Jak se vraždí v televizních seriálech

V rybářské loďce na břehu Vltavy, jen několik kilometrů nad Českým Krumlovem, bylo nalezeno tělo mladé ženy, která pracovala v nedalekém kempu. Na kůži měla vyrytý podivný ornament, který zřejmě souvisí s noční oslavou keltského slunovratu na nedaleké zřícenině.

Vyšetřování se ujímá mordparta z krajské kriminálky, která náhodou pobývá nedaleko odsud na školení… Tak začíná první epizoda seriálu Místo zločinu České Budějovice. Jeho název zní povědomě. Aby ne, vždyť místem zločinu byla už v roce 2015 Plzeň a před třemi lety Ostrava, pokaždé v produkci České televize.

Vraždí se ale všude - v malých obcích na Šumavě (Policie Modrava), v krajině kolem řeky Sázavy (Odznak Vysočina) a pochopitelně především v hlavním městě, kde v seriálech jako Kriminálka Anděl, Specialisté nebo Polda zemřely už stovky postav.

Bezpečno zůstává, s nadsázkou řečeno, už jen ve východních Čechách, jak vyplývá z mapy na straně 14, na níž jsme vyznačili české krimiseriály z posledních zhruba dvaceti let. Některá další díla, například Mordparta nebo Dáma a král, nemají místo děje pevně určené.

Až na výjimky, jako jsou Případy 1. oddělení nebo Devadesátky, které zobrazovaly vyšetřování skutečných zločinů, se přitom jedná o fikci z pera scenáristů. Ti dobře vědí, že právě vraždy táhnou nejvíc, a proto když seriálový lupič vyloupí třeba klenotnictví, tak to musí být nejlépe s násilnou smrtí majitele obchodu.

A přestože se třeba v Četnických humoreskách nebo ve Strážmistru Topinkovi hraje na veselejší notu, o mordy tam nakonec taky není nouze.

„Je to nejsilnější dramatický moment, který nabudí diváka a jeho zájem dozvědět se, kdo to provedl a proč,“ vysvětluje scenárista Miroslav Vaic, proč právě vraždy tak zabírají. „Bez nich je to slabé,“ míní zkušený autor, jenž je podepsán pod několika epizodami Místa zločinu České Budějovice i předešlé Ostravy.

Spolu s režisérem Jaroslavem Soukupem také stvořil fenomén Policie Modrava, jenž před lety započal vlnu zasazování kriminálních příběhů do nejrůznějších koutů naší země.

Zájem diváků nepolevuje, vždyť na premiérový díl Místa zločinu České Budějovice se první lednové pondělí dívalo skoro 1,6 milionu lidí. Dalších téměř tři čtvrtě milionu si ve stejný čas zapnulo reprízované Specialisty na Nově.

Tyto dvě kriminálky tak dohromady získaly více než nadpoloviční podíl mezi všemi diváky nad 15 let, kteří v tu dobu seděli u televize.

Určitému opisování jak z pohledu lokací, tak obsazení herců se přitom tvůrci jen těžko vyhnou. Někteří diváci po zhlédnutí prvního dílu z Budějovic kritizovali fakt, že vražedkyně ztvárněná Elizavetou Maximovou se dala odhadnout snadno, neboť podobnou úlohu ztvárnila už v seriálu Spravedlnost a loni na podzim rovněž v Případech 1. oddělení.

„Na nové krimiseriály se dívám jen nárazově. Ale zrovna první díl Budějovic jsem viděl,“ říká režisér Jaroslav Soukup.

„To opisování je jasné,“ míní. „Je znát, že se to prostředí, kde se odehrávají, snaží co nejvíc prodat. Řeka, záběry krajiny, to najdete i u jiných seriálů.“

Není ale vražd na obrazovce celkově už trochu moc? „Většinou mají velmi slušnou sledovanost, takže pokud se na ně lidé budou dívat, tak se pořád budou točit,“ nepochybuje režisér Policie Modrava, jež loni na podzim skončila posledním, čtyřicátým dílem se sledovaností přes 1,7 milionu lidí. V programu TV Nova se však objevovala takřka celé loňské druhé pololetí.

„Obsadili jsme na půl roku nedělní televizní večery. O prázdninách dávali třetí řadu, v září na ni navázala premiérová čtvrtá a po ní druhá. Ta se přitom vysílala už počtvrté,“ říká šestasedmdesátiletý režisér, jenž při psaní příběhů ze šumavského pohraničí zúročil skvělou znalost prostředí.

„Na Šumavu jsem jako Plzeňák jezdil s rodiči už v 50. letech, potom později s klukama každou sobotu vlakem do Železné Rudy.“

Zatímco charaktery postav a jejich vzájemné vztahy vycházejí z toho, co sám na jihozápadě Čech viděl a zažil, příběhy jsou čirá fikce. „Je to jen fantazie moje a Mirka Vaice, se kterým jsem psal, žádné reálné případy. Policejní služebna v Kašperských Horách existuje, všechno jsme točili v reálu, ale slouží tam pouze uniformovaní policisté, žádná kriminálka,“ vysvětluje.

Kriminální oddělení nenajdete ani v Jáchymově, lázeňském městě u hranic s Německem, kde žije 2300 obyvatel. Přesto právě sem byl z hlavního města „uklizen“ major Kuneš v podání Hynka Čermáka v seriálu Rapl.

V jedné epizodě vyšetřuje smrt venkovského faráře, jindy zastřeleného hajného nebo mrtvou prostitutku. Ve skutečnosti by se tu ale expert na vraždy dost nudil.

Policejní statistika za rok 2021 uvádí, že v celém Karlovarském kraji, pod nějž Jáchymov spadá, zemřelo násilnou smrtí pět lidí, přičemž všechny případy byly objasněny.

Přímo v Jáchymově se poslední mord odehrál v roce 2009. Vraha však nebylo nutné složitě hledat. Mladík, jenž brutálně zavraždil svého otce kladivem a sekerou, se k činu doznal. Soud mu o rok později původní pětadvacetiletý trest odnětí svobody snížil na dvacet roků.

Seriál Rapl z roku 2016 si však získal své příznivce mimo jiné díky zasazení do Krušných hor, což se promítlo v cestovním ruchu. „My jsme tomu říkali raplturistika,“ vzpomíná Petra Javůrková, referentka informačního a kulturního centra v Jáchymově.

„Lidé sem jezdili cíleně kvůli seriálu. Policejní služebna je ve skutečnosti vstup do našeho infocentra na radnici, takže měli vždycky děsnou radost a říkali: ,Jéé, tak jsme to našli!‘,“ popisuje.

„Hodně se ptali i na to, kde hlavní hrdina bydlel, tak jsme jim vysvětlili cestu. Myslím, že to nikoho ve městě neobtěžovalo, návštěvníci byli vítáni a my jsme jim ochotně odpovídali na všechny dotazy. I dneska po těch letech se ptají: Tady se natáčel ten Rapl, že jo?“

Karlovarský kraj je sice rozlohou i počtem obyvatel v Česku nejmenší, ale ani v těch ostatních se nevraždí tak jako v televizních kriminálkách. Stačí vzpomenout na britský seriál Vraždy v Midsomeru, jenž nepřetržitě běží 25 let, během nichž vzniklo téměř 150 epizod. V každé z nich přitom zemře alespoň jeden člověk, nezřídka dva nebo tři. Div, že ve vesničkách fiktivního hrabství Midsomer ještě někdo bydlí…

V posledních letech se počet reálných vražd v Česku stabilně pohybuje kolem 100 až 150. Loni došlo k velkému procentuálnímu nárůstu, ale nejspíše vinou covidových uzávěr v předchozích letech, které průměr naopak snižovaly.

Nejdivočejší byla 90. léta, kdy se počet úmrtí cizí rukou dotýkal tří stovek, na což trefně poukazoval loňský seriálový hit Devadesátky.

Rozdíl proti televizním zločinům tkví i v tom, že hlavní podezřelý bývá označen velmi rychle, pokud se dokonce záhy po skutku sám nepřizná.

„I letos byly vraždy nejčastěji spáchány příbuznými či partnery oběti, jedná se zhruba o 55 procent všech případů. Ale i u zbylého počtu kauz je stejně jako u těch mezi příbuznými či partnery nejčastějším motivem předchozí hádka, která eskaluje až vraždou,“ řekl v prosincovém rozhovoru pro Právo Aleš Strach, šéf pražské mordparty.

Uvedl, že z loňských 25 případů vražd či pokusů o ně zbývá pražským kriminalistům objasnit jen jediný. Zmínil také, že mezi další časté motivy patří pomsta nebo majetkový prospěch. „V mnoha případech jsou pachatelé v době spáchání skutku ovlivněni alkoholem či omamnou nebo psychotropní látkou,“ dodal.

Na Vysočině byly podle statistiky za rok 2021 spáchány tři vraždy, což by sotva vydalo na seriál, nicméně i sem už byl jeden zasazen. První série Odznaku Vysočina z produkce televize Nova měla premiéru loni, druhá se chystá do vysílání od 5. března. Odehrává se ve fiktivním městě Veselá, jež v seriálu „hraje“ Ledeč nad Sázavou.

„Ani nevím, proč si filmaři vybrali zrovna naše město, ale už dříve se tu natáčela třeba jedna epizoda Dámy a krále,“ říká starostka Hana Horáková. Když filmaři vybírali vhodné lokace, byla ještě ve funkci místostarostky a strávila s nimi podle svých slov spoustu času při vyhledávání vhodných míst. Fakt, že se Ledeč v seriálu jmenuje Veselá, ji ale nemrzí. „Všichni jsme se na něj těšili a myslím, že jsme ani tak nesledovali zápletku, jako jsme spíše poznávali místa, kde se natáčelo.“

Starostka nepředpokládá, že se to odrazí v návštěvnosti města, ostatně v Ledči mají hrad, který je sám o sobě hojně navštěvovaným místem. V minulosti se na něm natáčel třeba Anděl Páně 2 nebo Bídníci s Gérardem Depardieuem a Johnem Malkovichem.

Zato šumavské pohraničí zažívá nárůst turismu už několik let. Dokonce se sem pořádají autobusové zájezdy pod heslem Po stopách Policie Modrava.

„Návštěvnost po prvních odvysílaných řadách stoupla minimálně o 30 procent. Vidím to sám, protože mám na Šumavě chatu a žiju tu teď vlastně víc než v Praze,“ říká režisér seriálu Jaroslav Soukup.

„Třeba konkrétně Srní bylo v létě jako Václavák. Vím, že se stávaly i takové příhody, že třeba přijeli majitelé chaty z Prahy a koukají, že u stolu na jejich neoploceném pozemku sedí nějací lidé a mají rozložené svačiny. Majitelé je upozornili, že jsou na cizím, a oni na to: ,Promiňte, my víme, ale chtěli jsme vědět, kde bydlel Jarda Satoranský,‘,“ jmenuje herce, jenž ztvárnil postavu majora Koutného.

Režisér se nesetkal s tím, že by mu někdo z místních zazlíval, že přišel o klid. „Alespoň se tím region proslavil,“ míní.

Na kriminálce ze Šumavy je znát, že její tvůrci oblast dobře znají. Podle scenáristy Miroslava Vaice to však v jeho profesi není vždy nezbytnost. Zmiňuje v této souvislosti film Muž z Acapulka, kde si Jean-Paul Belmondo coby spisovatel špionážních románů postaví před psací stroj pohlednici místa, kam příběh zasadil, a podle ní píše.

„Znát místo osobně je určitě dobré, prospěje to, můžete se tím inspirovat, ale není to nutné,“ říká spoluscenárista Policie Modrava. Přestože s Ostravou i s Českými Budějovicemi jej pojí rodinné vazby, při psaní scénářů pro kriminálky z těchto měst mu pomohly i předtočené záběry z obhlídek míst natáčení, které si doma pouštěl.

„U detektivky se všechno točí kolem místa vraždy, to se vždycky vybírá jako první. Zbytek se tomu přizpůsobuje.“

Statistika za rok 2022 ještě nebyla v době přípravy článku uzavřena, avšak Jiří Matzner, mluvčí Krajského ředitelství policie Jihočeského kraje, předpokládal, že počet činů kvalifikovaných jako vražda zůstane na pěti. V předchozích třech letech nepřekročil číslo osm, objasněnost však měli jihočeští kriminalisté vždy stoprocentní.

„Ve většině případů se oběť a pachatel znali, ne vždy však šlo o rodinu. V některých případech to byl bývalý přítel, přítelkyně, kamarádi. Co se týče doby vyšetřování, ta je případ od případu různá, nechci nijak spekulovat. Realitu vyšetřování nikdy nepůjde srovnávat se seriálem,“ zdůrazňuje mluvčí.

Nedávno se kriminalistům podařilo jednu násilnou smrt rozlousknout až po deseti letech. „Pachatel ukryl oběť do sudu, který zakopal ve sklepě domu, kde vraždil. Tento případ je nyní souzen u krajského soudu.“

Většina případů v seriálu Místo zločinu České Budějovice se podle Jiřího Matznera odehrála v různých koutech republiky, avšak ve scénáři byly zasazeny do Jihočeského kraje.

„Kolegové z kriminální služby některé případy z našeho kraje pro filmaře vytipovali. Krádeže bankomatů ve třetí epizodě jsme skutečně i s některými podrobnostmi, které v seriálu zazní, řešili. V jednom z dílů také hrají naši skuteční kynologové,“ prozrazuje. Podle jeho slov se místní policisté na seriál těšili a za všechny slíbil, že budou tolerantní i k případným nepřesnostem. I když se většina seriálů snaží podat vyšetřování vražd co nejvěrněji, pořád je to naštěstí „jen jako“.

Může se vám hodit na Zboží.cz: Místo zločinu Ostrava, Devadesátky, Četnické humoresky, Rapl, Rapl: Druhá řada, Labyrint, Zločiny Velké Prahy