Článek
„Společnost pátečníků však tvořili jen muži, ženám byl vstup zakázán. Dokonce i občerstvení servíroval můj tatínek, který u dr. Čapka pracoval jako řidič. Ale moc se s obsluhou nenadřel, podávala se hlavně studená kuchyně, rostbíf s tatarkou, sardinky, očka, sýry či nářez,“ vzpomíná Vendy Vrbatová.
Italské sýry a salámy
Na stole nechyběla káva, čaj a zpravidla také něco tvrdšího, nejčastěji kvalitní slivovice, kterou přivážela z Brna sestra bratří Čapků Helena Koželuhová.
Voni nad tím brečí
Občerstvení pro tyto schůzky se zajišťovalo u vyhlášeného pražského lahůdkáře Julia Lipperta. Občas ale některý z pátečníků nakoupil sám a hrdě pak připravil teplou večeři - obvykle ohřáté uzeniny.
štrúdl
Jednou se role hostitele ujal spisovatel František Kubka, který tehdy přinesl lahůdkové pražské párky. Dodal k nim i otep křenu, jehož strouhání svěřil do něžných ruček ženských služebných duchů v Čapkově domácnosti.
Podávaly se uzeniny, a to nejčastěji s křenem.
„Pátečníků se zrovna tehdy sešlo hodně. Párků bylo ale dost, křenu ještě víc, a tak se strouhalo, ohřívalo a zase strouhalo,“ cituje vzpomínky svého otce paní Vrbatová.
Za chvíli přišel František Kubka zjistit, jak příprava večeře pokročila - a našel obě dámy v slzách. Lítostivě spráskl ruce: „Chudinky kudrnatý, voni mi tady nad tím křenem brečí.
| Na večeři s TGM |
|---|
| Od března 1926 přicházel mezi pátečníky i prezident T. G. Masaryk. Občas se do domu Karla Čapka na návštěvu ohlásil i jindy. To se pak chystalo daleko bohatší menu. |
| „Maminka ale říkala, že pan prezident býval vždy tak soustředěný a zaujatý debatou, že ani nevěděl, co jí a pije. To jeho syn Jan měl mnohem veselejší náturu,“ upřesňuje Vendy Vrbatová. |
| Protože si TGM s Karlem Čapkem rozuměl a rád s ním diskutoval, často ho pozval do svého bytu na Hradě nebo do Lán třeba jen ke skromné svačině o kávě, čaji a rohlících s máslem. |
| Čapek však nebýval sám, kdo zasedl u Masarykova velkého oválného stolu. Také v soukromí se u prezidenta často scházela zajímavá společnost filozofů, politiků, ekonomů a umělců. |
| Ani zde se ale zvlášť nehodovalo. Nejčastěji se podávala zadělávaná polévka a některá z českých ryb, jimž TGM holdoval. Ovšem v dezertech obvykle kralovaly mimořádně zdařilý ananasový krém nebo studená rýže, mistrovská díla, která podle vlastních receptů připravoval Jaroslav Hubka, šéf kuchyně v domácnosti prezidenta. |
Originální jídelníček ze setkání na Hradě
V pátek 6. února 1925 pořádal TGM přátelskou večeři pro devět osob, kde zasedli kromě prezidenta a Alice Masarykové Karel Čapek, jeho bratr Josef s paní, novinář Ferdinand Peroutka se ženou, spisovatelka Marie Pujmanová a její manžel, režisér Národního divadla. Podle zachovaného originálního jídelníčku se podávaly:
- zadělávaná polévka
- smažené řezy z candáta, tatarská omáčka
- obložená svíčková, žampiónová omáčka, okurky
- kávový krém, sýr a ovoce
Všechny pokrmy byly soustředěny uprostřed stolu a hosté se sami obsluhovali. Podle tehdejší tradice se lžíce i vidličky zakládaly obráceně, aby vynikl státní znak.
