Jak těžké je skončit s kouřením

Podle odborníků ji dokonce můžeme srovnat se závislostí na drogách. Proto není snadné se jí zbavit. U těžkých kuřáků, kteří zkouší přestat s kouřením, se dokonce může objevit pocení, třas, případně křeče. Připadá vám to přehnané? Věřte, že není.

Nikotin působí na lidský mozek bleskově. Pár vteřin poté, co kuřák vdechne kouř do úst, v něm začne stoupat hladina dopaminu. Tak rychle nedokáže v mozku účinkovat ani heroin. Dopamin má v organismu řadu funkcí, některé souvisejí s touhou, potěšením, konzumací jídla a sexem.

To ale není jediná záludnost kouření. Počet receptorů, na které nikotin v mozku působí, se během krátké doby snadno znásobí. Blesková odezva a velký počet receptorů, přes které nikotin ovlivňuje náš mozek, vytvářejí závislost, která může snadno soupeřit se závislostí na drogách. Cigarety však nedevastují člověka tak rychle jako tvrdé drogy. Společensky se tedy jeví jako mnohem přijatelnější. Tím spíš kuřáci budou jejich rizika podceňovat a zlehčovat.

Odborníci to na rozdíl od nich vidí jasně: kouření není nepříjemný zlozvyk, je to vážný zdravotní problém. Jako takový je ho potřeba léčit. Nejlépe ve specializovaných centrech, kde se soustřeďují přední odborníci a praktikují se tu nejefektivnější léčebné postupy.

Nejnebezpečnější je kouření pro děti. Čím dřív s ním začnou, tím hlubší bývá jejich závislost a tím obtížněji se jí budou zbavovat. Ve věku do 15 let kouří 24 % dívek a 21 % chlapců. V kategorii 15 až 19 let je to alarmujících 39 a 38 %, mezi dospělými pak 27 % žen a 34 % mužů. Děti, které kouří, sice většinou nepociťují žádné zdravotní problémy, to však neznamená, že se v jejich organismu nic neděje.

Vědci z univerzity v belgické Lovani zjistili u skupiny 850 teenagerů ve věku 16 let, že u nich klesl určitý druh důležitých imunitních buněk o 61 % a hladina oxidů dusíku, které pomáhají s dobrou výměnou kyslíku v krvi, se u nich snížila o 42 %.

Složitější to mají i ženy. Odvykací terapie založená na náhradě nikotinu jinou látkou u nich nefunguje tak efektivně. Víc prožívají abstinenční příznaky: nutkání kouřit, nervozitu a nespavost, ale také zvýšenou chuť k jídlu a zvyšování hmotnosti. Méně věří v úspěch léčby a očekávají při ní víc komplikací než muži. Mívají hlubší deprese, když se jim nedaří s kouřením přestat. Kouření u nich bývá spojené s určitými pocity, náladami a rituály.

Proto si snáz zapálí znovu. Nejen aby se uklidnily nebo snížily psychické napětí. Daleko častěji sahají po cigaretě v okamžicích, kdy se cítí příjemně: u kávy, při posezení s kamarádkou apod. To u nich prohlubuje psychickou závislost na cigaretách a komplikuje léčbu.

Pro úspěch léčby je nejdůležitější dostatečně silný motiv. Jedním z velmi častých důvodů jsou vážné zdravotní komplikace nebo jejich hrozba. Naprostá většina lidí ví, že kouření dramaticky zvyšuje riziko nebo stav mnoha nemocí. Třeba chorob krevního oběhu (včetně infarktů, mrtvic, případně poruch erekce), nejrůznějších zhoubných nádorů nebo chorob dýchacího ústrojí (třeba obstrukční plicní nemoci).

„Jen málokdo ovšem ví, že kouření také snižuje účinnost řady léků,“ říká docentka Eva Králíková, přední odbornice na odvykání kouření. Například:

„Tabákový kouř může vytvářet i rizikové reakce s psychofarmaky,“ říká Eva Králíková. „Mezi kuřáky je také trojnásobný počet sebevražd než mezi nekuřáky.“

Jedním z důvodů, proč ženy nezvládnou odvykání kouření, je obava ze ztloustnutí. „To se jim skutečně může stát, když si místo cigaret začnou do úst strkat jídlo,“ říká doktorka Králíková. Účinnou obranou je podle ní to, že budou mít po ruce neustále nějakou zeleninu, každý den vypijí tři litry čisté vody místo slazených tekutin a budou sportovat nebo cvičit, nejlépe každý den.

Užitečným spojencem při odvykání bývá tělesná aktivita. Vyplavují se při ní endorfiny a další přenašeče nervových vzruchů. Pomáhají pacientům zlepšit náladu a zahnat tak myšlenky na cigaretu.

Zjistili to vědci z University of Massachusetts v Bostonu a St. George University v Londýně. Naordinovali šedesáti kuřačkám, které se rozhodly skončit se svým návykem, rychlou chůzi na šlapacím pásu. Třikrát týdně po 50 minutách.

Ženy pak lépe zvládaly své abstinenční stavy. Pravda, příznivý efekt trval u většiny z nich jen několik hodin. Lepší nálada a menší chuť na cigaretu se však dají snadno obnovit dalším cvičením nebo odpovídající tělesnou aktivitou.

Je dobré na to vzpomenout i ve chvíli, kdy se rozhodnete podstoupit terapii v některém z center pro závislé na tabáku (jejich seznam je na www.slzt.cz).