Článek
I když z televizních seriálů má pocit, že každý ví, co kdo v nemocnici dělá, realita je v něčem dost odlišná.
„Náplní mojí práce je hlavně organizování nejrůznějších záležitostí od personálních věcí, kde mám svých pět staničních sester plus jejich pracoviště. Vedle personální stránky je mojí povinností zajišťovat provoz jednotlivých oddělení. Když to shrnu, vrchní sestra je vlastně takové děvče pro všechno. Když nastane nějaký problém, kdokoli volá vrchní sestře,“ vysvětlila Novinkám Jana Drábková.
Tříletý Lukášek bojuje jako jediný pacient v Česku se vzácnou genetickou nemocí
Jak dodává, klinika, na které tři desítky let působí, je určena dětem, pediatrické péči.
„Nejsme operační obor, ale klinický, takže se u nás léčí dětští pacienti s celým spektrem interních onemocnění. Kromě chirurgických oborů máme všechny od gastroenterologie, endokrinologie, nefrologie, revmatologického oboru.
Naší velkou specializací jsou vrozené vady v metabolismu, jak napovídá už samotný název. S těmito nemocemi k nám přijíždějí děti z celé republiky,“ popisuje svoji práci vrchní sestra a dodává, že je důležité si uvědomovat, že všechny lékařské obory jsou důležité.
Jana s dětmi pracuje dlouhá léta.
U dětí je to psychicky náročnější, jde o ty nejmladší a bezbranné.
„Máme mezi pacienty děti od novorozeneckého věku. Na jednotce intenzivní a resuscitační péče poskytujeme služby opravdu v nejvyšším resuscitačním stupni. V dané momenty, kdy k nám malí pacienti přijíždějí, je to často intenzivní a náročné.
Možná o něco méně dramatické, ale stejně náročné, to je ale i v případě péče o pacienty s dědičnými poruchami metabolismu, často nemocnými na celý život, dlouhodobě. I když se na jejich onemocnění přijde třeba hned po narození, stává se, že neexistuje v současné době léčba. A prognóza pak nebývá dobrá,“ uvádí Jana Drábková.
Hrozila mu amputace nohy. Dnes si plní sny a provází lidi v horách
Další náročnou složkou její práce jsou rodiče dětských pacientů. Někdy to je jen maminka, ale často též celá rodina. A zdravotnický a lékařský tým musí pracovat nejen s dítětem, ale i všemi jeho nejbližšími.
„Dětský pacient je v každém roku svého života jiný. Jinak komunikujete s novorozencem, batoletem, s mladším předškolákem... I to je náročné u dětského pacienta. Proto vím, že pediatrie je sice krásný, ale náročný obor,“ poznamenává zdravotní sestra.
Moc dobře si je vědoma toho, že by mohla být ohrožena syndromem vyhoření, a tak se snaží co nejvíce oddělovat pracovní a osobní život. A zatím se to daří.
Soustředění Anděl mezi zdravotníky si vrchní sestra užívala, hlavně profesionální focení.
„Mám manžela, se kterým ve volném čase podnikáme mnoho různých aktivit a spíš nám čas věčně schází. Jezdíme na motorce, teď jsem se začala potápět a díky tomu jsem objevila svět pod vodou. Hodně cestujeme, máme obytné auto..,“ prozrazuje svůj recept na psychickou rovnováhu.
Kolegyně paní Janu nominovala na cenu Anděl mezi zdravotníky. „Po prvním leknutí jsem si řekla, že to mám brát hlavně jako odměnu za to, co dělám. A vlastně si tu na dva dny ještě odpočinout. Takže už to samo o sobě je pro mě odměna,“ přiznává vrchní sestra z pediatrické kliniky.