Článek
Všechno to spískala slavná módní návrhářka Coco Chanelová. Po dlouhá staletí se preferovala pleť alabastrově bílá, jež symbolizovala příslušnost k vyšším společenským vrstvám. Dámy se dokonce líčily a pudrovaly tak, aby jejich kůže vypadala bělejší, než ve skutečnosti byla.
Coco smetla módu bělostné pleti v buřičských 20. letech minulého století. Opálení začalo být moderní. Časem se bronzová kůže stala i symbolem zdraví. Slunění přece podporuje tvorbu důležitého vitamínu D. Ale ještě významnější se ukázal fakt, že opálená pleť začala lidem připadat přitažlivá a smyslná.
Tahle představa zakořenila velmi pevně. Boj s ní prohrála například britská vláda, když se pokusila přesvědčit módní časopisy, aby přestaly inzerovat snímky opálených lidí. Marně. Falešný mýtus bronzové kůže má příliš tuhý kořínek
Nebezpečné UV záření
Lékařům se dodnes nedaří přesvědčit lidi, že intenzívní opalování není jen zdraví škodlivé, ale velmi snadno může být kvůli přemíře UV záření i životu nebezpečné. Zvyšuje totiž riziko rakoviny kůže. Není náhodou, že nejvyšší počet těchto nádorů zaznamenávají v prosluněné Austrálii a Kalifornii.
Z pohledu dermatologů by proto bylo výhodnější, kdyby znovu přišla do módy alabastrová pleť. Anebo, což by bylo ještě lepší, kdyby si dámy překrývaly přirozený tón, který jejich pleť získá při běžném pobytu na slunci, módním líčením na bělostný tón. Pak by nepřišel zkrátka ani kosmetický průmysl, nejvlivnější výrobce módních představ, co právě frčí.
Pokud jde o tvorbu důležitého vitamínu D, podle dermatologů stačí organismu zdravého člověka pár desítek minut, které většina z nás stráví na denním světle v ulicích. A vyprodukuje ho v dostatečném množství.
Hlídat hlavně děti
Především je třeba hlídat děti, aby se nespálily. Jde o nejohroženější skupinu. Kůže má totiž cosi jako paměť a světlo, jež na ni za lidský život dopadne, se sčítá.
Nejrizikovější je pleť spálená sluncem. Mezi pacienty končící u lékařů se zhoubným nádorem kůže dominují lidé, kteří se v dětství spálili na sluníčku. Někteří dokonce opakovaně.
Další rizikovou skupinu tvoří lidé se světlou pletí a rezavými či světlými vlasy. Jejich citlivá pokožka obvykle reaguje na intenzívní sluneční svit zarudnutím. Slunění by se měli vyhnout i jedinci s velkým množstvím pih.
Právě z nich totiž často vznikne zhoubný nádor. Měli by si je vždy nechat prohlédnout u dermatologa nebo ve specializované névové poradně, která bývá při kožních klinikách větších nemocnic.
Pokud se některá z pih ukáže riziková, lékaři ji snadno odstraní.
Rozumnou obranou proti intenzívnímu slunečnímu záření je opalovací krém s vysokým ochranným faktorem, stejně jako pokrývka hlavy a lehká košile, které chrání kůži před prudkým sluncem. U moře to může být i speciální oblečení pro děti, jež pokrývá většinu těla a dá se v něm i koupat. Důležité bývá i to, abychom se v době nejsilnějšího slunečního svitu (obvykle od 11.00 do 15.00) drželi ve stínu.
Beta karoten není všemocný
Řada lidí si myslí, že je před nebezpečím slunečních paprsků ochrání například užívání beta karotenu, po němž kůže získá tmavší odstín. Neochrání.
Betakaroten je jedna z látek, které mohou trochu zmírnit následky přílišného slunění. Ale rozhodně je nedokáže eliminovat. A lidem, kteří se třeba u moře spálí hned první den, pomoci nedokáže.