk Perry. Spíš jako kačer Donald, kontroval syn. Manžel to nejprve moc nechápal, ale dnes už je nadmíru spokojený.

Čím dřív si žena udělá základní inventuru svého těla, tím méně práce a peněz to bude stát za takových deset let. Navíc v pozdějším věku už není omlazovací efekt tak výrazný. Proto se vyplatí začít už po čtyřicítce.