Jak si užít pálení čarodějnic či vynášení Morany v menším kruhu rodinném

V dávných dobách lidé věřili, že o filipojakubské noci vládly zlé síly a čarodějnice se slétaly na sabaty. Proto se na kopcích pálily ohně, které fungovaly jako ochrana vesnic před čarodějnicemi.

Pro jistotu u sebe lidé ještě nosili květ kapradí, svěcenou křídu, hostii a další křesťanské předměty chránící před zlem. Na vesnicích navíc bylo nutné ochránit i úrodu a dobytek.

Kdyby tuto noc nebyly v chlévě zelené větévky či nebyl obsypán dokola pískem, čarodějnice by vše očarovaly, což by způsobilo poškození úrody i dobytka.

Tradice ohňů se jako jedna z mála dochovala dodnes. Muži v tento den stavějí velké hranice. Dívky ze starých hadrů dělají čarodějnice připevněné ke koštěti a společně je zdobí dlouhým věncem z pampelišek. Večer se zapálí hranice i s čarodějnicí.

Chlapci zapalují košťata, vyhazují je do výše, prý proto, aby viděli čarodějnice létající na košťatech či aby je takto srazili k zemi. Děvčata přeskakují ohniště a intenzivně myslí na to, co si přejí nebo čeho se chtějí zbavit. Společně se pak všichni radují.

Podobně přitom slavili svátek Beltine i Keltové. Kromě pálení očistných ohňů, tance a zpěvu měli oblíbené i další zvyky:

Noc toho dne patřila obyvatelům jiného světa – vílám, elfům a čarodějnicím.

Maminky s holčičkami mohou doma samy vyrobit čarodějnici. Ozdobit ji třeba i věnci z pampelišek apod. Tatínkové s chlapci zas mohou připravit menší ohniště, na kterém lze nejen upálit malou čarodějnici, ale také opéct vuřty a ohýnek následně přeskočit…

Od pradávna strom představoval strážného ducha obce, proto i stromy vybrané na máje musely být silné, rovné a také vysoké. Hodně se k tomuto účelu využívaly smrky, jedle nebo borovice, protože déle vydržely zelené. Oblíbená byla ale i bříza.

Kmen máje byl většinou hladký a oloupaný. Zelený vršek koruny se zdobil barevnými stuhami, šátky, květinami a fábory z pestrého papíru.

Pod ozdobeným vrškem mnohde ještě visel věnec zhotovený ze zeleného chvojí a také barevně ozdobený. Máje stávaly ve vsích do svatodušních svátků, někdy až do léta. Dokud se nepokácely, musely se hlídat, protože ukrást máj sousedům bylo prestižní záležitostí. To ostatně platí i dnes.

Ověnčený strom představuje především symbol jara, zapomínat se ale nemůže ani na lásku. Proto v některých obcích chlapci stavěli také malé májky před domy svých dívek. Muselo jít ale o dívky zachovalé, a tedy panny.

V den kácení máje se pořádaly i taneční zábavy. Předcházela jim obchůzka s hudbou a výskotem po domech, před nimiž stály májky. Veselý průvod postupně narůstal, děvčata se k němu postupně připojovala, až nakonec došel na náves, kde se tančilo před ústřední májí.

Zajděte do přírody pro větvičku břízy či jiného stromu a tu pak barevně ozdobte v duchu klasické májky. Ozdobenou ji pak zkuste postavit někde u domu či třeba za okno.

Následně si připravte zahradní či balkonovou čarodějnickou party. Kromě tradičních vuřtů, které lze ugrilovat i na malém elektrickém grilu, si připravte i oblíbené pochoutky na grilování, včetně oblíbeného či magického pití.

V některých krajích se místo čarodějnic upaluje Morana – pohanská bohyně smrti. Uctívali ji staří Slované a Baltové. Je zosobněna zimou, na jaře končí její vláda, proto se topí nebo bije. Není možné ji však čistě považovat za bohyni smrti nebo za nějakou ohyzdnou stařenu. Je prý velmi krásná.

Tradičním rituálem praktikovaným i dnes je vynášení Morany a její upálení nebo utopení. Nejčastěji se Morana hází z mostu nebo ze skály.

I když žijete v kraji, kde se Morana neupaluje ani netopí, vyrobte si doma s dětmi vlastní a společně s nimi ji zajďěte k nejbližšímu potoku, řece či rybníku utopit.

Děti budou mít další zážitek, na který dlouho nezapomenou. Navíc se tak oficiálně rozloučíte se zimou, což v letošním chladnějším jaru není od věci.